Žalý, zalesněný vrch mezi Beneckem a Vrchlabím, je znám především jako středisko zimních sportů. Na jeho svazích se nachází Ski Areál Herlíkovice. Kopec má vrcholy vlastně dva – severní Zadní Žalý (1036 m) a jižní Přední Žalý (1019 m). A právě na nižším vrcholu stojí kamenná, 18 metrů vysoká, rozhledna. Má svou atmosféru a historii, která na Vás dýchá od prvního do posledního schodu jejího točitého schodiště.     Není to ovšem první vyhlídková stavba na kopci Žalý. Ta první zde byla zbudována pravděpodobně již v roce 1836. Byla to jednoduchá dřevěná konstrukce. Okolní stromy ji brzy přerostly, a proto se roku 1888 rozhodl na jejím místě vybudovat německý Krkonošský spolek 15 metrů vysokou, železnou rozhlednu. Nikdy však kvůli technickým závadám nebyla zpřístupněna a němečtí turisté věž po roce rozebrali. Vedle věže nechal postavit hrabě Jan Harrach, majitel zdejšího panství a velký podporovatel české turistiky, restauraci s dřevěnou verandou. Roku 1890 zde byla přistavěna dřevěná restaurace s verandou. Sloužila do roku 1900, kdy vyhořela. V obnovené podobě fungovala do roku 1943, kdy zanikla. Hrabě se po přímluvě jilemnické odboru KČT ujal i myšlenky postavit na Žalém novou rozhlednu. To je již ta dnešní kamenná. Celou stavbu financoval, dal jí název Rozhledna Františka Josefa a slavnostně ji otevřel 7. září 1892. V 90. letech prošla rozhledna drobnou rekonstrukcí a v roce 1999 se na jihozápadním rohu objevily první antény, které bohužel trochu kazily vzhled.Osmnáct metrů vysoká stavba nabízí jeden z nejkrásnějších panoramatických rozhledů v Krkonoších.  Máte-li štěstí na počasí, v dáli uvidíte charakteristickou siluetu Ještědu, na severu Medvědín, Špindlerův mlýn, trochu západněji pak Kotel. Na severovýchodě se rozprostírá Luční hora a samozřejmě Sněžka. Čistě východním směrem můžete vidět Strážné. Výhled do vnitrozemí zase nabízí siluety Ještědu, Bezdězu, Ralska, Trosek i Zvičiny. Abyste si tuto krásu mohly patřičně vychutnat, stačí maličkost. Vystoupat po jejích 92 schodech. Je otevřena denně od 10 do 16 hodin.

Osoblažský židovský hřbitov se nachází asi 150 m severovýchodně od hlavního náměstí za manšími bytovkami při menší zahrádkářské kolonii. Nejstarší písemná zmínka je z roku 1570. Založen byl při městských hradbách. Na jeho nejstarší části se dnes nenacházejí žádné viditelné náhrobky. V letech 1667-1673 byl rozšířen severním směrem do prostoru příkopu, valu a parkánu. Západní cíp nově získaného pozemku sloužil jako čestné pohřebiště rabínů. Tarén na kterým se hřbitov nachází je značně členitý a není vyloučeno pohřbívání ve více vrstvách. Dochovalo se zhruba okolo 300 náhrobků, převážně z bílého mramoru. Některé jsou pak i z pískovce nebo žulové. Nejstarší pocházejí z poloviny 17. století. Barokní náhrobky jsou typologicky v České republice naprosto unikátní, byly totiž ovlivněny polskými židovskými tradicemi. Osoblažský náhrobek je typický svým tvarem a výzdobou. V Osoblaze se necházela i synagoga. První dřevěná byla postavena v místě bývalého biskupského hradu roku 1570. V roce 1624 byla vypálena dánskými vojáky. V letech 1727-28 postavena nová v barokním slohu, která rovněž vyhořela při požáru města v roce 1802. V letech 1807-08 byla postavena další synagoga v pozdně barokním slohu. V roce 1833 byla poškozena požárem, přesto po opravě sloužila až do počátku 20. století. Její osud se naplnil v roce 1933 kdy byla do základů zbořena a její vnitřní vybavení převezeno do Krnova. Dnes se na jejím místě nacházejí zahrádky. Židovský hřbitov je v dobrém stavu a volně přístupný.

V domě U Zlatého prstenu je instalována tématická expozice umění 20. století, která představuje řadu ojedinělých souborů z let 1900-1999 ze sbírky Galerie hlavního města Prahy. V rozsáhlých podzemních prostorách jsou prezentovány aktuální tendence současného umění.

Pseudogoticky upravený zámek Mlýnce stojí jihozápadně od centra města Vroutek v zámeckém parku pod silnicí. Historie zámku První zmínka o Mlýncích je datována k roku 1375. Zdejší tvrz je zmiňována až ke konci 17. století, avšak roku 1733 byla stržena. Na jejím místě dal Václav Kager ze Štampachu postavit barokní zámek, který byl roku 1883 od základů přestavěn v romantickém pseudogotickém stylu a okolo zámku byl také založen park. Přestavba objektu spolu se zámeckou kaplí byla dokončena roku 1889. Po válce byl zámek zestátněn a od roku 1950 užíván jako státní statek. Byly zde zřízeny kanceláře, byty a jídelna. Zámek začal pomalu chátrat a toto dílo dokonal požár sídla v roce 1967. Následek požáru je zřetelný, kdy čtyřkřídlý objekt musel být nutně změněn na trojkřídlý. Zbylý zámek však nadále chátral. Dnes je sídlo v rukou soukromé společnosti a také byly započaty rekonstrukční práce. Zámek není veřejnosti volně přístupný. Podoba zámku Zámek Mlýnce, původně čtyřkřídlý, dnes trojkřídlý jednopatrový objekt obklopuje malé obdélníkové nádvoří. V protilehlých rozích nádvoří jsou umístěna krytá schodiště. Na nádvoří je možné vidět krytou dřevěnou pavlač a v mansardové střeše jsou umístěny vikýře s pseudogotickými stupňovitými štíty. Tipy na výlet Ve Vroutku je k vidění ještě kostel sv. Jakuba a o něco dále zámek Lužec. U blízkého Lubence najdete židovský hřbitov. v okolí můžete ještě navštívit tvrz Hlubany, tvrz Nepomyšl nebo zříceninu hradu Křečov. Ubatovat se můžete třeba ve Žluticích.