První záznamy o Hodkovíčkách pocházejí ze 13. století, kdy je vlastnila vyšehradská kapitula a kdy k tomuto území také patřila Lhotka, Nové Dvory a Zátiší. K území Prahy byli Hodkovičky připojeny v roce 1922. Původní název osady byl Boskovice a byl odvozen od jména Hodeček. Dnešní zdrobnělina názvu vyjadřuje „malé Hodkovice“.

Stavebníkem Šternberského paláce byl Václav Vojtěch ze Šternberka. Nejdříve si dal postavit zámek v Troji a pak „zimní palác“ tady na Hradčanském náměstí. Plány mu připravil J.B.Mathey, ale brzy ze stavby odešel a prací se ujali dva vídeňští architekti Domenico Martinelli a Giovanni Alliprandi. Od roku 1949 hostí tento vrcholně barokní palác expozici sterého evropského umění. V malé místnosti v prvním patře jsou soustředěny ikony a práce antického umění. Vstoupíme-li do velké místnosti v prvním patře, přivítá nás skvělá řada dvoudílných a trojdílných, bohatě zlacených deskových kostelních obrazů Toskánska a severní Itálie.

Židovský hřbitov se nachází na okraji lesa, na malém návrší, kilometr severně od obce Spomyšl. Hřbitov byl údajně založen v 17. století, písemně je doložen v polovině 18. století. Roku 1829 rozšířen do dnešní velikosti 1.845 m2. Na poměrně zaplněném hřbitově se dochovalo cca 150 náhrobků z doby od roku 1726. Obvodová zeď z lomového kamene je už většinou narušena, z márnice se dochovaly jen malé zbytky a hodně novodobých náhrobků je povalena. Hřbitov je volně přístupný. Cesta je k němu následující: ze Spomyšle je potřeba se vydat po silnici na Daminěves. Kousek za Spomyšlí v ohybu silnice odbočit vlevo po polní cestě a vzhůru až na pokraj pískovny. Zde pak vpravo nejdříve kousek po okraji pískovny a pak po okraji lesa. Po cca 50 m odbočit téměř neznatelnou a v době návštěvy zarostlou lesní cestou, která asi po 50 m dovede ke hřbitovu.

Barokní kaple stojí na planině pod hlavním vrcholem Ovčího vrchu (698 m.n.m.) přibližně 3,5 km západním směrem od Konstantinových Lázní. Kaple Smrtelných úzkostí Kristových byla vystavěna v letech 1680-81 na místě, kde se odehrála bitva bezdružických poddaných s vrchností. Nechala ji vystavět majitelka panství Marie Františka z Heissensteinu. Za Josefa II. roku 1787 byla uzavřena. V roce 1906 na jejím místě vznikla dnešní kaple v podobě románské rotundy. Oltářní menza portál vstupu byly vytvořeny z čediče pocházejícího z nedalekého lomu na Hradišťském vrchu. Zařízení interiéru, mezi nimiž byly sochy apoštolů, Krista na Hoře olivetské, silně pozlacené svícny, bylo zničeno po roce 1945. Kousek od kaple stojí pomník již zmíněné selské rebelie. Po vydrancování zámku v Bezdružicích se asi 500 vzbouřenců uchýlilo sem na Ovčí vrch. Na střet s vojskem si podle legendy vyrobily děla z třešňových kmenů stažených železnými obručemi. Proti vojsku vedeném princem z Holštejna neměli šanci. Dne 6.5.1680 večer byl zahájen útok dělovou střelbou z protějšího vrchu Švamberk (stojí zde zřícenina hradu). Po této střelbě zůstalo na Ovčím vrchu 49 mrtvých a 20 zraněných sedláků. Na straně vojáků nebyly žádné ztráty. Tímto bojem skončila vlna selských bouří v kraji.