Zámek Peruc, okres Louny.

Židovský hřbitov se nachází na severním okraji obce (na konci ulice Křovická). Hřbitov byl založen v roce 1675 a naposledy rozšířen v roce 1881. Na ploše 2.339 m2 se nachází na 246 náhrobků. Nejstarší goticko-renesanční pocházejí z konce 17. století (nejstarší je z roku 1688). Velká část pak tvoří barokní vychodočeské stély. Na hřbitově se přestalo pohřbívat v roce 1942. Po válce hřbitov chátral, až v 60. letech přišel na pomoc Klub přátel Dobrušky, který hřbitov opravil. Dnes ho obklopuje kamenná zeď v dobrém stavu a hřbitov je uzamčen.

První historická zmínka o tvrzi pochází z roku 1366. V 90. letech 14. století je majitelem Jaroslav Vejhák z Křečovic. V rukách jeho potomků zůstává tvrz až do první poloviny 16. století. Na počátku 17. století přestává být sídlem vrchnosti a rychle pustne. V roce 1813 je údajně definitivně pobořena. Tvrz pravděpodobně nebyla nijak velká a část jejího hospodářského příslušenství ležela mimo její areál. Tvořila ji zřejmě vstupní věž, jedna nebo dvě obytné budovy a hradba s ochozem uzavírající malé nádvoří. Do dnešní doby se zachovaly dva velké fragmenty. Jeden je pozůstatkem vstupní věže a druhý obvodové zdi obytné budovy. Areál zříceniny je volně přístupný. V nedalekých Voticích se můžete nejen ubytovat, ale také si prohlédnout místní památky jako například židovský hřbitov, kapli sv. Vojtěcha na Větrově, barokní kamenný most nebo tvrz v Martinicích. Nedaleko odsud, ve stejnojmenné obci, se také nachází barokní zámek Smilkov.

Barokní zámek Bezdružice, viditelný ze širokého okolí, se tyčí na návrší, na západní straně náměstí ve stejnojmenné obci. Hrad jako předchůdce zámku Bezdružický zámek stojí na místě menšího středověkého hradu, který zde vznikl již koncem 13. století a v 16. století byl částečně renesančně přestavěn. V souvislosti se zdejším šlechtickým sídlem se vybavuje jméno českého humanisty, cestovatele, skladatele Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic, který byl v roce 1621 popraven na Staroměstském náměstí v Praze. Předchůdce tohoto rodu, Bušek z Bezdružic, vlastnil zámek v letech 1360-1379. Do současnosti se zachovalo nádvoří s dvěma křídly gotických budov vystavěných patrně ve 14. a 15. století. Také na zámku v Bezdružicích se často střídali páni, mezi něž patřili i rody Elpognárů a Švamberků, kteří začali s přestavbami sídla. Snad nikde jinde nebylo použito tolik uměleckých slohů jako zde, kde chybí pouze jediný románský. Renesanční sídlo bylo vypálené Švédy a v roce 1711 je zámecký objekt zmiňován jako značně zpustlá stavba, z níž byla stržena střecha. Přestavby zahájené před rokem 1711 strhly starý goticko-renesanční objekt, který byl zčásti použit k výstavbě nových barokních částí zámku. Pozdně barokní přestavba Zásadní, pozdně barokní přestavbou prošel objekt v letech 1772 - 1776 za knížete Karla Tomáše Löwensteina. Tato přestavba v podstatě dala zámku dnešní podobu. Nejvýznamnější z rodu - Konstantin Löwenstein - založil lázeňské městečko Konstantinovy Lázně, vzdálené 2 km od Bezdružic. Potomci Löwensteinů vlastnili sídlo až do konce druhé světové války. V roce 1868 postoupil majitel bezdružický zámek k bezplatnému užívání rakousko-uherským úřadům. Roku 1901 byla část starého hradu zničena výstavbou vodojemu a v roce 1952 převzalo zámek ČKD Praha a upravilo jej pro rekreační účely. Zámek dnes Zámek je přístupný veřejnosti a můžeme zde vidět zámecké interiéry s nástěnnými a stropními freskami, dřevěný strop ze 17. století, Rytířský sál s replikou tkaného gobelínu z 16. století a zámeckou kapli. Na zámku sídlí muzeum tvorby předních českých sklářských umělců, zakladatelů světové slávy české skleněné plastiky, prodejní galerie sklářského umění. V gotických prostorech původního hradu je umístěna expozice o Kryštofu Harantovi. Zajímavostí zámku je však unikátní skleněný betlém výtvarníka Jaromíra Rybáka, největší skleněná plastika s tímto motivem na světě. Betlém váží 3,5 t a je vytvořen z taveného brazilského křišťálu a zdobený zlatem. Tipy na výlet Za návštěvu jistě stojí nedaleké Konstantinovy Lázně, barokní kaple na Ovčím vrchu a nedaleká zřícenina hradu Krasíkov. Dále můžete navštívit zříceninu hradu Gutštejn nebo barokní zámek Trpísty. Nedaleko Konstantinových Lázní se také nachází přírodní rezervace v okolí Hradišťského vrchu. Ubytování najdete v Konstantinových Lázních nebo přímo v Kokašicích.