Soukromé muzeum, nedaleko Prahy ve Zbuzanech, je zaměřeno produkci automobilů Praga z let 1908-1989 ve všech druzích provozní upotřebitelnosti: automobily osobní, nákladní, speciální, motocykly, autobusy, traktory, pluhy, silniční stroje. Takřka před půl stoletím začal sbírku tvořit pan Emil Příhoda. Sbírka dnes představuje více než sedmdesát kusů a je třetí největší na světě.  Sbírku doplňují dokumenty a psané materiály v počtu 249.086 kusů, technickou dokumentaci sestávající z výrobních výkresů, katalogů náhradních dílů, kusovníků, návodů k obsluze, prospektů, schvalovacích protokolů, technických policejních a vojenských předpisů s tímto souvisejících, odborné a populární časopisy. Dále pak značné množství dokumentů filmových, fotografických, gramofonové desky, tendenční poštovní známky, autoklubové odznaky vozové i klopové, účastenské plakety, ceny, dosažené sportovní výsledky, reklamní materiály, stojany pohonných hmot, kolekce státních poznávacích značek, silniční značky a řada jednotlivých Expozice automobily značky Praga - 75 exponátů, nejstarší z roku 1907 nejzajímavější exponáty: Praga Grand 1919 T. G. Masaryka, Praga Golden Edvarda Beneše, Praga Lady Lídy Baarové, Praga Hašlerka - reklamní vůz hašlerek knihovna a archiv věnovaný vozidlům značky Praga Sbírka je hodnocena kulturní komisí UNESCO jako třetí největší značková sbírka na světě, sbírky doplňují dokumenty, kterých je přes 300 000 kusů, nejstarší exponát je z roku 1908. Dopravaautobus č. 352 od stanice metra B "Luka" přes Řeporyje a Ořech u Prahy

Horní popovská bříza, okres Karlovy Vary.

Stálá expozice:Expozice parních lokomotiv a historických kolejových vozidel. V areálu muzea krytá i venkovní stání v bývalé rotundě výtopny Buštěhradské dráhy. V budově přístavby haly krytá expozice železničních historických předmětů. Úzkokolejná dráha v objektu pro jízdy dětí. Dílčí expozice se zaměřením na železniční modelářství, na historii Kladensko-Nučické dráhy, ukázky technolog. zařízení potřebných k provozu parních lokomotiv (uhelný výtah; vodní jeřáby apod.).

Oba židovské hřbitovy se nacházejí jen kousek od sebe na severním okraji města při silnici vedoucí do obce Bransouze. Starší nacházející se téměř u silnice byl založen někdy před rokem 1600 jako náhrada za ještě starší hřbitov, který byl blíže centru obce. Užíván byl až do poloviny 19. století. Hřbitov obdélného tvaru má dvě úrovně a dnes je zaplněn náhrobky zhruba z poloviny. Horní o něco výše položená část je z části zarostlá stromy. Náhrobky jsou většinou renesančního a barokního typu v různých stádiích zachovalosti. Hřbitov má již velmi porušenou kamennou ohradní zeď a je volně přístupný. O jen pár metrů směrem k centru obce a malinko výše ve svahu byl založen novější hřbitov a to v po polovině 19. Století. Svému účelu sloužil až do druhé světové války i když je uváděno, že poslední pohřeb se zde konal v roce 1953. Hřbitov je ohrazen vysokou kamenou zdí a vstup je přes bývalou obřadní síň, ze které již zbyla jen čelní stěna. Nachází se zde převážně novodobé náhrobky a je zaplněn také zhruba z poloviny. Stejně jako starší hřbitov i tento je převážně volně přístupný.