Vodní dílo Hracholusky bylo vybudováno na řece Mži zhruba 6 km západním směrem od obce Město Touškov.Přehrada byla budována v letech 1959-1964 v poměrně úzkém, strmém a často skalnatém údolí. Hlavním účelem bylo akumulovat vodu pro průmyslové, energetické a zemědělské využití v západních Čechách. Dále pak k ochraně před povodněmi a k rekreačnímu užití. Stavbou přehrady bylo zatopeno několik vesnic. Hráz vodní nádrže je přímá, sypaná, zemní s šikmým jílohlinitým těsněním v návodní části hráze. Návodní líc je před účinky vody a vln chráněn šestibokými betonovými tvárnicemi. Délka v koruně je 270 m, šířka 5 m a maximální výška hráze nad terénem 27 m. Celková zatopená plocha činí 410,4 ha. Koryto pod hrází je v délce 100 m opevněno železobetonovými monolitickými deskami a kamennou dlažbou.Na levém břehu byla vybudována malá vodní elektrárna s vertikální Kaplanovou turbínou o výkonu 2,9 MW. Nad Plzní v Radčicích stojí na levém břehu úpravna vody, která dodává vyčištěnou užitkovou vodu pro podnik Škoda.

Domy na náměstí - Bechyně, okres Tábor.

Čertův sloup na Vyšehradě se nachází v jihozápadním cípu Karlachových sadů, poblíž východního vstupu na vyšehradský hřbitov, ke Slavínu. Byl sem umístěn v roce 1888. Sloup je tvořen třemi dříky z biotitu-amfibolového dioritu, které váží cca 2,5 tuny. Původ sloupu není přesně znám a je proto vykládán v několika variantách. Například jako sluneční hodiny, které v pohanských dobách určovaly zimní a letní slunovrat, či jako podpěry románské baziliky, která stávala na místě dnešního kostela sv. Petra a Pavla. Vzhledem k tomu, že v horkých slunečních dnech je cítit sírou, existuje také pověst, že kámen přinesl na Vyšehrad až z Říma ďábel. Měl v úmyslu vzít si duši jednoho zdejšího mnicha, ale nepochodil a tak mrštil obeliskem tak, že se rozlomil na tři části. Bez ohledu na nejasnost v jeho původu je sloup zajímavým doplňkem vyšehradského areálu,  turistickou atrakcí.Za východní stranou kostela v parku můžeme najít tři kamené válce - tzv. „Čertovy sloupy“ a vypráví se o nich, že je na Vyšehrad přinesl čert. Původbně to byl prý sloup, který čert ve vzteku rozbil na tři kusy, když prohrál sázku s jedním knězem. Oč se vsadili? Ten páter prý čerta moc využíval a když měl propadnout peklu, dal se na pokání. Svatý Petr se nad ním slitoval a poradil mu aby s čertem uzavřel sázku. Ať přinese z chrámu Panny Marie v Římě sloup, ale musí to stihnout než kněz skončí kázání. Čert souhlasil a byl by tu sázku vyhrál, kdyby ho sv. Petr třikrát neshodil do benátských lagun. To je však jen pověst. Sloupy jsou zřejmě pravěkou památkou a v dávných dobách sloužily k označování slunovratu a snad i jako sluneční hodiny. Původně byly umístěny v kostele, ale na příkaz Josefa II. byly odstěhovány do parku. Vznikly obráběním velmi tvrdého kamene, pocházejícího odněkud z Dolního Posázaví. Jednotlivé kusy mají délku 160-240 cm a všechny váží dohromady asi 2,5 tuny.

Rozhledna Skuhrov nad Bělou, patří k těm mladším vyhlídkovým stavbám, vznikajícím, až v novém tisíciletí. Její vznik ovšem nebyl motivován nevídaným rozvojem mobilních telefonie, ale byl naopak inspirován historií pradávnou.     Menší dřevěná rozhledna vyrostla totiž v roce 2001 v místech, kde bylo torzo bývalého strážního hradu ze 13. století. Vedení obce chtělo oživit zříceninu, a proto se rozhodlo v jejím areálu postavit rozhlednu. Inspirací jim byla rozhledna v Modré u Uherského Hradiště.  Věž měla svým pojetím respektovat strážní význam původního hradu. Práce na výstavbě byly zahájeny v létě 2001, kdy mládež vykopala v rámci prázdninové brigády základy pro novou věž. Místní firma pak samotnou stavbu zrealizovala na podzim roku 2001. Dne 26. listopadu 2001 byla věž oficiálně zpřístupněna. Rozhledna je 9 metrů vysoká a má dvě vyhlídkové plošiny, vyšší je ve výšce 6 metrů. Z rozhledny je pěkný výhled na Skuhrov, údolí řeky Bělé a na panorama Orlických hor.  K volně přístupné rozhledně se nejlépe dostaneme, vydáme-li se ze Skuhrova po silnici směrem na obec Hraštice. Dojedeme k parkovišti u kostela, kde necháme auto a dále pokračujeme pěšky po mostě před hradní příkop na nádvoří bývalého hradu. Odtud dále půjdeme přes další most a po schodech k rozhledně.