Zříceniny gotického hradu Michalovice stojí na strmém ostrohu, jehož svahy spadají k Jizeře, na Mladoboleslavsku. Hrad byl součástí obranného systému, které na svém panství, sahající od Mladé Boleslavi k Železnému Brodu, vybudovala jedna z větví Markvarticů. Historie hradu Za to, že část rodu mohla spravovat tak velké panství, vděčila svému předkovi Markvartovi. Právě tohoto lužického válečníka přijal do svých služeb český král Vladislav a postoupil mu veškerou, svobodnými českými národy dosud neobsazenou půdu Boleslavska. Hrad byl založen patrně na počátku poslední čtvrti 13. století. Prvním známým majitelem byl Jan z Michalovic. Páni z Michalovic patřili mezi přední české šlechtické rody a četní jeho příslušníci zastávali důležité funkce při panovníkově dvoře. Jan z Michalovic patřil k oblíbencům krále Václava II. (1278-1305) a proslul jako úspěšný účastník rytířských turnajů. Jeho rod držel hrad až do roku 1468. Tehdy poslední mužský člen rodu Jindřich, věrný spojenec krále Jiřího z Poděbrad, padl v bitvě u Turnova a jeho rod tak vymřel po meči. Sňatkem Jindřichovy sestry Magdaleny s Janem z Cimburka a Tovačova připadly Michalovice tomuto slavnému rodu. Tovačovští však na Michalovicích vůbec nesídlili, hrad postupně podléhal zkáze a v r. 1513 se již o něm píše jako o pustém. V 19. století byla podkopána jeho věž, v důsledku tohoto se šikmo roztrhla a její horní části se vcelku sesuly o patro níž. V této šikmé poloze zůstaly dochovány. Kousek od hradu Michalovice se nachází stejnojmenná osada s kostelem sv. Michala, jehož románské základy svědčí o tom, že byl postaven, zřejmě ještě před hradem. Dispozice hradu Dispozice hradu byla dvojdílná. Zástavbu předhradí, kde se dodnes dochovalo pouze několik fragmentů zdiva, blíže neznáme. Po mostě přes druhý příkop se přes malý parkán vcházelo do jeho vnějšího opevnění, které v podobě širokého parkánu obíhalo obě boční a zadní stranu jádra. V severozápadním nároží z jeho obrysu vystupovala druhá čtverhranná, zřejmě studniční věž. Ve vnějším ohrazení dnes nejsou patrny žádné zbytky zástavby. Vnitřní část jádra měla lichoběžný obrys. Vévodila jí zmíněná okrouhlá věž Putna s interiéry zaklenutými kopulí. Na věž se vystoupit točitými schody a z jejího vrcholu je pěkná vyhlídka. Schodiště v síle zdi spojovalo prvé a druhé patro. Jižní a východní stranu zaujal palác ve tvaru písmene L s větším počtem místností. Nejlépe se z něho dochovala jižní vnější stěna, napovídající, že dosahoval výše dvou pater, a obsahující i zbytky několika prevétů. V nedaleké Mladé Boleslavi můžete také navštívit bývalý klášter minoritů, hrad Mladá Boleslav, muzeum Mladoboleslavska a rozhodně Škoda Auto Muzeum. Pokud se budete chtít zdržet déle, určitě si vyberete ubytování přímo v Mladé Boleslavi.

Židovský hřbitov Brumov se nachází ve svahu nad silnicí Brumov-Bylnice – Valašské Klobouky asi 1 km severně od obce.První zmínka o židovském hřbitově pochází z roku 1758 a poslední pohřeb se zde konal v roce 1931. Roku 1985 došlo ke kompletní obnově poničeného židovského hřbitova. Na poměrně malém hřbitově se dnes nachází asi padesátka náhrobků ze žuly, pískovce a mramoru, různě roztroušené po celé jeho ploše. Oplocen je dřevěným plaňkovým plotem a volně přístupný. Vede sem k němu cesta od hlavní silnice. U zahrádkářství nedaleko čerpací stanice je potřeba se dát cestou vzhůru a posléze se držet kraje louky a stále stoupat do vrchu.

České muzeum hudby je specializovaná část Národního muzea. Sídlo muzea se nachází v bývalém barokním kostele sv. Máří Magdaleny na Malé Straně, postaveném v 17. století podle projektu Francesca Carattiho. Stálá expozice zde umístěná se jmenuje Člověk – nástroj – hudba a dílčími expozicemi Českého muzea hudby jsou Muzeum Bedřicha Smetany a Muzeum Antonína Dvořáka. Sbírky představují staré i vzácné hudební nástroje, notové zápisy vybraných hudebních skladeb, písemnosti spojené s jednotlivými hudebníky, staré gramofonové desky a další hudební artefakty včetně ukázek jednotlivých hudebních nahrávek. Národní muzeum oživilo barokní církevní prostor opět hudbou, protože součástí muzea je i koncertní síň.   Popis expozice Expozice Člověk – nástroj – hudba má za cíl představit hudební nástroje nejen jako pozoruhodné doklady řemeslné a umělecké zručnosti, ale jako základního prostředníka mezi člověkem a hudbou. První kroky návštěvníků vedou do sálu, kde se připomíná rozmanitost hudby 20. století tak, jak ji uchoval film, televize, fotografie a záznam zvuku. To vše podkresleno skladbou Milana Caise Čtyři elementy. Další část expozice je věnována hudbě a její podobě v dobách, kdy si člověk hudební nástroje sám vyráběl. Projdeme historií a poznáme jednotlivé možnosti, jak může hudební nástroj tón tvořit, jak vypadal zápis hudby pro různé typy hudebních nástrojů i jak a při jakých společenských příležitostech se na ně hrálo. Dojmy z prohlídky jistě umocní originální architektonické řešení expozice, dynamická aplikace světla a zvuku. Je možné si ve sluchátkách pustit nahrávky vystavených hudebních nástrojů a pro děti je připraven kvíz, který je provede expozicí.   Na co se můžete těšit Původně barokní kostel sv. Máří Magdaleny na Malé Straně Expozice Člověk – nástroj – hudba Vystaveno je 400 historických hudebních nástrojů mimořádné hodnoty: kladivkový klavír, který vznikl kolem roku 1785 a jehož autorem je pravděpodobně F. X. Christoph – hrál na něj W. A. Mozart při své první návštěvě Prahy v lednu 1787, housle N. Amatiho (z doby kolem roku 1650), skleněná harmonika, niněra s řezbou „Zvěstovaní“ (neznámý autor, 18. století). Koncerty a komentované prohlídky pro odborníky, veřejnost, nevidomé či zrakově postižené

Jinak také zvaný Horní Hrad stojí na skalnatém ostrohu nad soutokem dvou potoků nedaleko obce Krásný Les. Turista se k němu dostane bude-li následovat přibližně 4 km dlouhé turistické značení ze Stráže nad Ohří. Cesta vede zčásti po hřebeni a nabízí krásné výhledy. O zpustlý objekt (původně hrad, později přestavěný na zámek) se od roku 2001 stará soukromý majitel, který jej postupně za pomoci dobrovolníků opravuje. Horní Hrad je přístupný v návštěvních hodinách. Historie hradu Hrad pravděpodobně založil český král Václav II. koncem 13. století. V letech 1320–1497 byl českými králi udělován v léno různým šlechtickým držitelům. V době zrušení manství byli jeho uživateli Satanéřové z Drahovic. V letech 1528–1847 jej vlastnili Šlikové, jimž byl zkonfiskován a zpět jej na téměř jedno století získali až v roce 1574. V roce 1663 jej, obnovený po požáru, od Šliků koupil sasko-lauenburský kníže Julius Jindřich a připojil jej k panství Ostrov nad Ohří. Od roku 1811 byl Hauenštejn opět osamostatněn a spravován královskou komorou až do roku 1839, kdy jej koupila hraběnka Gabriela Buquoyová. Ona a její nástupce Ferdinand hrad s renesančním palácem v předhradí, postaveným již za Šliků, radikálně přestavěli na pseudogotický zámek. Buquoyové vlastnili zámek až do roku 1945, kdy jim byl zkonfiskován. Nový majitel, Československý stát, jej předal do užívání státní správě. Byla zde zřízena ubytovna pro dělníky jáchymovských dolů a posléze dětský domov. Po jeho přestěhování v 60. letech zámek začal chátrat, v 80. letech se dokonce uvažovalo o jeho demolici. Jeho záchrana přišla až v roce 2001. Podoba hradu Původní nevelký hrad byl dvojdílný. Jádru vévodila samostatně stojící věž - bergfrit. Po ostatní zástavbě se nám nedochovaly stopy. V místech, kde dnes stojí pseudogotická kaplička, se dá předpokládat předsunuté opevnění, neboť z tohoto vyvýšeného místa byl hrad velmi zranitelný. Za Šliků byl v předhradí vystavěn renesanční palác, pivovar a sladovna. Výše zmíněné pseudogotické úpravy a přestavby hradu na zámek probíhaly ve dvou etapách v letech 1840–1850 a 1878–1882. Dnes je objekt nově zastřešen a probíhají jeho opravy. Tipy na výlet Vydat se můžete na zříceninu loveckého zámečku Mořičov nebo zříceninu hradu Himlštejn. Nedaleko Ostrova najdete památnou břízu. Navštívit můžete i zříceninu hradu Šumburk nebo Perštejn. Ubytování najdete v Klášterci nad Ohří. M.K.