Věž kostela sv. Máří Magdelény v Přední Kopanině.

Jelení příkop tvoří rokle táhnoucí se severně pod Pražským Hradem. Od Nového Světa až po Chotkovu ulici. Údolím protéká potok Brusnice. Rokle byla nejen přirozenou ochranou severní částí Pražského hradu, ale využívala se i pro jiné účely. V době vlády císaře Rudolfa II. sem byla vysazena vysoká zvěř za účelem pořádání lovů. Jelení byl přemostěn. Původní most byl na pilířích. Později byl nahrazen mostem sypaným. Ten rozděluje Jelení příkop na dvě části, severní a jižní, dodnes. Spojené jsou tunelem pro pěší. Do jižní části Jeleního příkopu lze vstoupit z Chotkovy ulice, z ulice Na Opyši a z Královské zahrady. Do severní části schodištěm od zahrady Na Baště, pěšinou od Haffeneckerovy brány, či od Jízdárny Pražského hradu.

První dochované zmínky jsou z roku 1257, kdy byly Hlubočepy v majetku církve. Název je zřejmě odvozen od „čerpání do hloubky“. Na výšině „Dívčí hrady“ byly při archeologických průzkumech nalezeny pozůstatky pravěkého osídlení. K rozvoji Hlubočep výrazně přispělo vybudování Pražskoduchcovské a Buštěhradské dráhy. Viadukt pro její provoz byl vybudován v roce 1872. Byla zde také vápenka a sklárna. Praze byly Hlubočepy připojeny v roce 1922. I v současnosti zůstává větší část Hlubočeb klidný a tichým místem Prahy.

Kostel svatého Jakuba Většího Boršov nad Vltavou, okres České Budějovice.