Městská věž, nazývaná také Hodinářská věž nebo Hláska. Čtyřboká věž s třípatrovou bání je situována v ose západního křídla budovy. Původní dřevěná věž byla smetena vichřicí. Novou věž postavil v letech 1614-1618 opavský stavitel Kryštof Prochhuber. V letech 1763-1805 se v jejím prvním patře hrávalo divadlo. Jinak byly z věže hlášeny požáry, zahájovány trhy i slavnostní schromáždění. Hláska bývala dříve obchodním centrem města. Pod ní byla řada obchodních komor, které sloužily k uskladnění prováženého zboží a jeho prodeji. Byla zde městská váha, od roku 1582 pekařské lávky. V prvním patře zasedal soud a městská rada. V letech 1803-1888 prošel objekt přestavbou a po jejím skončení sem bylo přemístěno městské muzeum a archiv. V současné době je budova využívána magistrátem města Opavy.

Tramvajová zastávka Dělnická v ulici Komunardů je slouží pro přepravu ve směru Troja a Libeň.Pojmenování je odvozeno od přilehlé stejnojmenné ulice Dělnická.Tramvajová zastávka je součástí pražské hromadné dopravy, kterou tvoří trasy metra, městských autobusů a tramvají. Zahrnuje i Petřínskou lanovku, lanovku v pražské ZOO a přívozy přes Vltavu. Dopravní spojení má téměř každá pražská ulice, každé náměstí, či nábřeží.Zabezpečuje přesuny po Praze jak Pražanům, především do zaměstnání, tak návštěvníkům Prahy, turistům. Jejím prostřednictvím mohou navštěvovat pražské památky, divadla, koncerty, výstavy, muzea, kluby, fitcentra apod. Díky ní mají zabezpečenou dopravu i hotely a jiná zařízení poskytující v Praze ubytování, jako například priváty, kempy, botely, hostely, turistické ubytovny, ale i podniky nabízející pohostinství, jako jsou restaurace, kavárny, jídelny, pizzerie, pivnice, cukrárny apod.Prostřednictvím pražské hromadné dopravy je tak dostupná veškerá kultura, kterou Praha svým obyvatelům a návštěvníkům nabízí, stejně jako její jedinečná architektura, příroda, zábava a další nepřeberné množství historických, kulturních, duchovních a přírodních hodnot. A to 24 hodin denně!

Rozsáhlý pseudogotický zámek Hradiště stojí uprostřed anglického parku na okraji obce Blovice asi 25 km od Plzně. Historie zámku                                  V místech dnešního zámku Hradiště stávala tvrz prvně zmiňována v roce 1545. Patřila rodu Hradišťských z Hořovic. Koncem 17. století se stal držitelem panství Jan Josef z Újezda, který dal v roce 1704 zdejší tvrz barokně přestavět. Roku 1775 za Josefa hraběte Krakovského z Kolovrat byl zámek upraven v pozdně barokním stylu. Od roku 1824 se stává majitelem hradišťského, březnického a merklínského panství hrabě Hanuš z Kolovrat. Ten dal zřídit roku 1853 ve východní části zámeckého sídla kapli sv. Ondřeje. V roce 1873 byl celý hradišťský zámek přestavěn Eduardem Pállfym z Erdödu dle starších návrhů J. F. Jöndla ve stylu anglické gotiky. Roku 1918 koupil hradišťské panství hronovský továrník Adolf Klikar, který zde sídlil až do roku 1945. Poté byl objekt přizpůsoben potřebám zemědělského školství. V roce 2000 byl zámek předán do majetku okresního muzea. Počátky muzejní činnosti v Blovicích spadají do roku 1913, kdy z iniciativy ředitele blovických škol Františka Raušara byl při místním okrašlovacím spolku založen muzejní odbor. Roku 2002 se poprvé restaurovaný zámek otevřel veřejnosti. Muzeum Dnes sídlí na zámku Hradiště Muzeum jižního Plzeňska, které představuje sbírky z oblasti archeologie, historie i výtvarného umění. Zámecká expozice nabízí dvě prohlídkové trasy, kde zachycuje muzejní sbírky Františka Raušara, expozice věnované rodu Kolovratů a Pálffyů, i výstavu z tvorby Milana Knížáka a jiných umělců. Zámecká kaple sv. Ondřeje, zdobená obrazy svatých od akad. malíře J.V. Hellicha, slouží i jako obřadní a výstavní síň. Zámecký park Nedílnou součástí zámku Hradiště je zámecký park. Je zčásti lemován řekou Úslavou, do níž se vlévá voda z mlýnského náhonu a voda z potoka, který tvoří v parku meandry. Park byl pravděpodobně založen kolem roku 1800. Velké změny parku nastaly za hraběte Hanuše Kolovrata a především v letech 1872 - 1873 za hraběte Eduarda Pállfyho, který jej dal upravit v anglickém slohu. Park dnes zdobí mnoho různých stromů a křovin s vysokou historicko-přírodovědnou hodnotu. Tipy na výlet Původně renesanční, později také pseudogoticky upravený zámek najdete ve Spáleném Poříčí. U obce Řenče můžete vystoupit na rozhlednu na vrchu Kožich a rozhlédnout se po okolí. Za návštěvu stojí i barokní zámek Dolní Lukavice nebo renesanční zámek Lužany. Ubytování najdete přímo v Blovicích.

Klášter minoritů v Chebu založili měšťané Hechta z Podhradu a Honnigara ze Seeberku, někdy před rokem 1247. Stavby konventu, které byly postaveny bezprostředně po jeho založení, byly i s kostelem zničeny během velkého požáru celého města v roce 1270. Již 26. dubna 1285 byl však za přítomnosti krále Rudolfa Habsburského vysvěcen řezenským biskupem Heinrichem nový kostel ve jménu Zvěstování Panny Marie. O čtyři dny později proběhla v jeho zdech svatba českého krále Václava II. s Rudolfovou dcerou Guttou. Další úpravy proběhly na počátku 14.století. Byla dostavěna věž mezi lodí a presbytářem, k severní chrámové lodi byla přistavěna kaple, která sloužila jako oratoř klariskám, které sídlily v blízkosti kláštera. Také byl dostavěn ambit konventu, uzavírající nepříliš rozlehlý rajský dvůr.Výraznou změnou v dějinách kláštera byl rok 1464, tehdy papež Pius II. vydal příkaz, aby byl klášter předán přísnější odnoži řádu – františkánům. V 16. století potkal chebský klášter podobný osud jako většinu klášterů ve střední Evropě. Úpadek klášterního života, spojený s luterstvím, znamenal, že konvent začal pustnout a v letech 1592-93 byl i nakrátko opuštěn. Znovuožívá až po roce 1607, kdy připadl štrasburské františkánské provincii. Doba rozkvětu kláštera spadá na počátek 18. století. Z té doby pochází i dnešní podoba kláštera. Stavební úpravy probíhající v letech 1707-33 daly areálu dost nevýraznou podobu. Františkáni  přečkali i nepříznivou dobu josefínských reforem a tak definitivně ukončili své působení v Chebu až roku 1951, kdy byl žebravý řád z kláštera vyhnán. V roce 1991, byl klášter i kostel, které za socialismu značně zchátraly, vrácen církvi. Dnes se areál otevírá turistickému ruchu. Navštívit lze celý areál a zahradu, unikátní je zejména gotická křížová chodba. Dochovaly se v ní i zbytky nástěnných maleb z 15.století. Bude otevřena klášterní knihovna a bude se zde pořádat řada kulturních akcí. Kostel Zvěstování P. Marie je trojlodní stavba s klenutou křížovou klenbou. Hlavní oltář je novogotický.