Vrchol Perník se nachází na žluté turistické značce vedoucí z osady Jelení k železniční zastávce Ovesná.Na vrchu Perník (1049 m.n.m.) se nacházejí rozličné skalní útvary, někdy nazývané také jako Medvědí vyhlídka. Je odsud výhled i když omezený.

Na vyvýšenině nad Zákolanským potokem u Kovár, v dnešním kladenském okrese, stojí zbytky hradiště Budeč, které bylo založené za prvních Přemyslovců. Zdejší hradiště bylo jedním z mnoha, které budovali Slované na návrších jako opevněná sídla. Na Budeč přišli kolem roku 800. Postupně se z Budče stalo jedno z hlavních knížecích sídel Přemyslovců, kteří za vlády prvního historicky doloženého knížete Bořivoje sjednotili okolní kmeny a položili tak základy budoucí české státnosti. Po něm vládl jeho syn Spytihněv, který nechal postavit na Budči rotundu sv. Petra. V 1. třetině 10. stol. se tak z Budče stalo jedno z center rodícího se českého státu. Kolem kostela sv. Petra se rozkládal knížecí dvorec, hradiště bylo rozděleno na několik menších areálů a bylo obklopeno dvěmi na některých místech dodnes viditelnými valy. Nedaleko knížecího dvorce se rozkládal ještě jeden dvorec, ke kterému patřil také kostel. Byl poněkud mladší, zasvěcen Panně Marii a dochovaly se z něj pouze základy, které nyní na povrchu vyznačuje jejich maketa. Nejstarší písemné zprávy o Budči pocházejí ze svatováclavských legend z 10.-11.století. Uvádí se v nich, že kníže Vratislav, který vládl v letech 915 - 921, poslal svého syna Václava, budoucího svatého a patrona české země, na Budeč, aby se tam učil latinsky. Od přelomu 10. a 11.,století, kdy Přemyslovci sídlili již trvale na Pražském hradě, Budeč ztrácela svoji vojenskou a správní funkci a postupně ustoupila do pozadí. Poslední historická zpráva o Budči je ze 13. stol., kdy ji královna Kunhuta darovala vyšehradské kapitule.Na akropoli dodnes stojí rotunda sv. Petra a Pavla s přilehlým hřbitovem a jen o kousek dál jsou v zemi vyznačeny základy někdejšího kostela Narození Panny Marie. Místem, kolem kterého se v době největšího významu Budče vše soustřeďovalo, byla právě rotunda sv. Petra. K rozšíření názvu a zasvěcení rotundy také sv. Pavlu došlo zřejmě koncem 11.století. I když byla několikrát přestavována tak zdivo mírně nepravidelné kruhové stavby o průměru přes 8 m je z velké části původní. Jde tedy o nejstarší dodnes funkční stavbu na našem území. Hranolová věž na severní straně přibyla někdy ve 2. polovině 12. století uvnitř se dochovala kamenná renesanční kazatelna z roku 1585. Přístavba sakristie pochází z roku 1663. Dnes je rotunda vymalována na bílo, u oltáře je tělo Ukřižovaného Krista. Na nevelkém místě na podlaze je ponechán otvor, kde je možno spatřit původní románské základy a na kůru jsou varhany. Z původního hradiště se zachovaly pozůstatky hradeb - valy, které obepínají plochu 22 hektarů a jsou dlouhé 1,5 km, tak řadí budečské hradiště k největším raně středověkým hradištím u nás. Na hřbitově je pohřben významný pedagog 19. stol. Karel Slavoj Amerling, který spojil svůj osud s odkazem Budče a v duchu její vzdělávací tradice zmíněné ve svatováclavských legendách založil v Praze vzdělávácí učitelský ústav, který nesl i její název. V průběhu 20. století se Budeč stala oblíbeným katolickým poutním místem, byly zde obnoveny mše a také každoroční poutě, které se koncem června na svátek patronů sv. Petra a Pavla a koncem září takzvaná Národní svatováclavská pouť. Návštěvu Budče je možné spojit s výletem na blízký hrad Okoř.

Malý kostelík netradiční architektury se nachází v obci Řimice nedaleko Olomouce. Pravoslavný kostel sv. Ludmily byl vystavěn v letech 1933-1934. Kostelík je přístupný v době bohoslužeb.

Punkevní jeskyně patří k vývojově mladším jeskyním. Vznikaly v několika patrech, na křížení geologických poruch docházelo snadno k řícení stropů a propadům. Tímto vznikla i mohutná propast Macocha, která je součástí Punkevních jeskyní. Punkevní jesykně jsou vývěrovou větví hydrografického systému Punkvy a součástí nejrozsáhlejší a nejdelší jeskynní soustavy v ČR takzvané Amatérské jeskyně dlouhé 33 km. Jako první byly objevovány v letech 1909-1914 suchá patra, vodní části pak v letech 1920-1933, avšak objevy pokračují dodnes. Celková známá délka Punkevních jeskyní dosahuje 4.000 metrů, z toho zpřístupněno je 1250 m z části formou lodní plavby. Suchá část byla zpřístupněna již v roce 1909, celá dnešní prohlídková trasa funguje od roku 1933. Plavba na lodích začala v roce 1920. Teplota vzduchu se pohybuje 7-8 oC a relativní vlhkost je cca 99%. Punkevní jeskyně mají bohatou a rozmanitou krápníkovou výzdobu, která byla při zpřístupňování částečně poškozena. Zdejší výzdoba vznikla vysrážením se z nasycených krasových vod, prosakujících nadložními vápenci. Typické jsou zde mohutné stalagmity a stalagnáty, mrkvovité hůlkové stalaktity, záclony a různé sintrové útvary. Celý návštěvnický okruh je dlouhý 1250 m (60 min.), jinak je možno volit z dalších dvou variant:Přední dóm: vstupní prostora s útvarem Strážce (4 m dlouhý stalaktit), mostem zbudovaným v roce 1996 z něhož je dobrý pohled na Salmův sloup (nejmohutnější stalagnát v Punkevní jeskyni). V zadní části se nachází zrcadlové jezírko, skupina krápníků z názvy Převrácený deštník (sintrová deska trčící na stalagnátu), Dvě sovy, Hrad na skále či Turecký minaret (2 m dlouhý krápník). Reichenbachův dóm: několik desítek metrů vysoká prostora, občas zatopená při povodních.Zadní dóm: prostora se zajímavou dvojicí stalagmitů s rovnou plochou na vrcholu (Trpaslík a Váza), skupina krápníků zvaná Turecký hřbitov a dlouhý stalaktit „Jehla“. U Anděla: síň s mohutným stalagnátem unikátních tvarů kombinovaný s rozměrnými sintrovými kůrami a záclonami.Macocha: před přístavištěm plavby se prochází kolem dna propasti Macocha. Jsou zde vidět dvě jezírka a tzv. Jalové koryto, kterým sem přitéká voda Punkvy při vyšších vodních stavech. Horní jezírko je hluboké cca 13 metrů, Dolní pak 49 m. Následuje vodní plavba se zastávkou, kterou se přes Bobří síňku dostaneme do Masarykova dómu, prostory s nejpůsobivější krápníkovou výzdobou. Je zde vidět velké množství brček a hůlkových stalaktitů. Také mohutný prosvětlený stalagnát Husův sloup. Plavba končí v místech vývěru Punkvy do volných prostor Punkevních jeskyní. Text a prohlídková trasa použita ze stránek Správy jeskyní ČR (www.caves.cz)