Území Bílé hory leží na katastru Vokovic a Ruzyně. Zahrnuje prostor od bojiště na němž se v roce 1620 odehrávala bitva českých stavů s oborou Hvězda. Prostor se díky podloží využíval k těžbě opuky. Byla zde od pradávna řada opukových lomů, které byly pro svou bělavou barvu zdaleka viditelné. Odtud název.

Městem neprotéká jen řeka Chrudimka, ale i vodní náhony napojené na řeku Chrudimku. Systém náhonů existoval zřejmě už v 15. století a napojeny na něj byly nejen mlýny, ale i stoupy, valchy, brusírny a vodárny. Od 15. století je doloženo 11 mlýnů, většina však zanikla ještě před druhou světovou válkou. Během 20. století byly některé části zavřeny do uzavřených profilů nebo zasypány (např. v úseku mezi ulicemi Koželužská-Čs. partyzánů a podél Lázeňské ulice). V letech 1997-2003 byla provedena rozsáhlá revitalizace jižní větve chrudimského náhonu, podél které vede naučná stezka se devíti zastaveními. Kromě náhonu místy i s původním charakterem zde můžeme nalézt ještě i několik staveb spojených s náhonem: Mlýn v Janderově (Šterbovský): existoval zřejmě již před husitskými válkami, první písemná zmínka je až z roku 1570. Za třicetileté války byl zničen takže nejpozději do roku 1633 musel být postaven znovu. V roce 1732 ho získal Antonín Ondřejn Jandera, po kterém má dodnes jméno. Svoji nynější podobu získal ve 20. letech 20. století. V roce 1934 byl jeho parní pohon změněn na elektrický. Mlýn Klobásov: se poprvé připomíná v roce 1446. Svoji funkci ztratil po požáru v roce 1928. Do války měl obytný charakter, pak zde byla krtáce výkrmna vepřů a následně sloužil jako zázemí pro blízký zimní stadion. Polívkův mlýn: byl přistavěn po husitských válkách k soukenické valše. V roce 1932 podlehla část objektu požáru, ale ještě v roce 1951 byl provozován Františkem Plecháčkem. Po zrušení mlýna zde existovalo okresní středisko přípravy zemědělských investic a posléze plemenářský podnik. V roce 2003 byl objekt přestavěn na komerční účely. V roce 2001 zde bylo nainstalováno vodní kolo jako připomínka, že objekt byl kdysi vodním mlýnem. Kromě mlýnů najdeme na trase i bývalou vodárnu (U Vodárny 111). Dnešní novogotická stavba nahradila v roce 1670 původní středověkou vodárnu stojící v ulici Soukenická. Nová vodárna vytlačovala vodu do vodárenské věže na Puši. Z ní pak byly zásobovány dvě kašny ve vnitřním městě a kapucínský klášter. Barokní objekt byl v roce 1852 přestavěn do dnešní novogotické podoby. Nachází se tu replika původního vodního kola na spodní vodu.

Bechyňský klášter se nachází na východním okraji starého města a je přístupný v návštěvních hodinách. Minoritský klášter v Bechyni byl založen ve druhé polovině 13. století. Za husitských bouří byl silně poškozen a minorité jej proto opustili. V roce 1491 byl klášter obnoven a osazen františkány. V témže roce byla započata stavba klášterního kostela a konventní budova se začala budovat v roce 1501. Roku 1513 byl klášter již obyvatelný. V roce 1570 nechal majitel panství Petr Vok z Rožmberka vystavět u kláštera špitál. V roce 1619 klášter poničili Buquoyovi vojáci. Konvent násilně rozehnala státní bezpečnost roku 1950, řádu se navrátil po roce 1990. Vzhledem k tomu, že pro něj neměl využití, dlouhodobě jej pronajal o. p. s. Klášter, která zde provozuje základní uměleckou školu a další kulturní aktivity. Klášterní budovy jsou krásnou ukázkou náročné pozdní gotiky Klenby kostela a křížové chodby tvoří největší soubor sklípkových kleneb v Česku. V 17. a 18. století při kostele vzniklo několik kaplí. M.K.

Rozhledna na vrchu Sedlo (902 m.n.m.) byla postavena v letech 2006-2009 na místě dřívejšího keltského hradiště, asi 5,5 km jihovýchodně od Sušice. Dřevěná stavba má půdorys sedmiúhelníku s poloměrem opsané kružnice 3,9 m v nejnižším podlaží. V každém podlaží výše se poloměr zmenšuje. Dřevěná konstrukce rozhledny je opláštěna vodorovnými prkny. Točité schodiště je ukončeno vyhlídkovým ochozem ve výšce 23,75 m, kryté střechou ve tvaru broušeného diamantu. Celá rozhledna je pak vysoká 27,75 m a spotřebovala 50 m3 řeziva a 10 tun oceli. Celkové náklady dosáhly necelých 6,5 mil. korun. Z rozhledny, která je celoročně volně přístupná je kruhový výhled. Poskytuje rozhled na panorama Šumavy, hrad Kašperk, Svatobor, Sušicko aj. K rozhledně vede značená cesta, nejbližší parkování je na konci Albrechtic.