Neorománská bazilika Navštívení Panny Marie stojí v obci Grunta severně od Kutné Hory. Na místě dnešní stavby stál již od roku 1305 kostel, který byl v letech 1367-1398 přestavěn a rozšířen. V roce 1814 musel být pro špatný stav zbořen vyjma věže a o tři roky později přistavěna prostá loď. Současný neorománský kostel byl vystavěn v letech 1905-1908 podle projektu arch. Rudolfa Vomáčky. Stavbu kostela financoval Jan Kubelík majitel panství Býchory. V interiéru trojlodní baziliky se nachází secezijující malířská výzdoba od Františka Urbana, stejného uměleckého směru se týká i téměř celý mobiliář. Z původního kostela se dochovaly jen tři renesanční náhrobníky.   U

Židovský hřbitov se nachází na jihozápadním okraji obce Kovanice, přístupný menší asfaltovou silničkou z hlavní silnice směřující k zemědělskému objektu. Hřbitov byl založen roku 1830, dnes se na jeho ploše 1.457 m2 nachází okolo 247 náhrobků. Hřbitov je ohrazen dobrou kamennou zdí a uzamčen, přístup umožní OÚ Kovanice. Bývalý hrobnický domek dnes slouží jako rekreační chalupa.

Židovský hřbitov se nachází východně od obce (asi něco přes kilometr) na severním svahu malé rokle Třebčického potoka. Založení hřbitova zřejmě spadá do 15. století, ale doloženo je až v první polovině 18. století. Během druhé světové války byl devastován, a ani po ní se nedočkal lepšího osudu. Poměrně členitý a ve svahu založený hřbitov o velikosti 2.195 m2 je dnes silně zarostlý travou, křovinami a menšími stromy. V tomto prostoru najdeme zhruba stovku náhrobků různě roztroušených z období od 18. století až do počátku 20. století. Ty lépe viditelné a zřejmě spíše starší se nacházejí v horní části hřbitova. Plochu ohrazuje kamenná zeď místy narušená. Přístup na hřbitov je volný. Vzhledem k tomu, že k němu nevede téměř žádná pořádná cesta, je přístup nejlepší v podzimní době po sklizni a za suchého období. Jako nejlepší přístup je odbočit kousek za obcí vpravo po polní cestě, pak zhruba kilometr rovně a následně se dát vpravo přes pole k zarostlému hájku.

Lipnická synagoga je nejvýznamnější stavbou židovské čtvrti, stojící v ulici Perštýnská. První zmínka o ní je sice z roku 1540, ale vybudována byla patrně s hradbami někdy ve 20. letech 16. století. Je nejstarší synagogou na Moravě a druhou nejstarší v České republice. Během staletí byla několikrát upravována, výrazná úprava co se týče velikosti proběhla v 70. letech 19. století. Svému účelu sloužila synagoga až do druhé světové války. Po ní zde bylo nakrátko skladiště. Poslední úprava v letech 1948-1950 na modlitebnu Církve Československé husitské setřela téměř zcela její původní výraz. V hlavním sále se dochovala gotická klenba o třech polích s cihlovými žebry.