Hrad Točník patří sice mezi nejmladší české hrady, ale svou rozlohou je jeden z největších. Leží v okrese Beroun, kousek od Hořovic. Nechal ho postavit český král Václav IV. před rokem 1398. Václav IV. si tento kraj velmi oblíbil, trávil tu mnoho času a nejdříve využíval pro svou potřebu blízký hrad Žebrák. Když ovšem Žebrák vyhořel rozhodl se král pro výstavbu Točníku. Tím nechal vzniknout v Čechách nejmajestátnější a dodnes nejzachovalejší souhradí. Točník byl nejen bezpečnějším, ale i důstojnějším královským sídlem a tvoří přechodový článek mezi českou hradní a zámeckou architekturou. Jméno prý dostal podle toho, že se příchozí musel otočit třikrát kolem hory, než se dostal k bráně. Točník se ovšem těšil pozornosti jen za života Václava IV. Jeho nástupce král Zikmund Lucemburský ani další zástavní páni neměli o hrad zájem. Spíše se starali o zisky z panství. Po renesančních úpravách, provedených pány z Vartemberka a pány z Lobkovic, se stal roku 1594 téměř na tři století majetkem české komory. Hrad tím ztratil význam jako správního centra a postupně chátral, nadále byl udržován pouze bývalý královský palác, jehož reprezentační sál byl v 18. století barokně upraven na poutní kapli sv. Bartoloměje. A tak kdysi reprezentační královské sídlo sloužilo za třicetileté války jako vězení pro těžké zločince a útočiště chudiny před útrapami války. Poslední šlechtický majitel Josef Colloredo-Mannsfeld vlastnil hrad do roku 1923, kdy ho daroval hrad ve dvacátých letech Klubu českých turistů. Točník začal být postupně rekonstruován a zachráněn tak od úplného zničení. Dnes žije hrad nebývale rušným životem, Pořádají se tu různé kulturní akce, z hradního ochozu je rozhled směrem na Křivoklátsko. Prohlédnout lze královský palác s dobovým nábytkem, Velký palác se sgrafitovou výzdobou, západní bránu s heraldickými znaky a východní bránu s mohutným mostem přes příkop, kde jsou chováni medvědi.

Zámek Stvolínky najdeme přibližně 10 km jihozápadně od města České Lípy. Zámecký objekt, vzniklý přestavbou starší tvrze, stojí v jihozápadní části stejnojmenné obce vedle kostela Všech svatých nad svahem k Bobřímu potoku.      Historie zámku                 První zmínky o vsi pocházejí již ze 14. století, není však jasné, kdy byla v místech původního dvorce založena gotická tvrz. Ves totiž patřila od počátku 15. století k blízkému hradu Ronovu, sídlu jedné z větví pánů z Dubé. V průběhu 15. století držel obě sídla Vilém z Illburka, který vedl vleklý spor a drobnou válku s lužickým šestiměstím. Právě proto byly roku 1444 Stvolínky dobyty a vypáleny Lužičany. Kolem roku 1575 za Kurzbachů z Milíče byla pak tvrz renesančně rozšířena o nové obytné křídlo a věžovitou budovu na severní straně. Do dnešních dnů dochovaný čtyřkřídlý uzavřený půdorys pochází z pozdější úpravy v 17. století. V letech 1655-1663 dal litoměřický biskup Maxmilián Rudolf Schleinitz poškozenou budovu přestavět v raně barokním stylu a vtiskl tak zámku dnešní podobu. V podstatě jenom vnější fasády a nádvorní arkády byly ještě v průběhu dalších let upravovány při adaptacích na letní sídlo biskupů. Na počátku 20. století byl zámek využíván jako letovisko pro děti z litoměřického kraje a od roku 1950 jej vlastnil Státní statek Zahrádky, který využíval památku jako byty a skladiště. Od 70. let pak zde byla umístěna pobočka českolipského archivu. Dnes je zámecká budova bez využití, není veřejnosti přístupná a chátrá.      Součástí zámku je také rozsáhlý zámecký park původně navržený ve francouzském stylu. Dříve k němu patřila i dančí obora a součástí byla zahrada, která vznikla zasypáním hradního příkopu.                                                  Vedle zámku stojí také velice významná, ale dnes již zdevastovaná památka, kostel Všech svatých. Kostel pochází ze 14. století. Roku 1811 byl  empírově přestavěn, jeho vnitřní úpravy pocházejí z konce 19. století. Na vnější severní stěně budovy jsou velmi pěkné renesanční náhrobky majitelů Ronova a Stvolínek. Jsou zde umístněny náhrobky Anny z Kurzbachu z roku 1576, Anežky z Helfensteinu z roku 1550, Jindřicha z Kurzbachu z roku 1590 a dětský náhrobek Jáchyma z Malcánu z roku 1591. Tipy na výlet V okolí najdete další památky, jako hrad Úštěk, zříceninu hradu Helfenburk, zříceninu hradu Hřídelík nebo zříceninu hradu Ronov. Podívat se můžete také na pískovcovou skálu Smrtka nebo zříceninu hradu Vítkovec. V Kravařích je k vidění expozice lidového bydlení.  Ubytování najdete v Úštěku.

Základní kámen evangelického kostela byl položen 3.6.1862. V roce 1996 prošla stavba rekonstrukcí a v současné době slouží k příležitostným výstavám, oslavám a výročím. Stavba má půdorys kříže a je postavena z režných cihel, které dodala proslulá hlučíncká cihelna. V křížení střech je polygonální věžička, zakončená jehlanem. Čtyři štítové stěny se stejnou výzdobou a členěním jsou prolomeny trojicí oken s půlkruhovými záklenky, rámovány šambránou. Stupňovité štíty jsou zdobeny vpadlinami ve tvaru křížů. Přistavěná přízemní sakristie má půlkruhové záklenky.

Muzeum hraček sídlí ve dvou patrech bývalého Nejvyššího purkrabství v Jiřské ulici 6. Je zde vystaven bezpočet unikátních historických evropských a amerických hraček. Exponáty v 80 vitrínách, v 11 sálech se soustřeďují na 150-ti letou historii dřervěných i  plechových hraček, na vývoj panenek, jejich pokojíčků , měšťanských i šlechtických domů zařízených do nejmenších podrobností. Dějiny "zlatého věku hraček" začínají kočárky taženými plechovými koníky, auty, motorkami a pokračují přehlídkou letadel, vducholodí, parníků i zaoceánských parolodí až k dětské železnici s nejstaršími Märklinovými lokomotivami, vlaky a nádražími.Vedle cirkusové manéže s plechovými natahovacími artisty a šašky je třeba připomenout expozici nejstarších plyšových medvídků a hraček nejvíce budící pozornost mladých lidí: Plechové roboty, charakterní postavy z "hvězdných válek" Star Trek a Star Wars, dále Aktion Team, G.I.Joe, a tři sály muzea  presentující tisícovku panenek Barbie, jejího padesátiletého vývoje.