Klasicistní zámek Dačice leží v stejnojmenném městě s přibližně 7950 obyvateli, okres Jindřichův Hradec, Jihočeský kraj. V Dačicích byly postaveny zámky hned dva – Starý a Nový. Historie zámku Dějiny šlechtických sídel v Dačicích jsou spojeny se šlechtickým rodem Krajířů z Krajku, z Korutan, jenž se stal majitelem Dačic v 16. století. Ti zde nechali nejdřív postavit Starý zámek, renesanční stavbu s cimbuřím, která byla dokončena v roce 1579. Předmětem našeho zájmu bude ovšem zámek Nový. Původně byl vystavěn také v renesančním slohu. Pro lepší pohodlí Oldřicha Krajíře ho postavil italský stavitel Francesco Garof de Bissone. K přestavbě dačického zámku přikročil až Heinrich Karl hrabě z Osteinu, který v roce 1728 koupil panství a zámek nechal barokně přestavět a nově zařídit. Architekt Francesco Camelli navrhl úpravu zámecké věže, do které byly vsazeny hodiny, datované rokem 1713. K zámku byla přistavěna kuchyně, v interiérech prvního patra se dochovaly bohatě intarzované parkety. Dědictvím pak přešel zámek v roce 1809 na šlechtický rod Dalbergů. Karl Anton Maximilian z Dalbergu započal empírovou úpravu průčelí zámku, kterou byl pověřen vídeňský architekt Riedl. Dominantou průčelí se stal středový rizalit se dvěma pilastry a trojúhelníkovým štítem. Ve 30. letech 19. stol. byly v empírovém duchu upraveny architektem Karlem Schlepsem také interiéry v prvním poschodí reprezentačního křídla a zejména schodiště, které je dokonalou ukázkou empírové architektury u nás. Při výměně oken na chodbách byla odkryta původní renesanční arkáda, arkádové oblouky byly zaskleny a naproti nad průjezdem byla vybudována novobarokní kaple podle projektu vídeňského architekta Hanse Prutschera. Stejný architekt navrhl také interiér pozdně secesní knihovny. Po rodě Dalbergů se stal zámek nakrátko majetkem rodu Salm-Salm, v roce 1945 byly však Dačice zestátněny a zpřístupněny veřejnosti. Zámek je dnes ve správě Národního památkového úřadu. Podoba zámku Dnešní vzhled zámku učinila klasicistní přestavba z počátku 19. stol. Za jednoduchým průčelím je skryto čtvercové nádvoří s původními renesančními arkádami. Prostota vnějšího vzhledu budovy kontrastuje s bohatým vnitřním vybavením obou pater prohlídkové trasy. Přízemní reprezentační sály zahrnují portréty bývalých majitelů pánů z Dalbergu. Místnosti prvního patra jsou vybaveny vynikajícími ukázkami empírového zařízení v ucelenosti a míře velice ojedinělé. Jejich atmosféru dotváří rozsáhlá sbírka hodin, udržovaných v chodu. Hala se schodištěm patří k nejhodnotnějším ukázkám empírové vnitřní architektury ve střední Evropě. Dětský pokoj, malá jídelna, zrcadlový sál, napoleonský a francouzský salon jsou zařízeny nábytkem s typickými empírovými výzdobnými motivy šípy a kopími, zlacenými zvířecími hlavami a tlapami. Empírová je také menší ze dvou zámeckých knihoven, se stropem zdobeným iluzivní malbou s rodovými erby a empírovými knihovními skříněmi, kde nalezneme sedm tisíc svazků. Velká zámecká knihovna je již secesní. Je zde uloženo na 17 000 knih různých vědních oborů, beletrie a časopisů. Prohlídka zámku končí na horní arkádě, rovněž empírově upravené. Zámek tak návštěvníkům poskytuje možnost kulturního zážitku prohlídkou jeho interiérů, expozice a výstav Městského muzea, které sídlí v jižním křídle, nebo možnost odpočinku na nádvoří či procházky v zámeckém parku. Dnešní vzhled přírodně - krajinářského parku vznikl v roce 1818, kdy byl rozšířen a přetvořen do podoby anglického přírodního parku. Původní romantické gloriety a fontány dnes již neexistují. Původní koncepce parku je však zachována. Uprostřed parku stojí dosud kaplička. Od kapličky se otevírá pohled na dolní polovinu parku s rybníkem. Za letních večerů ožívá nádvoří také koncerty a divadelními představeními. Pokud se vydáte na výlet, můžete navštívit starobylý kostel sv. Jakuba v Jemnicích, malebné a starobylé městečko Slavonice. Ubytování naleznete přímo v Dačicích.

Severně od města Šumperk se nachází zalesněný vrchol s názvem Městské skály (689 m.n.m.). Zejména jeho menší jižní vrcholek je částečně skalnatý. Zde se nachází vyhlídkový altán, který poskytuje výhled na okolí Šumperka, východně na Rapotínsko, Jeseníky a vrcholem Praděd a částečně i západním směrem. Kousek od altánu se nachází skalní útvar nabízející mnoho různých horolezeckých výstupů. Ze Šumperka sem vede turisticky značená cesta, na jejíž trase najdeme další rulové skalisko zvané Kokeš. Ta poskytuje výhled spíše jižním směrem na oblast města Šumperka. Na západním úbočí vrchu při další turisticky značené cestě můžeme najít Voštinovou skálu, která díky pokácenému lesu poskytuje výhled západním směrem a horolezecký výstup.

Další z mnoha rozhleden, které vděčí za svůj vznik rozvoji mobilní komunikace, stojí na Verneřicku. Konkrétně na neoznačené kótě v mapách uváděné s nadmořskou výškou 616 m, severně od malé vesničky - Náčkovice. Rozhledna se svým architektonickým pojetím zcela vymyká od staveb, které v sobě snoubí vysílač s vyhlídkovou plošinou. Rozhledna u Náčkovic je zcela originální a netradiční. Architekt Martin Gabriel nechal spodní část věže obezdít přírodním kamenem a rozhlednu až do výšky 8,5 metru opláštit dřevem. Ve stejné výšce je vyhlídkový ochoz s osmi okny. Zbývající dvě patra dosahující výšky 21 metrů, jsou určeny mobilním operátorům. Abyste se mohli pokochat krásným výhledem na České Středohoří, musíte zdolat celkem 45 schodů. Podle stavitele věže se jí říká Víťova rozhledna. Pěkný výhled se naskýtá i od paty rozhledny. Tím musíte vzít zavděk v případě, že se na rozhlednu vydáte v době, kdy je zavřená. To by se Vám ovšem nemělo stát, pokud pro svoji návštěvu zvolíte pátek, či víkend v letní sezóně.

Židovský hřbitov Velhartice se nachází kilometr jihozápadně od obce, kousek za menší chatkovou osadou. Přístupný je po cestě odbočující vlevo ze silnice směřující k Velharticím, před mostkem přes Ostružnou. Hřbitov byl založen roku 1858, má dobrou kamennou zeď a je uzamčen. Plocha zhruba 560 m2 je zaplněna z cca poloviny asi 59 náhrobky. Ve východní části hřbitova se nacházejí dva kamenné pilíře jako pozůstatek márnice.