Památník na celosvětový kongres esperanta v roce 1996, který se konal v Praze, je umístěn před Kongresovým centrem. Je zhotoven z žuly.

Rozhledna stojící na vrchu, kterému se říká Březina u Žandova, u Uhlířských Janovic, je stavbou, která v sobě snoubí mnoho funkcí. Je to radiokomunikační bod, který využívají zdravotníci, záchranáři, vojáci, policie, hasiči a v neposlední řadě také turisté.  Projekt vyšel z dílny plzeňské firmy IND Bau, s.r.o. Stavba probíhala od října 2000 do dubna 2001. Za její stavbou stála plzeňská firma GES-Electronics, která měla v plánu postavit takových komunikačních bodů několik. Věž spočívá na čtyřech betonových pilotech, které sahají do hloubky 6,3 m. Na základech stojí ocelová, žárově pozinkovaná věž s celkovou hmotností přes 27 tun. Vyhlídková plošina která byla trvale zpřístupněna 29.7.2001 je ve výšce 23 m. Na ní vede 109 kovových schodů. Náklady na stavbu věže dosáhly 3,5 mil. korun. Kromě vyhlídkové plošiny jsou na věži ještě dvě anténní plošiny ve výškách 30,3 m a 40,9 m. Jelikož stojí věž na nejvyšším bodu Kutnohorska, poskytuje rozsáhlý kruhový výhled na okolní města a celou východní část středních Čech od Prahy až po masiv Železných hor. Klíče lze vypůjčit v Žandově v č.p. 18 u pana Vedrala, proti pomníku padlých v 1. sv. válce.

Objevené zbytky původního pozdně románského kostelíka sv. Mikuláše se nacházejí poblíž turisticky značené cesty vedoucí ze Sokolova do Krásna pod vrchem Krudum. Kostel je zmiňován již roku 1253, ale později zanikl natolik, že se jej nedařilo přesně lokalizovat. Pahorek na které se nacházel dokonce zarostl stromy. Až archeologický průzkum prováděný zde v letech 2002-2004 odhalil jeho základy, které byly vykopány a rekonstruovány. Jeho na zdejší poměry velká dispozice napovídá o tom, že tu bylo kdysi patrně daleko rušněji než dnes. Což patrně souviselo s těžbou zdejší suroviny. Po ukončení těžby na přelomu 15 a 16. století zaniklo také osídlení, čímž byl k zániku odsouzen i kostelík. Pozdně románská stavba měla protáhlou hlavní loď a pravoúhle zakončený presbytář. Dnes tak můžeme obdivovat alespoň volně přístupné rekonstruované základy někdejšího významného kostelíka.

Při bývalém městském opevnění v ulici Příkopy se nachází menší starší židovský hřbitov, založený roku 1626. Následně byl několikrát rozšiřován (1661, 1739, 1772, 1810). Sloužil až do roku 1875 kdy byl založen na západním okraji města nový hřbitov. Dnes na ploše 430 m2 můžeme vidět zhruba 140 náhrobků z let 1660-1875 (barokní a klasicistní stély). Hřbitov je povětšinou uzavřen a pohled na něj je skrz mříž.   Nový židovský hřbitov se nachází na západním okraji města při ulici Křičkova. Založen roku 1876 a sloužil až do druhé světové války. Dnes tu najdeme na 112 náhrobků od doby založení hřbitova do roku 1946. Původně hřbitovní domek dnes slouží obytným účelům.