Malé jezírko s názvem Stříbrné se nachází asi 4,5 km jihozápadně od Fulneku. Jezírko vzniklo zatopením šachty galenitového dolu opuštěného někdy od poloviny 17. století. Jezírko a jeho okolí působí velmi příjemně, na jeho okrajích rostou břízy a vrbky. Vyskytují se zde vodní a bahenní rostliny, dokonce některé ohrožené druhy. Ze živočichů tu nalezneme zejména čolka obecného a horského, ropuchu obecnou a dokonce raka říčního. K jezírku vede turisticky značená cesta s odbočkou z Fulneka nebo Oder.

Hrad jako předchůdce Zámek ve Velkém Meziříčí byl vybudován původně jako hrad před polovinou 13. století. Do konce 14. století drželi Meziříčí pánové z Lomnice, kteří dali městu i svůj znak, sedm bílých orlích per v červeném poli svázaných zlatou stuhou. V druhé polovině 14. století bylo sídlo rozšířeno o křídlo na severní straně, kde můžeme dnes vidět jenom sklepy pod vnitřním nádvořím zámku. Výstavba zámku Na počátku 15. století byl hrad ve vlastnictví pánů z Kravař, kteří zde vybudovali především opevněné předhradí. Dne 11. srpna 1440 se na meziříčském hradě konal sjezd stavů, který měl urovnat nepřátelství mezi některými českými a moravskými šlechtici a nastolit na Moravě zemský mír. Před polovinou 15. století, kdy se majiteli stávají opět pánové z Lomnice, byly upraveny také zámecké interiéry. Přestavba středověkého hradu na pohodlnější zámecké sídlo se uskutečnila v první polovině 16. století. Tuto radikální dlouhodobou přestavbu objektu dokončil Jan z Pernštejna, který v letech 1528 - 1548 Meziříčí také vlastnil. V druhé polovině 16. století byla majitelkou zámku Alenou Meziříčskou z Lomnice upravena vstupní část předzámčí, což dokládají znaky a pamětní nápis s letopočtem 1578 na věžové bráně. Náležitě byly také upraveny interiéry vnitřního zámku, výzdobu prostoru nádvorní lodžie doplnila fresková ornamentální výmalba doplněná o iluzivní edikuly se znaky stavebníků. Barokizace zámku V roce 1676 získali Meziříčí Ugartové pocházející původně ze Španělska, kteří léta bezohledně zvyšovali povinnosti poddaných a vedli četné spory s městem, které skončily teprve v roku 1710. Za dědiců panství Jana a Františka Ferdinanda Ugarte proběhla pronikavá barokizace zámku. V roce 1723 zničil velký požár značnou část města se zámkem, který pak byl v 1etech 1724 — 1730 přestavěn v barokním stylu. Přestavbu sídla započali velkomeziříčští poddaní a dokončil ji v průběhu roku 1733 pražský stavitel Ferdinand Václav Špaček. Přestavbou vzniklo především dnešní vstupní křídlo vnitřního zámku, jehož dominantou se stal trojosý rizalit se střechou vyhnanou do barokní báně s lucernou. Počátkem 20. století bylo znovu vyzděno západní průčelí nad goticko-renesanční lodžií. Byla také snesena barokní báň nad vstupním rizalitem. Zámek tak byl po staletí opravován a přestavován. Od roku 1995 je opět v soukromém vlastnictví rodiny Podstatzkých-Lichtenstein a v jeho prostorách je umístněno muzeum Velké Meziříčí, které je příspěvkovou organizací a členem Asociace muzeí a galerií ČR. Tipy na výlet Ve Velkém Meziříčí dále najdete zachované městské opevnění, novou synagogu nebo radnici. V širším okolí lze navštívit renesanční, barokně přestavěný zámek Budišov, tvrz Pyšel, zatopený Kojatínský lom, tvrz Jinošov, vystoupit na rozhlednu Ocmanice nebo navštívit renesanční zámek Náměšť nad Oslavou.  Ubytování najdete ve Velkém Meziříčí.

Zachovalý a v návštěvních hodinách přístupný hrad Svojanov se nachází na ostrohu nad Křetínským potokem na severním okraji stejnojmenné obce. Okolo něj vede turistické značení, mj. i z městečka Bystré, vzdáleného přibližně 3 km západním směrem. Historie hradu Svojanov založil okolo roku 1265 král Přemysl Otakar II. Vyjma let 1287–1290, kdy jej vlastnil Záviš z Falkeštejna, byl až do husitských válek královským majetkem. V Majestas Carolina je uváděn jako jeden z nezcizitelných královských hradů. Od roku 1419 jej vlastnil Oldřich z Boskovic a jeho potomci, z nichž Ješek z Boskovic jej v 70. letech 15. století pozdně goticky upravil. Další úpravy proběhly v první polovině 16. století za Trčků z Lípy. Okolo roku 1547 hrad získal Václav Žehušický z Nestajova. Jeho potomci po požáru roku 1569 hrad upravili renesančně. Od konce 16. do počátku 18. století Svojanov vlastnili Zárubové z Hustířan. Těžké rány hrad utržil za třicetileté války i prusko-rakouských válek. Posléze byl pouze částečně opravován a utilitárně využíván. Po požáru roku 1842 byl hrad opět opraven a vznikla zde nová empírová budova. V roce 1910 hrad koupilo město Polička a zpřístupnilo jej částečně veřejnosti. Nacházely se zde též byty a ubytovna. V roce 1948 se hrad stal státním majetkem, ale od roku 1992 je opět v držení města Poličky, které zde provozuje dvě prohlídkové trasy, hotel a restauraci. Podoba hradu Původní raně gotický hrad sestával z hradby, paláce při severozápadní straně a bergfritu s břitem, namířeným proti případným útočníkům. O další zástavbě uvnitř hradby nemáme informace, i když velmi pravděpodobně existovala. Pozdně gotická přestavba se okrajově týkala jádra, ale její hlavní náplní bylo vybudování vnější linie opevnění s polookrouhlými baštami, z nichž jedna obsahovala navíc bránu. Nová hradba pojmula i novou rozměrnou hospodářskou budovu. Renesanční stavební činnost se soustředila především na jádro hradu, kde vznikl nový palác před břitem bergfritu. Empírový palác pak byl po roce 1842 situován severně pod jádrem a zčásti využil pozdněgotické hradby a dvou bašt. Tipy na výlet Ve Svojanově najdete také kostel sv. Petra a Pavla. Renesanční zámek nebo starou vápenku najdete v Bystrém. Vystoupit můžete také na rozhlednu Horní Les. Ubytovat se můžete ve Svojanově. M.K.

Židovský hřbitov se nachází na západním okraji obce při silnici vedoucí do osady Chvátalka. Založen byl údajně v roce 1702 a používán do konce 30. let 20. století. V 80. letech 19. století byl rozšířen do velikosti 3.522 m2. Na poměrně zaplněné ploše se nachází asi 280 náhrobků, z nichž nejstarší je z roku 1724. Na jihozápadní straně se nachází zchátralá obřadní síň, o kousek dál pak opravená a zamčená vstupní brána. Jinak hřbitov ohrazuje kamenná zeď, místy narušená, vstoupit bez problémů lze jižní brankou ve zdi.