Kostel sv. Stanislava - Mořina

Letenské sady navazují na západní straně na Chotkovy sady a táhnou se mez Letenskou plání a nábřežím Vltavy až k ulici Františka Křížka. Veřejný park zde byl založen ve druhé polovině 19. století podle projektu B.Wünschera aj.Braula.Název je odvozen slova Leteň, což znamená Sluneční vrch. V letech 1867 – 1919 byly pojmenovány jako sady korunního prince Rudolfa. Současný název byl zaveden v roce 1919.Letenské sady poskytují kouzelný výhled na řeku Vltavu a na Prahu. Najdeme zde Hanavský pavilón, nejstarší kolotoč v Evropě, několik plastik další. Díky přemostění Chotkovy ulice lávkou umožňují snadný přístup do Chotkových sadů a dále na Pražský hrad.Návštěvník Letenských sadů nalezne občerstvení, v budově zvané Letenský zámeček, která byla postavena v roce 1863 ve stylu italské předměstské vily podle projektu Ignáce Ullmanna jako výletní restaurace. Nedávno dobře zrekonstruovaný objekt má dvě restaurace, kavárnu, stylové salonky a velkou zahradu s altánem. V těsné blízkosti zámečku stojí historická rarita nemající v Praze obdoby. Je to přes 100 let starý podlahový kolotoč, karusel. Kolotoč byl vyroben již v roce 1891 a umístěn sem o 3 roky později. Bohužel pokud je náhodou v provozu nevyhrává přitom již historický orchestrion, protože jej v roce 1994 někdo odcizil. Dominantou západní části sadů je tento pavilon zvaný Hanavský, sloužící jako restaurační zařízení. Sem na toto místo byl postaven v roce 1891. Po dobu zemské jubilejní výstavy stával na Pražském výstavišti. Pavilon mimo sklo a výplňové zdivo je celý z litiny. Sloužil pro prezentaci výrobků Komárovských železáren knížete Hanavského, odtud také jeho jméno. Ještě před skončením výstavy ho kníže Hanavský daroval městu Praze. Dar byl s díky přijat, rozebrán a znovu postaven zde. Pavilon je nejen významnou uměleckohistorickou ale i technickou památkou.

Informační centrum města Ždánice je řízeno a provozováno Městským úřadem ve Ždánicích. Cílem informačního centra je bezplatné poskytování informací o městě a regionu, včetně doplňkových služeb. V rámci kvalitní propagace je prioritou Infocentra přilákat do našeho regionu návštěvníky, nabídnout jim akce pravidelně konané v našem regionu a v souvislosti s tím i služby, které návštěvníci při dlouhodobějších pobytech potřebují.Provozní doba: PO: 7.30  -  11. 30      12.30  -  16.00ÚT: 7.30  -  11. 30      12.30  -  16.00ST: 7.30  -  11. 30      12.30  -  15.00ČT: 7.30  -  11. 30      12.30  -  16.30PÁ: 7.30  -  12. 30      13.30  -  15.00 

Původně renesanční zámek v Žamberku stojí v jihozápadní části města na okraji svahu, který se sklání do údolí Divoké Orlice. Historie zámku První písemná zpráva o Žamberku pochází z roku 1341, kdy náležel k potštejnskému panství Mikuláše z Potštejna. Při dělení panství v roce 1568 mezi jeho syny Zdeňka Žampacha z Potštejna získal polovinu Žamberka Karel Žampach. Pravděpodobně to byl on, kdo postavil na místě nynějšího zámku kamenný dům a tím vytvořil základ pro pozdější jeho rozšiřování. Karel ze Žampachu prodal v roce 1575 svůj díl Žamberka majiteli druhé části, Mikuláši z Bubna. Mikuláš sice sídlil na Liticích, ale i tak nechal postavit další sídlo, zámek v Žamberku, který se poprvé připomíná roku 1600. Byla to renesanční čtyřkřídlá budova. Vnitřní nádvoří bylo příčným spojovacím křídlem rozděleno na dvě části. Zámek byl opevněn valy a příkopy. Z Mikulášové stavby se zachovala celková dispozice zámku, část obvodového zdiva, zámecká kaple a v parku věž opevnění. Po jeho smrti roku 1608 se panství ujal Jindřich Jan z Bubna a v roce 1668 František Adam z Bubna. František Adam se rozhodl pro barokní přestavbu sídla, které v té době bylo již centrem panství, přenesené sem z hradu Litice. V roce 1809 prodal Žamberk Verianovi Alfredu Windischgrätzovi. Nový majitel přistoupil k opravě a modernizaci zámku ve stylu rokoka. Největší změna byla provedena na druhém nádvoří, kde bylo zbouráno západní křídlo a tím se otevřelo do zámecké zahrady. Rokokově bylo upraveno a doplněno balkonem spojovací křídlo mezi druhým a třetím nádvořím. V souvislosti s těmito úpravami byly odstraněny zbytky opevnění, kromě věže, zachované dodnes. Úpravy sídla byly dokončeny v roce 1814 a hned následujícího roku bylo prodáno Janovi Parishovi. Nový majitel provedl drobné úpravy zámku a hlavní pozornost věnoval rozšíření a zkrášlení zámeckého parku procházejícího v oboru. Secesní úpravy Začátkem 20. století za Otakara Parishe bylo sídlo upraveno secesně, což byl poslední zásah do vývoje zámku. Nejvýrazněji bylo změněno druhé nádvoří, kdy byl na jeho severní straně zřízen nový secesní vstupní portál. Majetkem Parishů zůstal zámek do roku 1948, kdy přešel do vlastnictví státu. Zámek byl pak upraven pro potřeby středního odborného učiliště. V roce 1990 byl navrácen původním dědicům. V zámku však nadále sídlí škola a je veřejnosti nepřístupný. Podoba zámku Zámek Žamberk je architektonicky nevýrazná budova, tvořena obdélným komplexem patrových budov, soustředěných kolem dvou téměř čtvercových nádvoří. V severovýchodním rohu budovy je zámecká kaple. Východně od zámku jsou umístěny hospodářské budovy uzavírající první vstupní nádvoří. Jihovýchodně od zámku se rozkládá anglický park, který je v létě vhodný na procházky, v zimě přes něj vedou běžecké tratě. Tipy na výlet Navštívit v okolí můžete zříceninu hradu Potštejn, zříceninu hradu Lanšperk, zříceninu hradu Žampach, rozhlednu Rozálka u Žamberka, Městské muzeum Žamberk nebo židovský hřbitov.  Ubytovat se můžete v Ústí nad Orlicí.