Panský vodní mlýn u Bouzova, okres Olomouc.

Typický telekomunikační stožár s vyhlídkovou plošinou, stojí u Vizovic na kopci Doubrava (672 m). Jeho předchůdkyní byla dřevěná rozhledna, postavená v první polovině minulého století, která časem zchátrala, a v padesátých letech musela být stržena. Současná rozhledna byla sice postavena již na podzim 2002, ovšem pro veřejnost zpřístupněna až 17. července 2004. Za její stavbou stála společnost T-Mobile, která postavila ocelový stožár vysoký 55 metrů. Na vyhlídkovou plošinu, která je umístěna ve 33 metrech nad okolním terénem, vede celkem 174 schodů, a je odtud pěkný výhled na část Vizovických a Hostýnských vrchů či Luhačovickou vrchovinu. Velmi dobře jsou vidět Vizovice a Zlín, nebo Velká Javorina, Svatý Hostýn a Radhošť. Za ideálních pozorovacích podmínek jsou vidět také Tatry. Pěšky lze rozhlednu, která je přístupná během otvíracích hodin, navštívit po naučné stezce Vizovické prameny. Začíná v centru města a až k rozhledně je to cca 6 kilometrů.

Renesanční zámek v Moravské Třebové, v okrese Svitavy, se nachází v centru města, na místě původního gotického hradu s hranolovou věží, založeného již ve 13. století. Renesanční perla Svou architekturou patří moravskotřebovský zámek k nejvýznamnějším památkám ve střední Evropě. Pestrá historie vlastníků panství počala kolem poloviny 13. století, kdy byl založen gotický hrad šlechticem Borešem z Rýzmburka. Gotický hrad byl přebudován na renesanční zámek ve dvou přestavbách. Koncem 15. století a na začátku 17. století. Tedy v době, kdy byli vlastníky panství pánové z Boskovic a zejména Žerotínové, šlechtici velmi vzdělaní, zcestovalí a ovlivněni humanismem. Význačným mužem první přestavby byl Ladislav Černohorský z Boskovic, který v duchu rané renesance konce 15. století započal přestavbu původního hradu na zámek o čtyřech křídlech kolem čtvercového nádvoří. Z tohoto období pochází jedna z nejstarších renesančních památek dochovaných na sever od Alp – zámecký pískovcový portál s nápisem: Ladislaus de Boskovic et Nigromonte Dominus castri humus me fecit sub anno Domini (Ladislav z Boskovic a Černé Hory, pán tohoto zámku, mě postavil v roce 1492). Brána je mimořádnou stavební památkou, je uznávána vedle ostění Vladislavského sálu na pražském Hradě a portálu v Tovačovském zámku, jako nejstarší renesanční památka u nás. Moravská Třebová - centrum vzdělanosti Po vymření rodu Pánů z Boskovic v roce 1589 se ujal města Ladislav Velen ze Žerotína, se kterým se na přelomu 16. a 17. století stala Moravská Třebová střediskem vzdělanosti okolního kraje. Tento moravský šlechtic po studiích na západoevropských univerzitách pobýval v Itálii a po návratu pozval ke svému dvoru řadu významných umělců, astrologů a filozofů. Renesanční podoba K dokončení renesanční přestavby zámku byl povolán stavitel J. Mottala de Bonamone z Horního Engadinu v severní Itálii. Přestavba navazovala na první stavební úpravy Boskoviců a dvěmi symetrickými patrovými křídly bylo vytvořeno přední nádvoří. Vstupní část zámku je převýšená, věžovitá s trojlodním, křížově zaklenutým vestibulem. Zatímco vnější průčelí zámku je dost strohé, bez členění, do nádvoří se otevírají velkolepě řešené bosované arkády v manýristickém duchu. Za velkým předním arkádovým nádvořím je menší nádvoří staré části s již zmíněným zachovalým pískovcovým portálem. Když se Ladislav Velen ze Žerotína stal hlavou moravského stavovského povstání, a po prohrané bitvě na Bílé hoře v roce 1620 emigroval před trestem smrti, stal se zámek po zkonfiskování majetkem Karla z Lichtenštejna, který na zámek přemístil úřednictvo a správu panství. Roku 1840 zámek vyhořel a značná část zámku byla stržena nebo přestavěna. Zachovalo se manýristické arkádové předvoří, jedna pozdně gotická místnost a hodnotný portál z roku 1492. Od poloviny 20. století se zámek stal majetkem města.  Krásné expozice a bohatý kulturní život V posledních letech prošel zámek nákladnou rekonstrukcí a dnes vítá návštěvníky bohatou nabídkou expozic. Návštěvníci v rámci jednoho prohlídkového okruhu mohou vidět středověkou mučírnu s největším počtem replik dobových mučících nástrojů v ČR. Nachází se v tajemném prostředí původního gotického sklepení. Návštěvníci mohou vidět nejrůznější a nejhrůznější nástroje, jako např. stoličku pro čarodějnice, skřipec, španělské boty, drtič kloubů, palečnice, klec pro odsouzené a ukázky cel s odsouzenými. Vše se zvukovými efekty pro dotvoření atmosféry a s výkladem o vývoji tortury u nás. V dalších expozicích je k vidění měšťanský životní styl v 17. - 20. století, život na venkově nebo humanismus a renesance v Moravské Třebové. Nová expozice Alchymistická laboratoř mistra Bonaciny vás zavede do laboratoře astrologa, alchymisty a dvorního lékaře pána moravskotřebovského zámku Vladislava Velena ze Žerotína. Nahlédněte do tajemství elixíru života nebo kamene mudrců. Zámek v Moravské Třebové tak pořádá mnoho kulturních akcí a netradičních prohlídek.  Tipy na výlet V Moravské Třebové si dále můžete prohlédnout radnici, Galerii umělecké fotografie, Městské muzeum, františkánský klášter, kostel Nanebevzetí Panny Marie, Křížový vrch, kostel sv. Josefa nebo městské opevnění. Po okolí se můžete rozhlédnout z rozhledny Pastýřka.  Ubytování najdete přímo v Moravské Třebové.

Zřícenina hradu Žampach se nachází na strmém kopci nad stejnojmennou obcí, ležící přibližně 6 km severně od bývalého okresního města Ústí nad Orlicí. Na volně přístupný hrad vede z obce turistické značení. Historie hradu Žampach založil okolo roku 1300 rod, který se po něm záhy i psal „ze Žampachu“. Zanedlouho se z neznámých důvodů stal majitelem hradu Jan Lucemburský, který jej zastavil pánům z Lipé. Ti jej po roce 1347 postoupili pánům ze Smojna. V roce 1355 byl hrad oblehnut a dobyt vojskem Karla IV., stal se totiž sídlem loupeživé hordy Jana Pancíře ze Smojna. Za Žampachů z Potštejna, kteří byly jeho vlastníky v letech 1367–1574, byl roku 1469 obnoven. Necelých 100 let později, roku 1540, se o něm píše, že je zpustlý, čemuž ještě více přispělo několikeré drancování v průběhu třicetileté války. Kámen z hradu byl ve 2. polovině 17. století použit na stavbu zámku v podhradí. V letech 1672–1789 stávala na předhradí barokně upravená kaple. Podoba hradu Hrad zaujímá prostor velmi štíhlého vrcholu kopce beze zbytku. Nejprve se prochází předhradím, kde kdysi stávaly hospodářské a provozní budovy včetně pivovaru a v pozdějších staletích kaple. V čele předhradí se pak nad šíjovým příkopem tyčila věž, patrně čtverhranná. Hradní jádro tvořil palác, nejspíše dvoutraktový a pravděpodobně vstupní brána. Na úpatí hradního kopce stával od 2. poloviny 15. století dnes již zaniklý hrádek Chudoba, součást obranného systému hradu. Z horního hradu se dodnes dochovala jedna valeně zaklenutá místnost paláce a drobné části hradby. V předhradí jsou patrné prohlubně po provozních objektech. Tipy na výlet U Ústí nad Orlicí najdete rozhlednu Andrlův Chlum. Dále se můžete podívat na zříceninu hradu Potštejn, zříceninu hradu Lanšperk, zámek Letohrad, rozhlednu Rozálka u Žamberka, zámek Žamberk nebo Městské muzeum Žamberk. Ubytovat se můžete v Ústí nad Orlicí. M.K.