Vyšehradský tunel spojuje Rašínovo a Podolské nábřeží. Byl vybudován v letech 1903 – 1905. Tunel je 32 m dlouhý, 9 m široký, 5 m vysoký a je určen pro automobilovou a tramvajovou dopravu a pro pěší. Název tunelu je odvozen od Vyšehradu.

Barokní zámek Dětenice se nachází ve stejnojmenné obci s přibližně 736 obyvateli, okres Jičín, Královohradecký kraj. O původu jména Dětenice První písemná zmínka o obci je již z roku 1052. Podle pověsti vznikla obec Dětenice za vlády knížete Oldřicha z rodu Přemyslovců, který prý lovil ve zdejších lesích a našel opuštěné děti. Ujal se jich, nechal jim postavit ves a pojmenoval ji Dětenice. Barokní krása v Českém ráji Zámek v Českém ráji byl původně vystavěn jako gotická tvrz synem Jaroslava z Hruštice Benešem v roce 1295. V 15. stol. se zde vystřídali rytířské rody Okořských, Smečků, Blektů, Valkounů a Černínů. Pak v roce 1503 vlastnil Dětenice panský rod Křeneckých z Ronova. Koncem 16. stol. přestavěl Bohuslav Křinecký tvrz na renesanční zámek. Na jeho připomínku je v zámku umístěna náhrobní deska, kde je jeho erb i jeho manželky Beatrice Zilvarové z Pilníkova, podle pověsti nejkrásnější šlechtičny v Čechách. Po bitvě na Bílé Hoře byl veškerý majetek Jiřího Křineckého zkonfiskován Habsburky pro podporu Fridricha Falckého. V roce 1622 získal zámek Albrecht z Valdštejna. Slavné časy pro zámek nastaly když Dětenice koupil hrabě Jan Kristián Clam-Gallas. Nechal v letech 1762-1765 přestavět renesanční zámek na pozdně barokní sídlo, a tak se nám zachoval dodnes. Později vlastnil Dětenice baron Jakub Wimmer z Wiemmersbergu. K jeho smůle se ovšem nechal zlákat mámivou vidinou snadného a rychlého zbohatnutí na burze. Špatně investoval a o panství přišel. Následně zde sídlil Jan Filip Wessenberg, který byl ministerským předsedou Habsburské monarchie a po revolučních událostech v roce 1848 našel v Dětenicích útočiště. Po něm se stali majiteli zámku Maltézští rytíři, které v roce 1903 vystřídala rodina židovského průmyslníka Adolfa Blocha. Ovšem jakoby zdi zámku přinášeli smůlu burzovním spekulantům. Blochův syn investoval celý rodinný majetek do jakéhosi pochybného obchodu s drahými kovy a přišel úplně o vše. Když se v roce 1948 stal majitelem Dětenic stát byl v útrobách zámku zřízen internát. V roce 1998 koupili zámek manželé Ondráčkovi, kteří vlastní dětenický zámek dodnes a také ho zrekonstruovali do současné podoby podle dochovaných pramenů. Středověká krčma a hotel V současnosti žije zámek vlemi pestrým kulturním životem - konají se zde historické programy, rokokové plesy a středověké hostiny. Zámecké interiéry jsou vybaveny převážně barokním a klasicistním nábytkem a dalšími předměty uměleckého řemesla. Stěny a stropy jsou zdobeny freskami a nástěnnými malbami, některé ještě rokokovým nebo klasicistním štukem. Je zde sbírka obrazů, zbraní a děl z námořní bitvy Maltézských rytířů s Osmanskými Turky. V prvním patře shlédneme sál na pořádání oslav a taneční zábavy, kde nás jistě zaujme vycpaný tygr. V této místnosti jsou také vystavené mince a předávací listiny zámku. Byli nalezeny při rekonstrukci v zámecké věži, která je původní. Vedle zámku je park, kde můžeme vidět kašnu s kentaurem. Součástí dětenického areálu je také zámecký pivovar se staročeskou krčmou, hotel a zámecká stáj. Tipy na výlet V Dětenicích najdete také Památník rodu Foersterů. Nedaleko odsud můžete najít renesanční zámek Staré Hrady, barokně upravený zámek Rožďalovice, Muzeum Rožďalovice nebo Galerii Melantrich. Ubytovat se můžete přímo v Dětenicích.

Sloupová zvonička na náměstí OSN pochází z 19. století. Je umístěna na válcovém podstavci a její stříška je kryta šindelem.

Depo Hostivař bylo uvedeno do provozu v roce 1985 jako technická základna pro trasu A a přechodně i pro trasu C. U stanice je umístěno sousoší Rodina od V. Navrátila, které původně zdobilo stanici metra Flora.Název stanice je odvozen od její funkce a polohy.V současné době poslední stanicí na východní straně trasy. Od ostatích zastávek se liší tím, že je na povrchu a nikoliv pod zemí. Také příjezd ze stanice Sklalka je po povrchu. Stanice Depo Hostivař je 54. stanicí metra v Praze. Délka nové trati je 1033 m, celková délka linky A se tak prodloužila na 11 km. Provoz s přepravou cestujících zde byl zahájen od 27.5.2006.Stanice je součástí pražské hromadné dopravy, kterou tvoří trasy metra, městských autobusů a tramvají. Zahrnuje i Petřínskou lanovku, lanovku v pražské ZOO a přívozy přes Vltavu. Dopravní spojení má téměř každá pražská ulice, každé náměstí, či nábřeží. Zabezpečuje přesuny po Praze jak Pražanům, především do zaměstnání, tak návštěvníkům Prahy, turistům. Jejím prostřednictvím mohou navštěvovat pražské památky, divadla, koncerty, výstavy, muzea, kluby, fitcentra apod. Díky ní mají zabezpečenou dopravu i hotely a jiná zařízení poskytující v Praze ubytování, jako například priváty, kempy, botely, hostely, turistické ubytovny, ale i podniky nabízející pohostinství, jako jsou restaurace, kavárny, jídelny, pizzerie, pivnice, cukrárny apod. Prostřednictvím pražské hromadné dopravy je tak dostupná veškerá kultura, kterou Praha svým obyvatelům a návštěvníkům nabízí, stejně jako její jedinečná architektura, příroda, zábava a další nepřeberné množství historických, kulturních, duchovních a přírodních hodnot. A to 24 hodin denně! Stanice metra Depo Hostivař je situována při areálu depa Hostivař a zabírá jeho dvě západní koleje. Zprovozněna byla 26.5.2006.Stanice je povrchová a vznikla z bývalé myčky souprav depa Hostivař, to snížilo i cenu na její výstavbu. Soupravy do této stanice zajíždějí zčásti po nekrytém povrchu. Má nejužší nástupiště ze všech stanic, které jsou ostrovního typu a také nezvykle malý vestibul. To vše je dáno původním účelem stavby. Veškeré další zařízení jako WC apod. byly situovány do nově postavené budovy. Osvětlení během dne zajišťuje prosklená střecha. Obložení stanice je tvořeno ze speciálně zpracovaného vlnitého plechu a celkový vzhled stanice je laděn do oranžovomodré. Náklady na výstavbu stanice jsou 1,3 mld. korun (to zahrnuje i výstavbu nové mycí stanice souprav), samotné náklady na výstavbu stanice činily přibližně 860 mil. korun.Hlavním důvodem výstavby stanice bylo odlehčit stanici Skalka od stále stoupající návazné autobusové dopravy, protože jinak stanice stojí ve velmi málo hustě obydlené části. Kromě přestupu na autobusové spoje je zde i přestup na tramvajové linky. Kromě autobusového terminálu zde bylo vybudováno parkoviště P+R, které u stanice Skalka nemohlo být z prostorových důvodů již rozšířeno.