Ve 14. století stála v toto lokalitě tvrz, o které se také dochovaly písemné záznamy. V době třicetileté války ji zničili Švédové. Počátkem 18. století byl na jejím místě postaven zámek, který je v současné době spravován státem a je příležitostně využíván pro potřeby vlády České republiky. Koloděje byly připojeny k území Prahy v roce 1974. Název je odvozen o významu slova koloděj, znamenající také kovář. Tedy osada kovářů.

Bez Hradní stráže si Pražský hrad a sídlo prezidenta republiky již neumíme ani představit. Není pouhou ozdobou a turistickou atrakcí, i když pro mnoho návštěvníků Prahy z celého světa mezi pražské specifičnosti patří. Hradní stráž je, ale především tradice a odkaz naší novodobé historie.Hradní stráž je téměř stejně tak stará jako náš stát. Bezprostředně po vzniku samostatného Československa bylo Vrchním velitelstvím nařízeno, aby 28. pěší pluk vyčlenil jednu pěší setninu pro ochranu Pražského hradu. V dobovém dokumentu se doslova uvádí: „Mužstvo pro tuto setninu budiž zvláště vyvoleno, bezvadně vyzbrojeno a oblečeno. Celek setniny musí být v každém ohledu representativním: velké postavy, rázné, bezvadné vojenské chování“. A tak započala tradice, která je pro dnes pro mnohé již přežitkem, ale všichni víme, že bez vysokých mužů, kteří stojí u bran Pražského hradu by nám něco chybělo.Složení Hradní stráže prošlo změnou po návratu legionářů. Právě oni se stali novou hradní stráží. Od roku 1929 začala Hradní stráž používat historické uniformy československých legionářů z francouzské, italské a ruské fronty. Hradní stráž plnila svou funkci až do roku 1939, po okupaci byly její pravomoci značně zeštíhleny. Po válce se Hradní stráž navrátila k prvorepublikovým tradicím. Netrvaly ovšem dlouho. Byly násilně přerušeny únorem 1948. Zvolením Klementa Gottwalda prezidentem ztrácí postupně Hradní stráž své výsadní postavení při ostraze prezidenta republiky a stává se víceméně jen symbolickou jednotkou určenou k plnění reprezentačních úkolů. Zlomem byl rok 1952, tehdy Hradní stráž přestala být součástí armády, ale stává se součástí Ministerstva vnitra. Tento stav trval prakticky po celou komunistickou éru.Rok 1989 a společenské změny které přinesl, mohl odstartovat postupný návrat Hradní stráže k tradicím První republiky. Součástí těchto přeměn byly i nové uniformy, které navrhl světoznámý výtvarník Theodor Pištěk. Dnes je Hradní stráž plně profesionalizovanou jednotkou. Hradní stráž se podílí na zabezpečení vnější ostrahy a ochrany objektů a organizování a zajišťování vojenských poct. Také plní vítací funkci při příjezdu významných státních návštěv na Pražský hrad. Součástí Hradní stráže je také Hudba Hradní stráže. Ta hudební produkcí doprovází vojenské pocty při protokolárních a reprezentačních akcích a pietních aktech. Dále svou hudební produkcí zahajuje každodenní otevírání zahrad Pražského hradu a doprovází slavnostní střídání stráží na I. nádvoří Pražského hradu. Hradní stráž zabezpečuje i letní sídlo prezidenta na zámku v Lánech.

Rod Buquoů vlastnil malou sošku Panny Marie foyenské (asi 20 cm vysoká), vyřezávanou z dubového dřeva. Hrabě Karel Buquoy byl vědec a cestovatel a sošku vozil vždy sebou. Když v roce 1684 plul z Říma do Španělska, zastihla loď prudká bouře. Hrabě ve velikém nebezpečí se modlil a slíbil, že bude-li zachráněn postaví na svém českém panství kostel jako projev vděčnosti. Bouře se uklidnila a všichni se zachánili. Jeho slib splnil syn Filip Emanuel Buquoy. V roce 1692 položil základní kámen ke kostelu Jména Panny Marie, ale se stavbou bylo započato až roku 1699, dokončena byla roku 1702 a vysvěcena o dva roky později. Uprostřed stojí hlavní oltář, zmenšená napodobenina Berniniho papežského oltáře u sv. Petra v Římě. Oltář je celý vyřezávaný, dílo řezbáře Wauschera z Lince. Nad ním je zavěšen svatostánek v podobě lucerny, který symbolicky drží na čtyřech bohatých girlandách čtyři andělé. V dolní části svatostánku je uložena Nejsvětější Svátost, nad ní v zasklené schránce je malá soška Panny Marie. Sakristie, kůr a kazatelna byly přistavěny později. Mimo kostel stojí zvonice z roku 1939. Původní tři zvony byly v roce 1942 sejmuty a použity na válečné účely. Po válce byl do zvonice zavěšen zvon ze Svaté Hory pocházející z roku 1661. V roce 1974 byly pořízeny další dva zvony. Naproti kostelu stojí bývalý lovecký zámek, který nechal v letech 1709-1710 postavit bratr Emanuela Buquoye hrabě Albert. Štít zámku zdobí jejich erb. Od roku 1714 sloužil zámek jako fara a později také jako škola pro okolní obce. Dnes je zde klášter Kongregace Šedých sester III. řádu sv. Františka.

Barokní zámek Vranov nad Dyjí se nachází ve chráněné zóně Národního parku Podyjí ve stejnojmenné obci s přibližně 900 obyvateli, okres Znojmo, Jihomoravský kraj. Z historie zámku Zámku Vranov původně předcházela románská stavba z 11. století, zmiňována již v Kosmově kronice v roce 1100. Byl to jeden z nejvýznamnějších hradů (patřil k nim také Bítov a Cornštejn) podyjské obranné soustavy, který byl vystavěn při jižní hranici země ve skalnaté zalesněné krajině. Roku 1323 dostal Vranov do zástavy Jindřich z Lipé a roku 1422 v léno rod Lichtenburků. V průběhu 16. století se na hradě střídali často majitelé. Získali jej pánové z Boskovic, z Pernštejna, Dietrichsteini a v roce 1601 Hanuš Volf Strein ze Schwarazenavy.  Úžasná světská barokní stavba Už v 17. století začal Vranov chátrat. Za třicetileté války jej poškodili Švédové a v roce 1665 dovršil zkázu požár. Přestavbu vranovského sídla na barokní rezidenci zahájil v roce 1687 hrabě Michal Jan II. z Althannu. Podle plánů architekta J. B. Fischera z Erlachu vznikl v letech 1687 - 1695 monumentální sál předků. Freskami jej vyzdobil J. M. Rottmayr, brzy poté byla vystavěna zámecká kaple Nejsvětější Trojice s podzemní althannskou hrobkou. Od roku 1723 se na výstavbě hlavní trojkřídlé zámecké budovy podílel A. E. Martinelli, zadavatelkou byla Marie A. Pignatelli, favoritka císaře Karla VI. Koncem 18. století získal Vranov nakrátko pražský advokát Josef Hilgartner z Lilienbornu, potom přešel zámek do vlastnictví dvou rodin polského původu Mniszků  a později Stadnických. Ti se také zaměřili na dovršení úprav krajinářského parku budovaného již za Althannů. Vranovský zámek hostil četné umělce, například rakouského básníka Jakoba Julia Davida (1906) i polského romanopisce Henryka Sienkiewicze (1846— 1916). Počátkem 2. světové války se zámek stal majetkem německého barona Gebharda von der Wense-Mörse. Po roce 1945 přechází do vlastnictví státu a spravuje jej Státní památková péče v Brně. Podoba zámku Původní podobu středověkého hradu rozpoznáme dnes jen v hrubých rysech. Dochovala se nám pouze část hradebního zdiva a tři hranolové věže, v JZ předhradí pak mohutná věž, obklopená užitkovými renesančními budovami, pseudogoticky upravenými. Centrem nového vranovského zámku je stavba oválného půdorysu, zaklenutá kupolí s mansardovou střechou. Na jejím místě stávala původní hradní kaple. Na západní část sálu předků navazují tři křídla obytných místností, obklopující nádvoří, uzavřené terasou s výhledem do údolí a podhradí. Mezi dominanty zámku patří kaple Nejsvětější Trojice, vybudovaná na centrálním kruhovém půdorysu v letech 1698 – 1700.  Interiéru stejně jako exteriéru dominuje sál předků s galerií rodu Althannů. Italští mistři zde doplnili prostor reliéfní výzdobou s alegorickými výjevy. Vrcholem je freska Jana Michala Rottmayra se strhující barevností. Návštěvníci této významné národní kulturní památky mohou vidět prohlídku původních barokních interiérů sálu předků, kaple a dále více jak 20 místností dokládající způsob šlechtického bydlení koncem 18. a celé 19. století. Štuková a tapetová dekorace, v interiérech 1. patra, doplněná nástěnnými malbami, osciluje mezi pozdně barokním a klasicistním výrazem. Sály jsou doplněny o ukázky z tvorby místní keramické manufaktury. Krásná příroda a bohatá kulturní nabídka     Zámek Vranov nad Dyjí je nádherná barokní památka, která nabízí i příjemný oddych ve zdejší přírodě, zejména kolem Vranovské přehrady. Torzo původního lesoparku se zachovalými stavbami, ale i volná krajina vyvolává estetický zážitek i pohled na botanické bohatství, pestrou faunou i geologické rarity. Na vranovském zámku se natáčela také pohádka Nesmrtelná teta a film Andělská tvář. Návštěvníci vranovského zámku můžou zhlédnout kromě zdejší památky také nepříliš vzdálenou zříceninu středověkého hradu Nový Hrádek, zničený Švédy roku 1645. V letní sezóně se koná na zámku mnoho akcí pro veřejnost.  Tipy na výlet V nedalekém Znojmě najdete Památník Prokopa Diviše, dominikánský klášter, kapucínský klášter s kostelem sv. Jana Křtitele, děkanský chrám sv. Mikuláše, rotunda sv. Kateřiny a Jihomoravské muzeum, Znojemský hrad nebo barokní zámek. V Hlubokých Mašůvkách je k vidění barokní kostel Navštívení Panny Marie. Navštívit můžete rovněž renesanční zámek Uherčice, vystoupit na rozhlednu Rumburak u Bítova nebo se projít po kanenném mostě u Vranova nad Dyjí. Ubytovat se můžete přímo ve Vranově nad Dyjí.