Muzeum v Bruntále, které je umístěno v prostorách zámku Bruntál, vybudovalo během své stoleté historie rozsáhlé fondy vlastivědných a uměleckohistorických sbírek. Má na zámku svá odborná pracoviště, muzejní knihovnu  a fotooddělení s fotoarchivem. Vedle odborných aktivit vyvíjí i velkou prezentační činnost: přímo v objektu zámku Bruntál vybudovalo muzejní expozice „Příroda Bruntálska“ a „Řemeslo má zlaté dno - řemesla a živnosti bruntálského regionu“. Ve výstavních síních v přízemí zámku pořádá každoročně řadu výstav. Ve správě Muzea v Bruntále jsou tři kulturní památky: zámek Bruntál,  Kosárna v Karlovicích ve Slezsku a hrad Sovinec. Stálá expozice Příroda Bruntálska (příroda regionu, chráněná území). Řemeslo má zlaté dno (řemesla a živnosti na Bruntálsku na přelomu 19. a 20. století).  Otevírací doba: X. -  IV.  úterý – neděle 9:00 – 16:00 V. -  IX.. pondělí – neděle 9:00 – 17:00  

V Boskovicích, které leží v jihomoravském kraji, v okrese Blansko, asi 40 km severně od Brna, zanechali Židé velmi významnou stopu.  V Boskovicích žila početná židovská komunita v uzavřeném ghettu ležícím jihozápadně od náměstí. První zmínky o Židech v Boskovicích jsou z roku 1343. Na jejich odkaz upomíná ghetto, židovský hřbitov a také synagoga. Dnes je synagoga, zvaná pro odlišení maior, čili větší, jedinou zachovanou v boskovickém židovském městě. Byla postavena v roce 1639, ale ještě před ní tu stála synagoga renesanční. O jejím vzhledu a poloze panují dohady. Když zdejší komunita početně vzrostla natolik, že ji již starý templ nevyhovoval, byl požádán italský architekt Sylvestr Fiota, boskovický občan, aby vystavěl novou. Synagoga se stala vzorem pro mnoho synagog na Moravě a je jednou z nejlépe zachovalých synagog v celé Evropě. Dispozice synagogy byla tradiční: na východní stěně umístěna schránka na tóru (aron ha-kodeš), uprostřed sálu je vyvýšené řečniště (bima), kolem dřevěné lavice pro muže, galerie v patře určená pro ženy. V první fázi byla postavena předsíň, hlavní sál a ženská galerie. V dalších letech proběhlo několik stavebních  a dekorativních úprav. Roku 1698 dostali Židé souhlas od správců boskovického panství – Ditrichštejnů – s rozšířením synagogy. Byla zřízena vedlejší loď, vzniklo schodiště na ženskou galerii, severní stěna byla prolomena arkádou. Taky byly působivě vyzdobeny stěny synagogy s motivy zvířat, přírody, ale i Desatera či s Korunou Tóry. V polovině 19.století byla synagoga adaptována v novogotickém duchu, zejména okna a portál hlavního vchodu. V roce 1892 byl přistavěn nad průčelí balkon z blanenské umělecké litiny, v roce 1908 byla okna sálu opatřena barevnými vitrážemi. Za druhé světové války byla synagoga uzavřena a sloužila jako skladiště majetku, který byl zabaven boskovickým Židům. Jako skladiště sloužila i po válce. V letech 1989 – 2001 prošla synagoga maior celkovou stavební rekonstrukcí. Roku 1994 byla vrácena do vlastnictví Židovské obce v Brně. Ta do prostor synagogy umístila stálou expozici, která pojednává o historii a památkách zdejší židovské komunity. V Boskovicích si lze prohlédnout i další židovské památky, z nichž vyniká zejména návštěva sklepení protějšího domu U Templu č.3/5, kde je k vidění židovská rituální lázeň – mikve.

Trvalou slávu Karlovu mostu přineslo baroko, mezi léty 17007 až 1714 sedm tehdejších nejvýznamnějších pražských sochařských dílen proměnilo kamenná zábradlí mostu v jedinečnou a monumentální galerii soch a sousoší, která zajistila jejich autorům slávu a proslulost. Na zábradlí je rozmístěno 30 soch. Ve 14. století tu byl umístěn první kříž, do roku 1503 byla postavena také původní socha Bruncvíka. Nejstarší dodnes stojící sochou v původní podobě je sv. Jan Nepomucký z roku 1683, poslední bylo umístěno sousoší sv. Cyrila a Metoděje v roce 1928. Sochy a sousoší, které byly později zničeny během povodní, nebo válečných konfliktů byly sice restaurovány, ale většinou nahrazeny kopiemi soudobých umělců. Originály jsou umístěny např. v Lapidáriu Národního muzea či v Gorlici na Vyšehradě. Většina soch je z pískovce, sv. Filip Benicius je z mramoru a sv. Kříž, tedy sousoší Kalvárie a Jan Nepomucký jsou z bronzu.

Barokní zámek Loučeň stojí ukryt do zeleně rozsáhlého anglického parku nedaleko stejnojmenného městyse. Zámek nabízí návštěvníkům romantické zákoutí pro klidný odpočinek, ale i zajímavou exkurzi do své vlastní historie.                   Z historie Loučně      První zmínka o obci Loučeň pochází z roku 1223, avšak do roku 1618 se na zdejším panství často střádali nevýznamní majitelé. Po bitvě na Bílé Hoře přišla zásadní změna, kdy přicházejí na Loučeň Valdštejnové. Od té doby nebyla Loučeň prodána, což zvyšuje její hodnotu. Po Valdštejnech zde žili také Fürstenberkové a Thurn – Taxisové. Po roce 1704 nechal provést Arnošt Karel z Valdštejna velkou přestavbu sídla podle plánů F.M. Kaňky. Roku 1710 přistavěli k zámku ještě kostel Nanebevzetí Panny Marie. Úpravy interiérů proběhly v letech 1767-71 za Karla Egona z Fürstebnerka, později přibylo i zámecké divadlo. Po roku 1803 se na panství dostali Thurn-Taxisové. Roku 1831 převzal Loučeň Karel Anselm Thurn-Taxis, který založil 23 ha velký krajinářský park, jehož součástí byly i vodotrysky a dva velké skleníky. Na zámku v minulosti pobývali i významné osobnosti jako císař Františkek I., ruský velkokníže Konstantin, Eliška Krásnohorská, E. M. Rilke, F.X.Šaldy. Roku 1929 byly poprvé zpřístupněny zámecké interiéry veřejnosti. Po roce 1939 se tehdejší majitelé přihlásili k německé národnosti, a tak jim byl po roce 1945 jejich majetek zkonfiskován. Zámek byl brzy vyklizen a využíván účelově. Celé toto období se nepříznivě projevilo na jeho stavu i v okolním parku. Dnes labyrinty a kulturní život V roce 2000 se zámek stal majetkem Loučeň a.s., která zde za podpory fondů EU provádí opravy a rekonstrukce. Od roku 2007 byl zámek znovu zpřístupněn s nově vybudovanou expozicí, do níž se vracejí některé kusy původního mobiliáře, zároveň otevřen park s jedinečným souborem 10 bludišť a labyrintů. Dominantou zámku i raritou celé České republiky je zdejší zámecké labyrintárium, umístěné v loučeňském zámeckém parku. Zahradní labyrinty jsou aktuálně módní věcí, ale zároveň nadčasovou. Labyrinty jsou zábavné, magické, mají schopnost dobít ubývající energii. Zámecký hotel nabízí také možnost uspořádání svatebních obřadů, firemních akcí, kongresů, ale především láká návštěvníky romantický pobit v překrásném prostředí. A taky je možnost navštívit pravidelné zámecké slavnosti nebo se zúčastnit kouzelných nočních prohlídek sídla. Navštívit můžete i nedaleký zámek Mcely. Pokud se rozhodnete v regionu zůstat déle, ubytování najdete například v Nymburce.