Kostel sv. Remigia v Čakovicích byl postaven v letech 1878 – 1881. Původní kostel v této lokalitě stával již v polovině 14. století. Nový kostel má křížový půdorys, věž a jeho sloh je pseudorománský. Dalšími staveními úpravami kostel prošel na počátku 20. století. V roce 1904 byla podle projektu K. Hilberta přistavěna kaple a v roce 1905 bylo podle kartonu K.L. Klusáčka vyzdobeno průčelí kostela nad vchodem. Interiér kostela je vyzdoben obrazy od V. Kandlera a A. Weidlicha. Boží hrob pro tento kostel vytvořil Č. Vosmík.Čakovická svatyně je novorománská stavba na půdorysu kříže s věží v čele, postavená v letech 1878-81. V roce 1904 k ní byla přistavěna křestní kaple. Malby v interiéru a mozaiku nad vchodem vytvořil Karel Klusáček. 

Obec vlastnila od roku 1088 vyšehradská kapitula, které ji věnoval Vratislav II. Od té doby se vystřídalo několik majitelů. Církevních i světských. V roce 1420 Braník získala pražská obec. Nejrozšířenějším způsobem obživy obyvatelstva v té době byl rybolov a obchod se dřevem. V pozdější době zde vznikl jediný průmyslový podnik a to těžba vápence a jeho zpracování v palírně vápna. K Praze byl Braník připojen v roce 1922. Název je odvozen od obraného vrchu ležícím nad Braníkem.Braník, dnes část Prahy 4, leží při ústí Kunratického potoka na svahu branické skály, svažující se jihozápadně k břehu Vltavy. Skála je z devonského vápence. Místy dodávají krajině typický krasový ráz, takže Braníku a Podolí by se dalo hovořit jako Malém pražském krasu. Předpokládá se, že v nejstarších dobách sahala Branická skála až k samotné Vltavě a uzavírala tak přístup do pražské kotliny. S levým břehem spojoval Braník brod. Teprve odlámáním skály byla ve středověku uvolněna cesta z Prahy přes Podolí a Dvorce do Bráníka. První historickou zmínku o Braníku nacházíme už v zakládací listině vyšehradské kapituly z roku 1088. Ta je však odborníky považována za padělek, a proto větší jistotu o době založení máme až ve 14. století. Pokud jde o původ jména, jazykovědci tvrdí, že kořeny pojmenování musíme hledat ve slově branný – opevněný, ohrazený, ozbrojený. Takže milí Pražané, vždycky Braník a ne Bráník! Ve druhé polovině byly také na branických stráních zakládány vinice. Odpradávna se tu obchodovalo s dřívím a ve 14. století se tady lámal vápenec. Když vylamovali cestu podle skály z Braníka do Prahy, stál už zde dominikánský dvůr, jemuž patřilo mnoho pozemků v obci a okolí.

Hrádek spolu s městečkem založil ve 2. polovině 14. století Karel IV. Panovník, jenž dal novému hradu své jméno, se všemožně snažil o rozkvět zdejšího panství při řece Vltavě. Avšak namísto velkého města a slavného hradu zůstal Karlhaus bezvýznamným městečkem, odloučeným od okolního světa. Ani hrad se nestal střediskem panství, které bylo i nadále spravováno z Hluboké. Jeho zkázu a úpadek završila doba husitských válek. Z hradu zpustlého v průběhu 15. století, se zachovaly části zdiva budov při obvodu hradu a zbytky kaple a vjezdové brány. Dispozice hradu Dispozice byla dvojdílná. Za rozsáhlejší, valem opevněnou přední částí, u níž nelze vyloučit, že v ní mělo vzniknout městečko, se nachází vlastní hrad polygonálního, zhruba trojúhelného obrysu. Na všech stranách ho obíhal mohutný příkop, před nímž byl vyhozen val dosahující na vstupní straně úctyhodných rozměrů. Na čelní straně se též zřejmě ještě nacházel parkán. Obvod hradu byl tvořen souvislou zástavbou, jejíž součástí byla i rozměrná kaple s polygonálním závěrem v jednom z nároží hradu. Ve skladbě místností palácových křídel se setkáváme i s roubenými komorami. Všechny prostory s výjimkou tribunové kaple byly plochostropé. V hradním organismu nenalézáme žadné pozůstatky věže. Pokud se rozhodnete navštívit také nedalké město Hluboká nad Vltavou, za návštěvu stojí zámek nebo Zoo Ohrada. Ve městě se můžete také ubytovat.

Autobusová zastávka Zámky v ulici V Zámcích slouží pro dopravu ve směru Bohnice, Troja, Kobylisy.Pojmenování  zastávky je odvozeno od místního názvu Zámky.Autobusová zastávka je součástí pražské hromadné dopravy, kterou tvoří trasy metra, městských autobusů a tramvají. Zahrnuje i Petřínskou lanovku, lanovku v pražské ZOO a přívozy přes Vltavu. Dopravní spojení má téměř každá pražská ulice, každé náměstí, či nábřeží.Zabezpečuje přesuny po Praze jak Pražanům, především do zaměstnání, tak návštěvníkům Prahy, turistům. Jejím prostřednictvím mohou navštěvovat pražské památky, divadla, koncerty, výstavy, muzea, kluby, fitcentra apod. Díky ní mají zabezpečenou dopravu i hotely a jiná zařízení poskytující v Praze ubytování, jako například priváty, kempy, botely, hostely, turistické ubytovny, ale i podniky nabízející pohostinství, jako jsou restaurace, kavárny, jídelny, pizzerie, pivnice, cukrárny apod.Prostřednictvím pražské hromadné dopravy je tak dostupná veškerá kultura, kterou Praha svým obyvatelům a návštěvníkům nabízí, stejně jako její jedinečná architektura, příroda, zábava a další nepřeberné množství historických, kulturních, duchovních a přírodních hodnot. A to 24 hodin denně!