Název tohoto návrší na levém břehu Vltavy je doložen písemnými prameny od 15. století. Archeologické nálezy potvrdily osídlení této lokality již v mladší době kamenné. Na vrcholu skály se tyčí půvabná zřícenina budovy, která bývá pokládána za zbytek viničního lisu. Tamnější vinice byla založena roku 1622 novoměstským měšťanem Jindřichem Žežulem, avšak vlastní lis spolu s letohrádkem dal v místě postavit po roce 1650 tehdejší majitel vinice Servác Engel z Engelflussu. Za válek o rakouské dědictví byl ve 40. letech 18. století bavorskými a zejména francouzskými vojáky letohrádek vypálen a pobořen. V roce 1784 koupila pozemky paní Lohnerová, která je připojila ke svému šáreckému hospodářskému dvorci. Až v roce 1858 byl pozůstatek budovy letohrádku při stavbě železnice z Prahy do Podmokel upraven v romantickém duchu v půvabnou dnešní dominantu na ostrohu nad řekou Vltavou.

Kousek západně od Přelouče se v poli skrývá malá skalka nazývaná Čertova skála. Místo kde kdysi odpočívali místní obyvatelé při práci na poli při studánce s průzračnou vodou je dnes zarostlé stromy a křovinami. Zůstává tak opomíjeno, neboť sem nevede ani žádná turisticky značená cesta. Zhruba ze středu obce Škudly je potřeba se vydat severním směrem polní cestou a nebo z místní komunikace mezi obcí Škudly a Spytovice to vzít přímo k lesnímu hájku po remízku mezi poli. Ke vzniku tohoto místa se váže pověst u sedláku, který za bohatství upsal svoji duši ďáblu pod podmínku, že čert do zakokrhání přinese polovinu Kunětické hory svázanou jako slaměné povříslo ke chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře. Málem se mu to podařilo, ale v těchto místech kohout zakokrhal, povříslo prasklo, skála se rozlomila a kus se zde zabořil do země.

Židovský hřbitov se nachází na jihozápadním okraji Strakonic, při zelené značce směřující ze Strakonic do Kraselova (asi 2 km z náměstí). V místě kdy značka vede po batonové cestě kolem armádního areálu je potřeba odbočit vpravo na cestu vedoucí k malé skupině domků. Hřbitov byl založen roku 1696, pohřbívání byl ukočeno za druhé světové války, kdy byly židé ze Strakonic deportováni. Poslední pohřeb se zde konal v 60. letech 20. století. V průběhu 90. let 20. století byl hřbitov opraven, dnes má dobrou kamennou zeď a je uzamčen. Plocha hřbitova o velikosti 2.685 m2 je z větší části zaplněna cca 250 dochovanými náhrobky pocházející od první poloviny 18. století. Nejstarší čitelný náhrobek je z roku 1736.

Židovský hřbitov Myslkovice se nachází asi 600 m severně od centra obce. Odtud k němu vede modrá turistická značka. Založen byl údajně před rokem 1750. Na jeho ploše cca 1.024 m2 se dochovalo zhruba 180 náhrobků barokního, klasicistního typu, některé i s polychromií. Hřbitov má celkem dobře dochovanou kamennou ohradní zeď, z márnice zůstalo dochováno jen obvodové zdivo. O hřbitov který je volně přístupný se stará rodina Novotných z Myslkovic. V obci stávala také od roku 1770 synagoga, která však již jako zpustlá byla v roce 1963 zbořena.