Zlínský kraj Praha Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Vysočina Středočeský kraj Středočeský kraj Liberecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Ústecký kraj Jihočeský kraj Královehradecký kraj Pardubický kraj Jihomoravský kraj
Kalendář akcí
Tip na výlet
Dnešní novogoticky přestavěný kostel sv. Petra a Pavla stojí nedaleko náměstí a se svojí věží je dominantou města. Původně zde stál románský kostelík zasvěcený sv. Michalu, vystavěný na počátku 12. století jako panský tribunový. Ve 13. století vzniklo raně gotické presbyteriuma v následujícím století gotické trojlodí a kaple Panny Marie Bolestné. Koncem 15. století vystavěna věž. Po zhoubných požárech v letech 1452 a 1522 následovaly drobné přestavby kostela. Dnešní podoba pochází z přestavby v letech 1910-1911 vedené architektem Kamilem Hilbertem. Při rekonstrukci byly v zazděném výklenku v podvěžní kapli objeveny ostatky snad Jana Žižky z Trocnova. Trojlodní síňový kostel s polygonálně uzavřeným presbytářem, věží a sakristií, která obsahuje původní románský kostelík. Při vstupu do kostela byl při regotizaci umístěn do portálu reliéf sv. Petra a Pavla od Stanislava Suchardy. Lodě odděluje tři páry osmibokých pilířů. Hlavní loď je sklenutá síťovou klenbou, v bočních lodích je křížová. Kostelní lodě i presbytář osvětlují hrotitá okna s kružbami. Presbytář má křížovou klenbu se žebry hruškového profilu. V sakristii najdeme původní románský portál z roku 1130. V interiéru najdeme i renesanční kamennou kropenku a cínovou křitelnici z roku 1524. Jinak je většina vybavení pseudogotická. Hlavní oltář z roku 1794 se sochami sv. Ondřeje a sv. Šimona s obrazem sv. Petra a Pavla. Ostatní oltáře navrhli J. Mocker a J. Zach. Na stěnách se zachovaly zbytky fresek z 15-16. století. Varhany z roku 1885 jsou od fitmy Petr z Prahy. Vně i uvnitř kostela najdeme na 37 kamenných náhrobků ze 16-18. století. Věž kostela je veřejnosti přístupná a umožňuje pohled na město z výšky. Vstup zajišťuje městské informační středisko.
Bývalý konvent bosých augustiniánů s kostelem sv. Rodiny se nachází severně od historického centra Havlíčkova Brodu. Kostel je otevřen v rámci prohlídek Muzea Vysočiny Havlíčkův Brod a budova konventu slouží administrativním účelům. Do Havlíčkova (tehdy Německého) Brodu přišli první bosáci na podzim roku 1674. O rok později se jim podařilo zakoupit severně od hradeb města pozemky, na kterých si postavili provizorní obydlí s kaplí sv. Rodiny. Aby mohl v budoucnu vzniknout konvent s kostelem, potřebovali bosáci dokoupit i sousední pozemky, což se záhy podařilo. A tak již nic nebránilo zahájení nové stavby. Základní kámen byl posvěcen na jaře roku 1679, přičemž jen o pár měsíců dříve schválila v Římě řádová generální kapitula plány ke stavbě. Bohužel jejich autor není prozatím znám. Samotná výstavba trvala řadu let. Kostel sv. Rodiny byl dokončen dříve, a to roku 1705, ale konvent až o tři desetiletí později. Důvodem se stal nedostatek financí, které bosáci získávali převážně z darů. Na stavbě se tehdy podílela celá řada umělců, např. stavitel Giovanni Battista Canavalli, sochař Ignác Rohrbach či premonstrátský malíř Siard Nosecký. Významnou součástí působení havlíčkobrodských augustiniánů se kromě výpomoci v duchovní správě či vedení lékárny stala od roku 1735 i správa nově vzniklého gymnázia z odkazu Kateřiny Barbory Kobzinové. Bohužel v rámci josefínských reforem byl zdejší konvent určen k zániku, čemuž ale na určitou dobu zabránila výuka na škole. Zrušení konventu se oddálilo až do roku 1807, kdy poslední tři žijící bosí augustiniáni odešli do svých zbylých klášterů v Čechách, přičemž kostel s konventem i gymnáziem předali do rukou želivských premonstrátů. Bývalý klášterní areál tvoří jednolodní kostel sv. Rodiny, k němuž na severní straně přiléhá kaple Božího hrobu (vyprojektovaná roku 1725 architektem Antonínem Václavem Spannbruckerem) a na jižní jednopatrový čtyřkřídlý konvent, do kterého se po odchodu augustiniánů přesunulo roku 1816 místní gymnázium. V současnosti objekt slouží jako úřední budova. A.Š.
Dřevěná rozhledna stojí na Strážném vrchu nedaleko obce Merboltice. Jejím předchůdcem byly dvě věže. Nejprve zde však byla postavena v roce 1893 výletní restaurace a k výstavba rozhledny tak byla naspadnutí. V roce 1901 zde byla zbudována dřevěná vyhlídková věž, která dostala název „Mariina“. Protože byla dřevěná trpěla hodně nepřízní počasí a tak po první světové válce byla stržena. V roce 1924-25 zde byla postavena nová 10 metrů vysoká věž ze znělcových kvádrů a cihel. I tak však začala po druhé světové válce podléhat zkáze a v 60. letech 20. století zanikla. Její přesný zánik není stoprocentně znám. Zánik prý měl na svědomí buď bouře nebo cizí zavinění. Podle jednoho z obyvatel Horní Police to má na svědomí velká bouře s větrem v noci 17.11.1963. Po roce 1999 vznikl projekt na výstavbu nové dřevěné rozhledny. Její výstavba se protáhla na dlouhých sedm let. V roce 2002 byla upravena příjezdová cesta. Teprve až v roce 2005 byla realizována základová deska rozhledny, na kterou se dlouho hledal stavebník. V roce 2006 pak byla realizována samotná výstavba dřevěné rozhledny. Celkové náklady na výstavbu 15 m vysoké rozhledny dosáhly přibližně 750.000 korun. Veřejnosti přístupná je věž od roku 2007. Rozhledna na Strážném vrchu je volně přístupná.
Doporučujeme
Synagoga v Humpolci
Synagoga v Humpolci stojí v ulici U Vinopalny (čp. 492), jižně od centrálního náměstí. Byla postavena jako zděná v letech 1760-1762. Na počátku 60. let 19. století byla přestavěna a tak její původní barokní podoba není známa. Patrně ve stejné době byla přistavěna patrová budova židovské konfesijní školy a rabinát. Roku 1877 došlo k novogotickým úpravám a pak k dalším po požáru roku 1886. K bohoslužnám sloužila synagoga až do druhé světové války. Za ní byl v synagoze sklad a po válce byla opuštěna. Pak byla zrekonstruována pro potřeby církve československo husitské. V bývalém modlitebním sále se dodnes slouží křesťanské bohoslužby a dochovaly se zde cenné fragmenty původní výzdoby.