Starý liběšický židovský hřbitov se nachází v polích zhruba kilometr jihovýchodním směrem. Nejlépe se k němu dá dostat polní cestou od komunálního hřbitova. Ta nás dovede k remízku mezi poli. Poté je potřeba sledovat tento remízek až malému zalesněnému návrší po levé straně. Zde se dát cestou přes remízek a po polní cestě začít obcházet toto návrší zprava, po cca 50 m se již před námi objeví zarostlý židovský hřbitov s narušenou ohradní zdí. Založen byl zřejmě v 18. století. Na ploše cca 2.949 m2 je dochováno jen několik desítek náhrobních kamenů barokního a klasicistního typu. Hřbitov není příliš udržovaný a dosti silně zarostlý náletovými křovinami i menšími stromy (březen 2010). Hledání náhrobků je tak možné spíše jen v době vegetačního klidu. Hřbitov sice obklopuje masivní ohradní zeď, na několika místech je však již provalená a hřbitov je tak bez obtíží přístupný.   Nový liběšický hřbitov se pak nachází také kilometr od obce, ale více východním směrem než starý, při silnici vedoucí od křižovatky u Dubčan na Tuchořice. Tento hřbitov byl založen v roce 1897. Nový židovský hřbitov je na tom hůř než starý, na jeho ploše 1.800 m2 se dochovalo sotva 7 náhrobků z let 1900-1915. Na okraji hřbitova se pak nacházejí torza dvou hrobnických domků se zbytky maurských oken. V obci se nachází zbytek bývalé synagogy postavené v 18. století. V 19. století byla přestavována a sloužila snad až do počátku 20. století. Na počátku 21. století byl modlitební sál zbořen a to co zbylo slouží jako hospodářské stavení.

Český herec.

Nejpozoruhodnější ukázka lidové tvořivosti se nachází zhruba 1,5 km jižně od Kunratic u Cvikova, vede k ní zelená odbočka.Jde o impozantní do skály vytesaný reliéf se středověkým námětem. Autory tohoto díla jsou dva místní rodáci, řídící učitel Karel Beckert a strážník Karel Bundesmann, kteří reliéf vytvořili společně v roce 1910. Jde o reliéf rytíře na bujném koni a o něco níže postavu zoufalé dívky. Znázorňuje místní pověst a vztahuje se k legendární postavě zlého rytíře Kuna, jenž sídlil na tvrzi, která stála na Zámeckém vrchu nad Kunraticemi. Krutý šlechtic prý pronásledoval dívku místního mlynáře. Dívce se vždy podařilo uniknout, ale jednoho dne ji překvapil ve skalách pod Kovářským vrchem. Když už se zdálo, že nemá šanci, skočila z okraje skály do nebezpečné bažiny. Rytíř již nestačil koně zastavit, zřítil se také a utonul. Dívku podle pověsti zachránila široká sukně, která zbrzdila pád, podle jiné legendy ji zachránil anděl strážce, který se v poslední chvíli objevil.

Barokní zámek Dětenice se nachází ve stejnojmenné obci s přibližně 736 obyvateli, okres Jičín, Královohradecký kraj. O původu jména Dětenice První písemná zmínka o obci je již z roku 1052. Podle pověsti vznikla obec Dětenice za vlády knížete Oldřicha z rodu Přemyslovců, který prý lovil ve zdejších lesích a našel opuštěné děti. Ujal se jich, nechal jim postavit ves a pojmenoval ji Dětenice. Barokní krása v Českém ráji Zámek v Českém ráji byl původně vystavěn jako gotická tvrz synem Jaroslava z Hruštice Benešem v roce 1295. V 15. stol. se zde vystřídali rytířské rody Okořských, Smečků, Blektů, Valkounů a Černínů. Pak v roce 1503 vlastnil Dětenice panský rod Křeneckých z Ronova. Koncem 16. stol. přestavěl Bohuslav Křinecký tvrz na renesanční zámek. Na jeho připomínku je v zámku umístěna náhrobní deska, kde je jeho erb i jeho manželky Beatrice Zilvarové z Pilníkova, podle pověsti nejkrásnější šlechtičny v Čechách. Po bitvě na Bílé Hoře byl veškerý majetek Jiřího Křineckého zkonfiskován Habsburky pro podporu Fridricha Falckého. V roce 1622 získal zámek Albrecht z Valdštejna. Slavné časy pro zámek nastaly když Dětenice koupil hrabě Jan Kristián Clam-Gallas. Nechal v letech 1762-1765 přestavět renesanční zámek na pozdně barokní sídlo, a tak se nám zachoval dodnes. Později vlastnil Dětenice baron Jakub Wimmer z Wiemmersbergu. K jeho smůle se ovšem nechal zlákat mámivou vidinou snadného a rychlého zbohatnutí na burze. Špatně investoval a o panství přišel. Následně zde sídlil Jan Filip Wessenberg, který byl ministerským předsedou Habsburské monarchie a po revolučních událostech v roce 1848 našel v Dětenicích útočiště. Po něm se stali majiteli zámku Maltézští rytíři, které v roce 1903 vystřídala rodina židovského průmyslníka Adolfa Blocha. Ovšem jakoby zdi zámku přinášeli smůlu burzovním spekulantům. Blochův syn investoval celý rodinný majetek do jakéhosi pochybného obchodu s drahými kovy a přišel úplně o vše. Když se v roce 1948 stal majitelem Dětenic stát byl v útrobách zámku zřízen internát. V roce 1998 koupili zámek manželé Ondráčkovi, kteří vlastní dětenický zámek dodnes a také ho zrekonstruovali do současné podoby podle dochovaných pramenů. Středověká krčma a hotel V současnosti žije zámek vlemi pestrým kulturním životem - konají se zde historické programy, rokokové plesy a středověké hostiny. Zámecké interiéry jsou vybaveny převážně barokním a klasicistním nábytkem a dalšími předměty uměleckého řemesla. Stěny a stropy jsou zdobeny freskami a nástěnnými malbami, některé ještě rokokovým nebo klasicistním štukem. Je zde sbírka obrazů, zbraní a děl z námořní bitvy Maltézských rytířů s Osmanskými Turky. V prvním patře shlédneme sál na pořádání oslav a taneční zábavy, kde nás jistě zaujme vycpaný tygr. V této místnosti jsou také vystavené mince a předávací listiny zámku. Byli nalezeny při rekonstrukci v zámecké věži, která je původní. Vedle zámku je park, kde můžeme vidět kašnu s kentaurem. Součástí dětenického areálu je také zámecký pivovar se staročeskou krčmou, hotel a zámecká stáj. Tipy na výlet V Dětenicích najdete také Památník rodu Foersterů. Nedaleko odsud můžete najít renesanční zámek Staré Hrady, barokně upravený zámek Rožďalovice, Muzeum Rožďalovice nebo Galerii Melantrich. Ubytovat se můžete přímo v Dětenicích.