Bývalé královské město Beroun je v současnosti okresním městem patřícím do Středočeského kraje. Leží na soutoku řek Berounky a Litavky v překrásné kopcovité krajině mezi dvěmi chráněnými krajinnými oblastmi – Českým krasem a Křivoklátskem. Právě příhodná poloha, činní z Berouna bránu do obou turisticky atraktivních oblastí. Beroun také leží na dvou významných komunikací silniční a železniční dopravy. Na dálnici D5 spojující Prahu s Plzní a také na železničním uzlu tratí na Prahu, Plzeň, Příbram a Rakovník. Tato strategická poloha z něj vždy činila významnou obchodní křižovatku. I dnes je Beroun, který má téměř 18 000 obyvatel, kulturním, správním a průmyslovým centrem regionu.Pro život příhodná oblast na soutoku dvou řek byla osídlena již v pravěku. První zmínka o královském městě Beroun je z roku 1265, kdy tu při brodu přes řeku Mži (název Berounka se vžil až v 17.století) byla osada. Přes brod procházela významná obchodní stezka vedoucí z Prahy do Plzně a dále do Bavor. Město bylo založeno v kolonizační vlně za Přemysla Otakara II. ale v pohnutých událostech po jeho smrti zpustlo a muselo být znovu vybudováno za vlády jeho syna Václava II. Byly založeny nové hradby a klášter dominikánů. V roce 1303 udělil panovník Berounu majestát, podle něhož se město mohlo spravovat právem Starého Města pražského. Za vlády Karla IV. Beroun vzkvétal a proslavil se svými řemesly. Známí byli hrnčíři, soukeníci, sladovníci, vinaři či pivovarníci. Za husitských válek bylo město přemoženo roku 1421 Janem Žižkou, dominikánský klášter byl zbořen a město se přiklonilo k husitům. Druhá polovina 15.století byla pro Beroun dobou rozkvětu, město podporovalo jak Jiřího z Poděbrad tak i Vladislava Jagellonského. Zato se dočkalo mnoha privilegií. Město sužovaly časté požáry, povodně, epidemie cholery a také se mu nevyhnula válečná vřava třicetileté války. Po ní začal význam Berouna klesat. Teprve 19.století znamená pro Beroun lepší časy a město se začíná proměňovat do dnešní podoby. V roce 1862 je uvedena do provozu železnice Praha - Plzeň, počet obyvatel roste, Beroun se stává centrem oblasti. Na konci 19. století se rozvíjí průmysl typický pro tuto oblast - železářství, cementářství a vápenictví. Druhá polovina 20.století byla ve znamení výstavby panelových sídlišť a dalšího průmyslu. Historické jádro města je dnes nádherně opraveno a od roku 1992 je městskou památkovou zónou. Jeho dominantou je budova radnice na Husově náměstí, jejíž pseudorenesanční podoba pochází z roku 1903. Pro berounské náměstí je charakteristická skupina měšťanských domů na jeho jižní straně. Domy se zachovanými gotickými kamennými klenutými sklepy, renesančními prvky a barokními štíty stojí na místě původních gotických domů. Nejstarším, historicky doloženým a architektonicky nejcennějším domem v Berouně je Jenštejnský dům. Berounské městské opevnění s dvěma branami je jedním z nejzachovalejších hradebních systémů v Česku. Vzniklo v době druhého založení města na přelomu 13. a 14. století, kdy byly hradby šest až devět metrů vysoké, asi dva metry silné a bylo do nich vestavěno 37 bašt. Z tohoto systému lze dnes vidět vedle zbytků hradeb, hradebního příkopu a bašt zejména Plzeňskou a Pražskou bránu postavené patrně jednou stavební hutí, což je unikátní. Vyznavači sakrální turistiky by neměli opomenout kostel sv. Jakuba, který byl původně trojlodní bazilikou a vznikl ve 13. století současně s městem a až do 16. století byl obklopen hřbitovem. V polovině 17. století byla přistavěna barokní zvonice. Před vchodem do kostela stojí Morový sloup, který byl vztyčen na náměstí v době moru v roce 1680. Obrázky na stěnách sloupu jsou mnohem mladší než vlastní stavba a byly zde nainstalovány roku 1936 náhradou za plechové malby z 19. století, které jsou nyní ve sbírkách Muzea Českého krasu v Berouně. Mezi kulturní památky patří také barokní budova děkanství římskokatolické farnosti naproti kostelu. Mimo památkovou zónu stojí ještě dvě sakrální památky. Zábranský kostel z roku 1528. V 18.století byl barokně přestavěn. Druhou památkou je  kaple Bolestné Panny Marie, která byla postavena u studánky, u níž se v roce 1723 udála řada zázraků a jejíž vodě byla připisována léčebná moc.Město proslulo i svými každoročními hrnčířskými trhy, na které se už sedm let vždy druhý víkend v září sjíždějí nejlepší hrnčíři a keramici z celé republiky. Právě hrnčíři patřili ve středověku k váženým a uznávaným řemeslům. Velkou atrakcí je také berounská Městská hora s rozhlednou a medvědáriem. Město Beroun nabízí mnoho možností pro sport i turistiku v blízkém okolí. Odtud se snadno dostanete jak ke známým hradům Karlštejn, Křivoklát, Točník či Žebrák tak např. do Koněpruských jeskyň, ke Svatému Janu pod skálou nebo do Tetína.

Barokní zámek v Buchlovicích byl postaven v 90. letech 17. století poté, co nedaleký hrad Buchlov přestal vyhovovat majiteli panství Janu Dětřichovi z Petřvaldu. Nechal je vystavět pro svou italskou manželku Eleonoru, která byla zvyklá na komfort a teplo jihu a studený hrad Buchlov jí nevyhovoval. Italská vila na východě Moravy Svou architekturou se Buchlovice blíží barokním italským vilám a stavitelem byl asi Carol Fontana. V letech 1710-38 byla postavena protilehlá budova zámku tzv. horní zámek, která sloužila k hospodářským účelům. Po vymření rodu Petřvaldů získali jejich majetek Berchtoldové. Ti se snažili o povznesení kraje, proto zřídili v roce 1805 na zámku vojenskou nemocnici a ze stájí nechali vybudovat manufakturu. Založili také zámecký park a vybudovali nedaleké lázně Leopoldov. Berchtoldové vlastnili zámek až do roku 1945, kdy se stal majitelem stát. Krása baroka Areál zámku tvoří dvě samostatné půlkruhové stavby. Oba dvory dohromady tvoří kulaté nádvoří, jehož středu vévodí kamenná kašna. V interiérech je k vidění 18 historicky zařízených místnosti ve stylu baroka, rokoka a nového baroka, hudební sál a spousta kuriozit. V přízemí zámku je salla terrena s cennou štukovou výzdobou. Francouzská zahrada plynule přechází v anglický park plný vzácných dřevin. Vyzdoben je mnoha sochami a na jeho konci stojí pavilon s výstavou fuchsií. Ve hřbitovní kapli svaté Alžběty z roku 1619 jsou k vidění náhrobní kameny pánů ze Zástřizel ze 16. a 17. století. V areálu se konají různé kulturní akce a je zde také zámecká fonotéka. Tipy na výlet Podívat se můžete na manýristickou kapli sv. Barbory nebo Kamennou studánku nedaleko Buchlovic. Ve Starém Městě najdete Památník Velké Moravy a v Uherském Hradišti kostel sv. Františka Xaverského, františkánský klášter, Starou radnici nebo Slovácké muzeum. Po kraji se rozhlédnete z rozhledny Rovina. U obce Modrá najdete Archeoskanzen Modrá u Velehradu a klášter Velehrad. Ubytovat se můžete v Buchlovicích nebo v Uherském Hradišti.

Stará radnice byla postavena již v první polovině 15. století. Zásadní přestavba, při které byla překlenuta Fortneská ulice proběhla kolem roku 1560. V roce 1720 dostala radnice barokní fasádu a v roce 1836 instalovány hodiny. Kromě správy města sloužila radnice v minulosti také jako městský archiv, vězení, mučírna, sklad střelného prachu, okresní soud a policejní úřad.

Třetí největší šumavské jezero co do objemu i plochy je Plešné jezero nacházející se ve výšce 1090 m.n.m. Plocha jezera je 7,48 ha s objemem zadržované vody 617.000 m3. Největší hloubka jezera je 18,3 m. Josef Rosenauer zatěsnil přirozenou morénu jezera, navýšil ji hrází o výšce zhruba 2,5 m, do které zabudoval výpustná stavidla. To umožnilo regulovat vodu v jezeře, které se stalo hlavní zásobárnou vody pro plavbu dříví ve Schwarzenberském kanále. Bylo z něj možno regulovaně vypustit na 177.000 m3 vody. Tato zásoba umožňovala vypouštět 2.700 m3 vody po dobu 60 hodin nebo 700 m3 po dobu 250 hodin. Za jezerem vystupuje strmá cca 220 m vysoká skalní stěna. Od roku 1876 se na stěně nad jezerem tyčí 14,5 m vysoký pomník básníka Adalberta Stiftera. Pod jezerem se nachází moréna, kamenné moře tvořené hrubozrnnou (pleknštejnskou) žulou, zasahující až 150 m pod jezero.