První dochované zmínky jsou z roku 1257, kdy byly Hlubočepy v majetku církve. Název je zřejmě odvozen od „čerpání do hloubky“. Na výšině „Dívčí hrady“ byly při archeologických průzkumech nalezeny pozůstatky pravěkého osídlení. K rozvoji Hlubočep výrazně přispělo vybudování Pražskoduchcovské a Buštěhradské dráhy. Viadukt pro její provoz byl vybudován v roce 1872. Byla zde také vápenka a sklárna. Praze byly Hlubočepy připojeny v roce 1922. I v současnosti zůstává větší část Hlubočeb klidný a tichým místem Prahy.

Zříceniny hradu na vysokém kopci u obce Kdyně v okrese Domažlice. Historie hradu Hrad vznikl ve 2. pol. 13. století. V písemných pramenech se poprvé připomíná k roku 1279 jako majetek Děpolta, zakladetele významného rodu Švihovských z Rýzmberka. Hrad byl přestavován v 1. pol. 15. stol., kdy již byl majetkem pánů z Janovic, a především po roce 1508, kdy ho koupil Břetislav Švihovský z Rýzmberka. Za třicetileté války byl bez poškození dobyt v roce 1620 Marradasem. Zánik mu přineslo až nařízení císaře Ferdinanda III. z roku 1655 o boření hradů, které by se mohly díky svým vojenským kvalitám stát oporou případných povstalců. Dispozice hradu V jihozápadním nároží stával okrouhlý bergfrit, na protilehlé straně pak stával původní palác. V první polovině 14. století získalo předhradí kamennou hradbu. V této době vznikl zřejmě i druhý palác. V prvé polovině 15. století byla k hradu přihrazena další část se čtvrhrannou věží. Další velká přestavba proběhla na počátku 16. století a týkala se hlavně obrany. Byla při ní vybudována kuriózní úzká dlouhá bašta s polookrouhlým čelem. Dále pak byly na parkáně vybudovány dvě dělostřelecké polookrouhlé bašty. Hrad dnes Do dnešní doby se z hradu dochovaly převážně právě zbytky hradeb a bašt. Na místě původního paláce vyrostla v letech 1846-47 novodobá kamenná věž, která slouží jako rozhledna. Hradní areál je volně přístupný, vež je pak otevřena v letní sezoně. Tipy na výlet Na výlet se můžete vydat třeba na zříceninu hradu Pušperk, zříceninu hradu Ruchomperk, zříceninu hradu Nový Herštejn nebo vystoupit na rozhlednu Koráb u Kdyně. V Domažlicích je k vidění Chodský hrad nebo Muzeum Chodska. Za návštěvu stojí i starobylý kostelík sv. Václava - Brůdek. Ubytování najdete v Domažlicích.

Na severozápadním okraji města Chebu na řece Ohři byla v roce 2006 postavena lávka pro pěší a cyklisty s malou vyhlídkovou věží. Lávku navrhl známý architekt a herec David Vávra. Ten se nechal inspirovat blízkým chebským hradem a navrhl deset metrů vysokou hranolovou věž s vyhlídkovým ochozem, na které je jako padací most zavěšena přes 40 m dlouhá lávka. Konstrukce věže i lávky je z oceli, která je opatřena vínově červeným nátěrem. Pro obložení věže a na podlahu lávky bylo vybráno tmavší brazilské dřevo vyznačující se velkou odolností proti povětrnostním vlivům. Celá konstrukce je opatřena běžným i slavnostním nasvícením.

Přesto, že Pražský filmový orchestr vznikl teprve v roce 2004, patří mezi nejvýznamnější hudební tělesa nejen v Praze. Za krátkou dobu své existence získal řadu prestižních ocenění jak doma, v České republice, tak v zahraničí.Vyznačuje se nejen vysokou uměleckou kvalitou, ale také svým složením. Tvoří ho šest desítek hudebně talentovaných studentů základních, středních a vysokých škol, a to nejen uměleckého zaměření. Dirigentem orchestru je pak Jiří Korynta, který je rovněž jeho zakladatelem. Tento výjimečný talent české hudby nejenže ovládá 34 hudebních nástrojů a drží tak světový primát, ale má za sebou řadu významných domácích i světových ocenění.Návštěva koncertů Pražského filmového orchestru se stala svátkem jak pro milovníky melodií stříbrného plátna, tak pro všechny, kdož oceňují kvalitu a vysoký umělecký zážitek. Koncerty tohoto jedinečného tělesa jsou proto vyhledávány nejen Pražany, ale i domácími a zahraničními návštěvníky Prahy.Bližší a aktuální informace o Pražském filmovém orchestru jsou uvedeny na jeho domovských stránkách.