Oblast Doks je spjata se jménem romantického básníka Karla Hynka Máchy (1810 -1836).  Ten v Doksech pobýval u svého přítele Eduarda Hindla. Ten jej seznámil s okolní krajinou a pověstmi.  Dnes tak můžeme v Doksech navštívit expozici věnovanou Karlu Hynku Máchovi – jeho památník. Najdeme jej v dřevěném patrovém roubeném domě bývalého špitálu. Dům byl postaven roku 1669 a jako zázrakem unikl zničení při několika požárech. Po II. světové válce zde byla modlitebna československé církve, v 60. letech  pak knihovna. Současná expozice ukazuje návštěvníkům krásu dokské krajiny a Máchův život a dílo, vydávané v mnoha různých vydáních. To, že je i v současné době zájem o vydávání Máchova díla, ukazuje například zcela nový překlad Máje do esperanta, či bibliofilské vydání Máje, doprovázené 24 grafickými listy našich předních výtvarníků, kteří se nechali inspirovat Májem a jeho autorem. Návštěvníci mají možnost prohlédnout si i nově otevřenou část památníku v Doksech - expozici Rybářství a rybníkářství na Českolipsku. K vidění jsou mnohé rybářské pomůcky, bez kterých se bývalí rybáři neobešli a které nám přiblíží dobu výlovů zdejších rybníků za času našich předků.Součástí muzea K.H.Máchy je také malý muzejní obchůdek s pestrým sortimentem pohlednic, knih a suvenýrů tematicky spojených se zaměřením muzea. Stálá expozice Doba a dílo K. H. Máchy - život a dílo významného českého básníka K. H. Máchy uprostřed kraje, kde vznikl jeho Máj. Galerie obrazů 19. století. Rybářství a rybníkářství na Českolipsku - chov a lov ryb, dějiny rybníkářství a nejvýznamnější rybníky okresu. Památník je pobočkou Vlastivědného muzea v České Lípě.

Dietrichsteinský palác na Zelném trhu v Brně je jedním ze stálých expozičních prostor Moravského zemského muzea. Palác je zajímavý nejen svými sbírkami, ale zejména samotnou budovou.Barokní palác nechal vystavět v letech 1614-1618 olomoucký biskup kardinál František Dietrichstein jako jedno z rodových sídel. Původně byl za autora stavby považován italský architekt Giovanni Giacomo Tencalla. Dnes se tato domněnka považuje za málo pravděpodobnou. Ve své historii hostil palác několik osobností evropského významu. Pobývali v něm mj. „Zimní král“ Fridrich Falcký, císařovna Marie Terezie či ruský vojevůdce M.I. Kutozov. V 19.století byl palác adaptován na justiční účely a v letech 1927 – 1929 proběhle necitlivá rekonstrukce, kdy na budovu přibylo třetí patro. V té době Dietrichsteinský palác sloužil již pro muzejní účely. Původní barokní podoba byla paláci vrácena na konci 80. let 20.století a v roce 1991 byl palác zpřístupněn veřejnosti.Dnes je palác centrem činnosti MZM a nabízí několik stálých výstav zaměřených na ranné dějiny Moravy. Působí zde také Dětské muzeum, jež pořádá mnoho výstav a akcí pro mládež. Organizuje pravidelné sobotní dopolední programy pro děti, prázdninové akce, soutěže apod. Ve spolupráci s odbornými odděleními MZM přibližuje dětem hravou formou nejrůznější muzejní obory. Stálá expozice Zaniklý život na Moravě (paleontologická expozi-ce dokumentující vývoj během trvání jednotlivých geologických ér) Svět nerostů (mineralogická expozice představující nerostné bohatství u nás i ve světě) Pravěk Moravy (archeologická expozice zachycující vývoj od nejstarší doby kamenné po stěhování národů) Morava ve středověku (historicko-archeologická expozice kladoucí důraz na život ve středověké vesnici) Velká Morava (archeologická expozice přibližující příchod Slovanů a vznik prvního státu) Dětské muzeum (interaktivní výstavy pro školy i veřejnost a komponované programy ke školní výuce i pro volný čas). Památník Prof. Karla Absolona - památník přibližuje život a dílo Karla Absolona (1877-1960), významného archeologa, geografa a speleologa, dlouholetého pracovníka Moravského zemského muzea a profesora Karlovy univerzity v Praze. Hlavní část památníku tvoří jeho rekonstruovaná pracovna.  Dietrichsteinský palác je stálou expozicí Moravského zemského Muzea

Obrazárna je umístěna v přízemí severního traktu II. nádvoří. V místech, kde bývaly konírny. Obrazárna původně obsahoval řadu vzácných obrazů. v době třicetileté války jich byla většina uloupena.

Boubín je nejvyšším vrcholem Boubínské hornatiny nacházející se jižně od Vimperka. Jde o zalesněný rulový vrch (1362 m.n.m.). Na jeho vrcholu opět stojí dřevěná rozhledna, poskytující výhled i do vzdálenějšího okolí. Kromě toho můžeme najít v okolí vrchu Boubínský prales či Boubínské jezírko. Na vrchol vede několik turistických značených cest z různých stran.