Dnešní stavba kostela sv. Havla v obci Bílý Kostelec byla vystavěna v roce 1733 nákladem hraběnky Šporkové. Pravděpodobně již dříve tu stávala starší stavba. Stavba se velmi rychle proměnila ve zříceninu během 70. let 20. století. Kostel byl rozměrnou bez věžovou stavbou z lomového kamene, doplněná cihlami, s obdélnou lodí a půlkruhovým presbytářem. Loď měla rozměry 15 x 9 m. Severně od presbytáře byla vybudována menší oratoř přístupná po točitém schodišti. Loď byla plochostropá, presbytář kryt valenou klenbou s konchou a sakristie křížovou klenbou.V interiéru se nacházel sloupkový oltář s několika vyřezávanými sochami a dva boční oltáře sv. Jana nepomuckého a sv. Kateřiny. Do dnešní doby se zachovaly obvodové zdi v téměř původním stavu. Stavba je beze střechy, pouze presbytář má dodnes klenbu, která díky tomu, že není kryta střechou je silně promáčená a bez zásahu se může časem také zřítit. U výklenku kněžiště jsou ještě viditelné zbytky nástěnných maleb (2009). Kostel volně přístupný je samozřejmě bez veškerého vnitřního zařízení. Ze zvonice nahrazující věž, se dochovaly jen spodní zůstatky zdí do výšky cca 2 metry. Horní část byla patrně dřevěná.

Vraní skála se nachází cca 5 km po turistických značkách od obce Zdice.Vraní skálu tvoří okolo 20 metrů vysoký skalní blok, vypreparovaný do pozoruhodných tvarů. Najdou se tu i pseudokrasové jevy. Poskytuje kruhový výhled na Berounské okolí.Vraní skála je dějištěm pověsti o nalezeném pokladu na němž může být i kousek pravdy. Za zlých časů třicetileté války nosili lidé své cennosti skrýt do lesních úkrytů. Někdy se stalo že tito lidé válečné útrapy nepřežili a cennosti pak našel někdo jiný. Takové štěstí měl o masopustu roku 1690 Vojta, čeledín u sedláka ve vsi Černín u Zdic. Ten našel pod Vraní skálou suchý dub a v něm zarostlý klín. Poznal, že by mohlo jít o úkryt, dub porazil a v jeho dutině našel nádobu plnou králodvorského panství. Jenže mládenec se prořekl a zpráva se dostala až ke správci panství. Dovedli ho na výslech, kde se sice přiznal, že našel poklad, ale vymyslel si fintu, že svůj nález skryl do jiného stromu, když se pak vrátil nic již nenašel. Víc z něho již nedostali. Vojta si pak pár let počkal, až se na vše zapomělo a pak si koupil statek v Kublově. 

Hrad a zámek - středoevropský unikát Státní hrad a zámek Český Krumlov patří svou architektonickou úrovní, kulturní tradicí i velkolepou rozlohou mezi nejvýznamnější památky středoevropské oblasti. V roce 1992 byl celý historický zámecký komplex zapsán do Seznamu památek světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Monumentální komplex hradu a zámku Český Krumlov, jeden z nejrozsáhlejších ve střední Evropě, stojí na protáhlém vysokém skalním ostrohu, který z jihu obtéká řeka Vltava a ze severu potok Polečnice. Hrad a zámek se tyčí nad renesanční a barokní měšťanskou architekturou přilehlého města a zahrnuje čtyřicet budov a palácových stavení postavených kolem pěti zámeckých nádvoří a sedm hektarů zámecké zahrady. Historie hradu a zámku Skalnaté návrší, kde dnes stojí monumentální zámek, bylo osídleno již v době bronzové. Původní gotický hrad založili před rokem 1250 páni z Krumlova. Po vymření rodu v roce 1302 zdědili hrad příbuzní Rožmberkové. Rod Rožmberků zde sídlil až do roku 1602 a s jejich jménem je spojena doba největšího rozkvětu panství. Ve druhé polovině 16. století získal hrad podobu monumentální a honosné renesanční rezidence. V této době představovali vladaři rožmberského dominia přední osobnosti české šlechty, vzdělané humanisty, mecenáše kultury a umění, schopné politiky a držitelé nejvyšších úřadů v Království českém. Roku 1602 koupil krumlovské panství císař Rudolf II. Habsburský, později jej císař Ferdinand II. věnoval knížeti Janu Oldřichovi z Eggenberku. Jeho potomek Jan Kristián I. z Eggenberku vytvořil z Českého Krumlova reprezentativní barokní sídlo. Po vymření rodu roku 1719 přišel na Krumlov rod Schwarzenberků. Kníže Josef Adam ze Schwarzenberku, obratný a podnikavý hospodář a velký milovník umění, se zasloužil o velkolepou přestavbu zámeckého areálu. Příklonem ke kultuře císařské rezidence ve Vídni byly stavební realizace i kulturní život na zámku obohaceny o kulturní podněty evropského významu. Po polovině 19. století však zámek Český Krumlov ztratil úlohu hlavního rodového sídla Schwarzenberků a nebyl ani ve 20. století pravidelně obýván. Po roce 1947 bylo panství Český Krumlov zestátněno. Podoba zámeckého komplexu Zámecký komplex nabízí návštěvníkům velkolepou a vyčerpávající prohlídku prostor. Ve dvou prohlídkových trasách navštívíme původní zámecké interiéry z doby renesance a baroka, zámeckou kapli sv. Jiří, Eggenberský sál se "zlatým" kočárem a Maškarní sál. Druhý okruh je zaměřen na život rodu Schwarzenbergů. Původní barokní divadlo Barokní divadlo na zámku v Českém Krumlově reprezentuje vyspělou barokní scénu. Jedná se o jedno z nejzachovalejších barokních divadel na světě, které se chlubí svojí zachovalou originální budovou, jevištěm, kulisami, kostýmy atd. V zámeckém lapidáriu, původně sklepní prostor, jsou dnes uloženy originály soch. Václavské sklepy, zabírají celý půdorys nádvoří a obklopujících křídel Horního hradu. V současnosti jsou v tomto unikátním prostředí pravidelně pořádány výstavy současných českých i zahraničních umělců. Zámecká věž je symbolem Českého Krumlova a je výrazem jeho bohaté historie a výtvarné krásy. Podle Karla Čapka jde o "nejvěžovatější věž" ze všech věží. Barokní zahrada Nedílnou součástí zámeckého areálu je překrásná barokní zahrada založená v 17. století. Po prohlídce majestátních prostor zámku poslouží k příjemnému oddychu v prostředí mozaiky barevných květinových záhonů pod obrovskými stromy nebo vedle jezírka. Na zámku je tradicí také chov netradičních „mazlíčků“. Historie chovu medvědů sahá až do 16. století. Dnes jsou prostory pro macíky upraveny tak, aby se v nich jejich obyvatelé cítili co nejlépe. V Českém Krumlově ale můžete vidět mnohem víc, než jen zámek. Tak například velmi atraktivní je návštěva grafitového dolu. Dále zde najdete Regionální muzeum, Egona Schiele Art Centrum, naši nejdelší krytou lávku, minoritský klášter a klášter klarisek a nebo kontroverzní otočné hlediště uprostřed zámeckého parku. Ve městě se také konají mnohé kulturní akce, jako například Svátky pětilisté růže, Festival Staré hudby atd. S výběrem ubytování ve městě jistě nebudete mít problém.

Sochu Amorka z bílého carrarského mramoru a nechala zbudovat císařovna Marie Terezie. Učinila tak na paměť Josefa Steplinga - autora matematických spisů, ředitele filozofských studií, organizátora astronomických a meteorologických pozorování v Klementinu. Stalo se tak roku 1780 a autorem je Ignác Platzera.