Raně gotický hrad Pecka je situován do stejnojmenné obce, ležící asi 6 km na východ od Nové Paky. Byl postaven na strmém vrchu v kopcovité krajině západního Podkrkonoší. Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic První písemné záznamy pocházejí z roku 1322, kdy se jako majitel uvádí Budivoj z Pecky. Výhodnost strategické polohy na špatně přístupném místě a kvalitu hradeb osvědčil hrad Pecka za držení Jarka z Železnice, který byl nepřítelem husitů. Proto roku 1432 po 7 měsíců obléhali Pecku sirotci. Z dalších majitelů stojí za zmínku Mikuláš a Vilém Hořický z Hořic, v jejichž držení je Pecka od osmdesátých let 15. století až do roku 1518. Hrad rozšířili a nechali vystavět pozdně gotické opevnění. Za dalších majitelů Škopků z Bílých Otradovic začala být Pecka postupně přebudována na pohodlné zámecké sídlo v renesančním slohu. Tehdy vzniklo tzv. Škopkovské křídlo s arkádami. Přestavbu dokončil další majitel, známý šlechtic Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic. Vynikající spisovatel, cestovatel a hudebník postavil na počátku 17. století dvoupatrový, tzv. Harantovský palác a vznikl tak čtyřkřídlý zámek. Když byl Kryštof Harant 21. června 1621 za účast na stavovském povstání popraven na Staroměstském námestí, prodala jeho manželka Pecku Albrechtovi z Valdštejna. Ten ji už za 3 roky upsal kartuziánům ve Valdicích. Když byl řád roku 1782 zrušen připadla Pecka náboženskému fondu a v roce 1824 jej vykoupili Trautmannsdorfové. Hrad už byl v té době neudržovaný a jeho chátrání urychlil požár roku 1830. Prohlídka interiérů hradu Pecka s černou kuchyní a sklepením Do hradu se vstupuje po barokním mostě ze 17. století, který vede k hradní bráně. Lichoběžníkové nádvoří dnes obklopují jen zbytky staveb paláců, které nádvoří obklopovaly. Rekonstruoval se jediný západní Harantovský palác, v jehož prostorách byla zřízena expozice. Tu tvoří celkem sedm místností, mučírna a sklepení a také 60 m hluboká studna. Tématicky je zaměřena na dějiny hradu, život a dílo cestovatele, spisovatele a hudebního skladatele Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic. Hrad nabízí z několika vyhlídek nádherné pohledy na okolí. Vidět jsou třeba Krkonoše a hrady Kumburk nebo zřícenina hradu Bradlec. Tipy na výlet V Lázních Bělohrad najdete Anenské slatinné lázně, zámek Lázně Bělohrad, Fričovo muzeum nebo přírodní památku Hřídelecká hůra. V Nové Pace můžete navštívit expozici v Klenotnici drahých kamenů, Městské muzeum nebo Suchardův dům. V Nové Pace se můžete i ubytovat.

Římskokatolický kostel sv. Václava, mučedníka, se nachází na vyvýšeném místě v severní části obce Jezbořice. Původní, pravděpodobně dřevěný, kostelík zde byl vystavěn již koncem 11. století, kdy máme také nejstarší zmínku o obci, podle níž roku 1050 získalo nevelkou obec Olomoucké biskupství. Základy současného kostela byly podle pramenů položeny v druhé polovině 14. století. Do dnešního rozsahu byl kostel rozšířen až koncem 15. století, kdy byla od západu přistavěna plochostropá loď přístupná na západní straně pozdně gotickým profilovaným sedlovým portálem. Loď byla zaklenuta později, až ve druhé polovině 16. století. V té době byl před západní průčelí přistavěn otevřený přístavek se schodištěm na kruchtu.  Po požáru roku 1791, při kterém se mimo jiné zřítila část klenby, prodělal kostel zásadní opravy a úpravy v pozdně barokním stylu. Při dalších úpravách na počátku 19. století byl odstraněn zbytek klenby lodi a kostel dostal rákosový strop. Stavba kostela je jednolodní s trojboce uzavřeným presbytářem na východní straně, na který navazuje osově umístěná obdélná sakristie. Na jižní straně lodi je gotický lomený profilovaný portál krytý malou otevřenou předsíní. V severní stěně presbytáře se nachází zdobený gotický sanktuář, na protilehlé straně dvojdílné sedile. Vnější stěny kostela jsou podepřeny mohutnými opěráky. Mobiliář je z velké části z 18. a 19. století. Architektura hlavního oltáře s figurálními řezbami pochází z poloviny 18. století, oltářní obraz sv. Václava podávajícího Kristu korunu od K. Záhorského pochází až z r. 1897. Cennou částí interiéru je cínová renesanční křtitelnice s erbem rytíře Lipanského z Lipan z r. 1600.  V interiéru se také nachází 10 renesančních náhrobních kamenů z konce 16. a začátku 17. století. Pozemek v okolí kostela sloužil původně jako hřbitov. V jeho západní části se nachází dřevěná zvonice z počátku 17. století. Administrativě spadá kostel pod farnost Heřmanův Městec. Kostel je přístupný pouze příležitostně v době konání koncertů a bohoslužeb.   L.

Rozhledna na kopci Zlatý Chlum (875 m) poskytuje nádherné výhledy již více než sto let. To že si její stavitelé pro její stavbu vybrali právě tento vrchol asi nikoho nepřekvapí. Zlatý chlum dominuje oblasti Jesenicka a blízké vyhlášené Priessnitzovy lázně zaručovaly rozhledně velkou oblíbenost. Za její stavbou stál podobně jako u dalších rozhleden Jesenicka té doby Moravskoslezský německý horský spolek. Kamenná, 26 metrů vysoká rozhledna, byla slavnostně otevřena 3. září 1899. O další tři roky později vyrostla vedle ní srubová chata, zvaná Medritzerova. V roce 1932 byla na Zlatý Chlum zřízena pohodlnější cesta a na úpatí kopce také nová sáňkařská dráha. Díky tomu se rozhledna stala velmi oblíbeným cílem turistů hlavně v zimě, protože pro cestu dolů mohli využít saně. Po Druhé světové válce a po zrušení německého turistického spolku, zůstal areál bez provozovatele a zájem o ní upadal. Chata v roce 1955 vyhořela a rozhledna byla ponechána bez správy svému osudu a pustla. Rekonstrukce proběhla až v 70.letech a zasloužilo se o ní město Jeseník. Vedle věže znovu vyrostla malá chatka nabízející občerstvení a  to zda je rozhledna otevřená poznají turisté jak velí tradice podle vyvěšeného praporu. Po zdolání 145 schodů vedoucích na vyhlídkový ochoz se naskytnou nádherné výhledy zahrnující celé Jeseníky. 

Nad městem Bílina na Teplicku se tyčí barokní zámek vzniklý přestavbou původního gotického hradu. Historie hradu Hrad nechal vystavět pod starším hradištěm pravděpodobně Ojíř z Frýdberka ve 13. století, vlivný velmož na dvoře Václava I. O podobě hradu není mnoho informací. Za nejvýraznější objekt stavby se považuje pozdněgotická bašta zvaná Manda, která se nachází v rohu předhradí. Roku 1421 byl bílinský hrad dobyt husity, v 16. století přešel pod rod Lobkoviců, který jej přestavěli na letní sídlo. V letech 1675 až 1682 došlo k přestavbě sídla podle návrhu G. T. Tencally architektem Antoniem della Porta na reprezentativní raně barokní zámek. Další úpravy byly provedeny ještě v 19. století. Zámek byl majetkem Lobkowitzů až do roku 1945, pak přešel do vlastnictví státu. Dnes je sídlo opět v rukou Lobkowitzů a není přístupné pro veřejnost.    Podoba zámku                      Zámek Bílina je mohutná dvoupatrová stavba s obdélníkovým půdorysem a s velkými nárožními třípatrovými pavilony. Na severní straně nádvoří stojí gotická bašta z konce 15. století - Manda. Z interiérů je významný italský sál se štukovou výzdobou ze 17. století. Z původního hradu se dochovalo sklepení vytesané ve skále a sklípková klenba v přízemí severního pavilonu. Kolem zámku, na místě původního hradiště, se rozprostírá zámecký park. Tipy na výlet Výlet si můžete naplánovat třeba na barokní zámek Světec, na přírodní památku Bořeň nebo na zříceninu hradu Kostomlaty pod Milešovkou. Za návštěvu jistě stojí i barokní zámek Duchcov. Ubytovat se můžete přímo v Bílině.