Vodní nádrž Jirkov byla vybudována v letech 1960-1965 na řece Bílině v údolí kousek severozápadně od města Jirkova. Jejím účelem je odběr vody pro zásobování pitnou vodou oblast Chomutovska, protipovodňové ochraně a zajištění minimálního průtoku pod hrází. Hráz je sypaná, kamenitá z místního materiálu s vnitřním šikmým jílovitým těsněním. Poprvé zde byla použita na části hráze nová technologie sypání ve vysokých vrstvách s hutněním tlakovou vodou. Časem se objevila deformace hráze v místech kde nebyla použita nová tehnologie. Z tohoto důvodu musela být hráz rekonstruována v letech 1982-1985. V roce 2000 po zjištění, že rekonstrukce byla úspešná byly dokončeny finální úpravy do dnešní podoby. Hráz je dlouhá 190 m a vysoká 55,6 m, objem nádrže činí 2,769 m3 se zatopenou plochou 16,4 ha. Součástí nádrže je malá vodní elektrárna o celkovém výkonu 140 kW. Kolem nádrže a byla nově zpřístupněna v době sezony přístupová cesta spojující Jirkov a Telšské údolí. Na vrchu nad vodní nádrží se nachází zbytky bývalého hradu Nanštejn. Jinak je nádrž a hráz veřejnosti nepřístupná.

Sestava tří kamenů nazývaná Kbílský dolmen se nachází nedaleko rozhledny pod vrcholem Kbíl, nedaleko Švejcarovy Lhoty. Z turistické značky vedoucí z této obce do Radošovic k němu vede značená odbočka. Dříve se věřilo, že Kbílský dolmen je výtvor lidských rukou a i dnes někteří v toto tvrzení stále věří, zejména z řad senzibilů. Na srázu za dolmenem tak několik lidí postavilo kamenné pyramidky. Pro toto tvrzení se však nikdy nenašel žádný důkaz a tak Kbílský dolem zůstává jako přírodní výtvor. Šedavá rulová deska ležící na dvou nestejně vysokých balvanech vznikla patrně zvětráváním a řícením rulových skal.

Kousek od Kopřivnice nedaleko na stejném hřebeni jako je zřícenina hradu Šostýna se při naučné stezce nachází rozhledna Bezručova vyhlídka. První vyhlídku zde nachal vybudovat již KČT v roce 1938. Ta však dlouhou dobu nevydržela. Další železobetonovou vyhlídku vybudoval v roce 1981 kopřivnický skautský oddíl. I její výška nebyla nikterak velká a tak ji brzo přerostly okolní stromy a stavba začala chátrat a v posledních letech své existence byla i nebezpečná. Během roku 2012 zde vyrostla nová dřevěná rozhledna o výšce 13,2 m , se čtyřmi vyhlídkovými plošinami a na nejhornější vyhlídku krytou stříškou vede na 45 schodů. Rozhlednu otevřenou oficiálně 15.8.2012 provedlo stavitelství Daniel Stryk a investorem bylo město Kopřivnice. Svah před rozhlednou byl rovněž vykácen a tak rozhledna poskytuje výhled na město Kopřivnici, Bílou horu a blízké okolí. Stavba je volně přístupná.

Z jižního okraje města Hranice to již není daleko na nevýraznou zříceninu hradu Svrčov. Na volně přístupný hradní areál turistu z Hranic zavede turistické značení. Historie hradu Písemné prameny nám o hradě příliš konkrétních informací nepodávají. Jmenovitě se v nich totiž objevuje až roku 1548, kdy je uváděn jako pustý. Název hradu svědčí o variantě, že zakladatelem hradu by mohl být nám neznámý Svrč. Jeden známý Svrč byl purkrabím na nedalekém hradě Šaumburk a jeho otec Vlček ze Zdounek svědčil roku 1329 při sepisování listiny o darování části Zbrašova, obce nedaleko Svrčova. Svrčův rod tedy měl k této oblasti vztah. Prozatím se tedy předpokládá založení hradu v polovině 14. století a jeho zánik ve druhé polovině století 15. Kámen ze zpustlého hradu místní použili v polovině 18. století na stavbu nového farního kostela v Hranicích. Dispozice hradu Nad skalnatým srázem, pod nímž vedla důležitá komunikace, stávalo hradní jádro, tvořené palácem, pozorovatelnou nad srázem a samozřejmě hradbou. Hradní jádro ze dvou stran obíhala ještě jedna hradba, tvořící parkán. Od okolní krajiny byl hrad oddělen příkopem a valem, na němž v případě nebezpečí bylo dostatek místa pro obránce konající aktivní obranu hradu. Tipy na výlet   V blízkých Hranicích najdete renesanční zámek, synagogu, židovský hřbitov, výstavní síň Stará radnice a Městské muzeum a galerii. Podívat se můžete také po okolí, kde najdete zříceninu hradu Puchart, železniční viadukt Jezernice, zříceninu hradu Helfštýn, pozdně renesanční zvonici v Lipníku nad Bečvou nebo kaple sv. Josefa a kostel sv. Jakuba Většího také v Lipníku nad Bečvou. Ubytovat se můžete v Hranicích nebo v Lipníku nad Bečvou.   M.K.