Rozlehlý zámek Sychrov je dnes jedinečnou ukázkou novogotického šlechtického sídla druhé poloviny 19. století. Je situován do stejnojmenné obce v Libereckém kraji, 6 km severozápadně od Turnova. Historie zámku Na jeho místě původně stávala tvrz z 15. století, kterou nahradil během 16. století patrový panský kamenný dům pánů z Kyjova. Za třicetileté války, během níž vlastnil tehdejší svijansko - sychrovské panství Albrecht z Valdštejna, byl dům zničen. Když roku 1669 koupili panství Lamottové z Frintroppu, vystavěli na jeho místě barokní patrový zámek s věží. Rodové sídlo Rohanů Slavná etapa pro Sychrov začala roku 1820. Tehdy koupil celé panství rod Rohanů, příslušníků staré francouzské šlechty původem z Bretaně. Sychrov se stal jedním z jejich letních sídel, a protože starý barokní zámek již nevyhovoval dobovým potřebám na reprezentaci a pohodlí, rozhodli se je Rohanové přestavět. A to hned dvakrát. Nejprve v letech 1822 -1834 do podoby pozdního klasicismu a kolem poloviny 19. století, za Kamila Rohana, přibyly novogotické rysy a byly postaveny další budovy. Vyrostla válcová Bretaňská a hranolová Rohanská věž. Drobné úpravy v romantickém slohu vtiskl Sychrovu stavitel Josef Pravot. Kníže Rohan byl zanícený botanik, proto se jeho velké pozornosti těšil i zámecký park, který v druhé polovině 19. století vyrostl v nádhernou zahradu se vzácnými cizokrajnými dřevinami, bazénky, vodotrysky a umělým potokem. Bylo vybudováno i několik zahradních staveb, jako vyhlídka korunního prince Rudolfa či slavnostní brána zvaná „Arturův hrad“ v podobě romantické zříceniny. V zahradě čerpal inspiraci i hudební skladatel Antonín Dvořák, který byl na Sychrově častým hostem, díky svému přátelství s Aloisem Göblem, zaměstnancem Rohanů. Sychrov byl v držení Rohanů až do r. 1945, kdy jim byl zkonfiskován a stal se majetkem státu. Od roku 1995 je Národní kulturní památkou. Novogotická nádhera Zámek je vystavěn na obdélníkovém půdorysu, zdivo má červenou omítku. Do stran vybíhají dvě křídla. Průčelí zámku má kamenný portál a po obou jeho stranách jsou věže. Budovy jsou seskupené kolem rozlehlého čestného dvora, ze kterého se průjezdem vstupuje do parku. V interiérech je autentická zámecká instalace v novogotickém slohu, která podává ukázku jak se ve 2. polovině 19. stoleté žilo na venkovském šlechtickém sídle. K vidění jsou obytné místnosti panstva i jeho reprezentační prostory a královské apartmá, jehož hosty byli francouzský král Karel X., pruský král Vilém a císař František Josef I. Interiéry jsou vybaveny cenným historickým nábytkem, porcelánem, sklem, obrazy a množstvím dalších drobností. Většina zámeckých místností vyniká bohatou řezbářskou výzdobou. Stěny zdobí nesmírně cenné olejomalby předků Rohanů a francouzských králů, o jejichž cennosti svědčí, že jsou jednak nejvýznamnějším souborem francouzských podobizen mimo Francii a také největší středoevropskou sbírkou portrétního umění. Zámek nabízí 3 návštěvnické okruhy, noční prohlídky, ukázky sokolnictví a koncerty. Natáčely se zde pohádky Zlatovláska či Nesmrtelná teta.  Tipy na výlet V nedalekém okolí najdete zříceninu hradu Vranov - Pantheon, zámek Malá Skála, zámek Svijany, skalní hrad Drábovna, rozhlednu Kopanina nebo zříceninu hradu Frýdštejn. V Turnově můžete navštívit chrám Narození Panny Marie nebo Dlaskův statek. Ubytovat se můžete v Turnově.

  Výjimečné a velmi zachovalé městské podzemí bylo v Přeskačích objeveno v prosinci 2004 při budování splaškové kanalizace. Při arechologickém průzkumu byly objeveny další archeologické objekty a zároveň zastupitelstvem rozhodnuto zpřístupnit tyto prostory. V roce 2009 tak byl postaven za přispění dotací vstupní objekt do podzemí. Podzemí má dvě části. Hlavní chodbu dlouhou přibližně 35 m, širokou 150-180 cm a vysokou 170-190 cm a druhou část tvořící úzkou chodbu se třemi kruhovými místnostmi. Dvě místnosti mají proražený komín a sloužily k úkrytu osob, třetí bez komínu patrně k uchovávání potravin. Strop chodeb se nachází asi 2,5 m pod povrchem. Chodby byly vylámány v hornině zvané serpenit neboli také hadec. Jde o velmi pevnou horninu se zvýšeným obsahem železa, niklu a hořčíku. Dále se zde nachází chalcedon, mastek a chlorit. Podzemí vzniklo patrně okolo 14. století podle nálezů střepů keramiky. Sloužilo asi jako úkryt ve válečných dobách, čemuž nasvědčoval úzký vstupní otvor ve výšce 60 cm nad podlahou chodby. Tento otvor musel být pro lepší zpřístupnění zvětšen. K zasypání chodeb došlo asi někdy v 17. století, neboť z té doby pochází nejmladší nálezy. Při vchodu do podzemí lze shlédnout zachovanou obilní jámu, slouží k uchovávání obilí. Po naplnění byla neprodyšně uzavřena a utěsněna slámou, hlínou a kamením, aby se zastavily procesy znehodnocující obilí. Přeskačské podzemí je přístupné po dohodě s průvodcem.

Východně od obce Stradonice nedaleko obce Peruc byla 18.7.2009 otevřena nová malá dřevěná rozhledna s názvem Stradonka. Byla postavena v lokalitě na Na Valech (291 m.n.m.), kde se v minulosti nacházelo keltské hradiště, proto byla rozhledna také postavena ve tvaru strážní věže keltského opevnění. S nápadem postavit rozhlednu přišly členky stradonického Klubu žen. Stavební práce proběhly od května do července 2009. K výrobě kůlů posloužilo dřevo z místních lesů. Rozhledna je vysoká jen 6 m, přičemž vyhlídková plošina je ve výšce 2,35 m. Na plošinu vede pouze žebřík a rozhledna je tak volně přístupná.

Románský kostel pochází z konce 12. století. Z této doby pochází obvodové zdivo a čtyři patra věže. Stěny lodi byly vystavěna z kvádříků permského pískovce. V roce 1304 byl kostel poškozen při vpádu nománských kmenů. Obnoven a přestavěn byl roku 1338 a to již v gotickém slohu. Byla vystavěna příčná loď, takže kostel má dnes půdorys kříže. Dále pak presbytář s klenbami, žebry a svorníky. V letech 1782-83 byla přistavěno páté patro věže. V jejím přízemí se zachovala původní valená klenba. V interiéru najdeme původní románský portál a v presbytáři sedile z období gotické přestavby.