Dnešní novogoticky přestavěný kostel sv. Petra a Pavla stojí nedaleko náměstí a se svojí věží je dominantou města. Původně zde stál románský kostelík zasvěcený sv. Michalu, vystavěný na počátku 12. století jako panský tribunový. Ve 13. století vzniklo raně gotické presbyteriuma v následujícím století gotické trojlodí a kaple Panny Marie Bolestné. Koncem 15. století vystavěna věž. Po zhoubných požárech v letech 1452 a 1522 následovaly drobné přestavby kostela. Dnešní podoba pochází z přestavby v letech 1910-1911 vedené architektem Kamilem Hilbertem. Při rekonstrukci byly v zazděném výklenku v podvěžní kapli objeveny ostatky snad Jana Žižky z Trocnova. Trojlodní síňový kostel s polygonálně uzavřeným presbytářem, věží a sakristií, která obsahuje původní románský kostelík. Při vstupu do kostela byl při regotizaci umístěn do portálu reliéf sv. Petra a Pavla od Stanislava Suchardy. Lodě odděluje tři páry osmibokých pilířů. Hlavní loď je sklenutá síťovou klenbou, v bočních lodích je křížová. Kostelní lodě i presbytář osvětlují hrotitá okna s kružbami. Presbytář má křížovou klenbu se žebry hruškového profilu. V sakristii najdeme původní románský portál z roku 1130. V interiéru najdeme i renesanční kamennou kropenku a cínovou křitelnici z roku 1524. Jinak je většina vybavení pseudogotická. Hlavní oltář z roku 1794 se sochami sv. Ondřeje a sv. Šimona s obrazem sv. Petra a Pavla. Ostatní oltáře navrhli J. Mocker a J. Zach. Na stěnách se zachovaly zbytky fresek z 15-16. století. Varhany z roku 1885 jsou od fitmy Petr z Prahy. Vně i uvnitř kostela najdeme na 37 kamenných náhrobků ze 16-18. století. Věž kostela je veřejnosti přístupná a umožňuje pohled na město z výšky. Vstup zajišťuje městské informační středisko.

Bývalý konvent bosých augustiniánů s kostelem sv. Rodiny se nachází severně od historického centra Havlíčkova Brodu. Kostel je otevřen v rámci prohlídek Muzea Vysočiny Havlíčkův Brod a budova konventu slouží administrativním účelům. Do Havlíčkova (tehdy Německého) Brodu přišli první bosáci na podzim roku 1674. O rok později se jim podařilo zakoupit severně od hradeb města pozemky, na kterých si postavili provizorní obydlí s kaplí sv. Rodiny. Aby mohl v budoucnu vzniknout konvent s kostelem, potřebovali bosáci dokoupit i sousední pozemky, což se záhy podařilo. A tak již nic nebránilo zahájení nové stavby. Základní kámen byl posvěcen na jaře roku 1679, přičemž jen o pár měsíců dříve schválila v Římě řádová generální kapitula plány ke stavbě. Bohužel jejich autor není prozatím znám. Samotná výstavba trvala řadu let. Kostel sv. Rodiny byl dokončen dříve, a to roku 1705, ale konvent až o tři desetiletí později. Důvodem se stal nedostatek financí, které bosáci získávali převážně z darů. Na stavbě se tehdy podílela celá řada umělců, např. stavitel Giovanni Battista Canavalli, sochař Ignác Rohrbach či premonstrátský malíř Siard Nosecký. Významnou součástí působení havlíčkobrodských augustiniánů se kromě výpomoci v duchovní správě či vedení lékárny stala od roku 1735 i správa nově vzniklého gymnázia z odkazu Kateřiny Barbory Kobzinové. Bohužel v rámci josefínských reforem byl zdejší konvent určen k zániku, čemuž ale na určitou dobu zabránila výuka na škole. Zrušení konventu se oddálilo až do roku 1807, kdy poslední tři žijící bosí augustiniáni odešli do svých zbylých klášterů v Čechách, přičemž kostel s konventem i gymnáziem předali do rukou želivských premonstrátů. Bývalý klášterní areál tvoří jednolodní kostel sv. Rodiny, k němuž na severní straně přiléhá kaple Božího hrobu (vyprojektovaná roku 1725 architektem Antonínem Václavem Spannbruckerem) a na jižní jednopatrový čtyřkřídlý konvent, do kterého se po odchodu augustiniánů přesunulo roku 1816 místní gymnázium. V současnosti objekt slouží jako úřední budova. A.Š.

Dřevěná rozhledna stojí na Strážném vrchu nedaleko obce Merboltice. Jejím předchůdcem byly dvě věže. Nejprve zde však byla postavena v roce 1893 výletní restaurace a k výstavba rozhledny tak byla naspadnutí. V roce 1901 zde byla zbudována dřevěná vyhlídková věž, která dostala název „Mariina“. Protože byla dřevěná trpěla hodně nepřízní počasí a tak po první světové válce byla stržena. V roce 1924-25 zde byla postavena nová 10 metrů vysoká věž ze znělcových kvádrů a cihel. I tak však začala po druhé světové válce podléhat zkáze a v 60. letech 20. století zanikla. Její přesný zánik není stoprocentně znám. Zánik prý měl na svědomí buď bouře nebo cizí zavinění. Podle jednoho z obyvatel Horní Police to má na svědomí velká bouře s větrem v noci 17.11.1963. Po roce 1999 vznikl projekt na výstavbu nové dřevěné rozhledny. Její výstavba se protáhla na dlouhých sedm let. V roce 2002 byla upravena příjezdová cesta. Teprve až v roce 2005 byla realizována základová deska rozhledny, na kterou se dlouho hledal stavebník. V roce 2006 pak byla realizována samotná výstavba dřevěné rozhledny. Celkové náklady na výstavbu 15 m vysoké rozhledny dosáhly přibližně 750.000 korun. Veřejnosti přístupná je věž od roku 2007. Rozhledna na Strážném vrchu je volně přístupná.

Synagoga v Humpolci stojí v ulici U Vinopalny (čp. 492), jižně od centrálního náměstí. Byla postavena jako zděná v letech 1760-1762. Na počátku 60. let 19. století byla přestavěna a tak její původní barokní podoba není známa. Patrně ve stejné době byla přistavěna patrová budova židovské konfesijní školy a rabinát. Roku 1877 došlo k novogotickým úpravám a pak k dalším po požáru roku 1886. K bohoslužnám sloužila synagoga až do druhé světové války. Za ní byl v synagoze sklad a po válce byla opuštěna. Pak byla zrekonstruována pro potřeby církve československo husitské. V bývalém modlitebním sále se dodnes slouží křesťanské bohoslužby a dochovaly se zde cenné fragmenty původní výzdoby.