Původně raně gotický vodní hrad založený předky pánů ze Švamberka, nyní pseudogotický zámek, stojí v údolí Lužního potoka nedaleko Tachova. Borský zámek se nachází v blízkosti centra města Boru. Historie zámku                       V první polovině 13. století náleželo Borsko Ratmírovi z nedalekého Skviřína. Pravděpodobně Ratmír nebo jeho synové položili základní kámen hradu, který se nazýval Bor, latinsky Merica. První zmínky o Boru pocházejí z roku 1263. Ratmírovi potomci, páni z Boru, a později významný panský rod, Švamberkové, vlastnili Bor až do roku 1650. V 60. letech 14. století vybudoval Bohuslav ze Švamberka hradní kapli sv. Vavřince, stojící dnes ve východním křídle. Rod držel panství plných 400 let a jejich znak, červený štít se stříbrnou labutí, je dodnes součástí městského znaku. Švamberkové prodali zámek Zikmundu Bedřichu von Götzen a roku 1720 odkoupili Bor Löwensteinové, kteří jej drželi až do roku 1945. Löwensteinové nechali sídlo v druhé čtvrtině 18. století barokně upravit. Úpravy se týkaly převážně interiérů. Z této doby pocházejí barokní klenby v několika místnostech západního i východního křídla, zbytky pokojových maleb a několik barokních kachlových kamen. Zámek po roce 1945 přešel pod správu MNV v Boru a byl využit účelově. Zámek dnes Dnes je Borský zámek v rukou města a je veřejnosti přístupný. Prohlídková trasa pro návštěvníky zahrnuje zámecké interiéry, Švamberský sál se sklípkovými klenbami a hradní kapli sv. Vavřince. Další část prohlídky je situována do 1. patra traktu přilehlého k zámecké věži, do interiéru věže a na její ochoz, který slouží jako rozhledna. Na ochoz věže vede 117 schodů. Zámek Bor, kromě zajímavé prohlídky prostor, nabízí také možnost pronájmu místností k pořádání společenských akcí. Podoba zámku                                Borský zámek je dnes stavebním unikátem svého druhu, neboť se u něj zachovala podstatná část středověkých prvků v poměrně nedotčeném stavu. Zámecký areál je cenným komplexem architektonických částí, který tvoří prakticky všechna slohová období, která působila na českém území od raného středověku až do 19. století. Rozsáhlý zámecký objekt vznikl postupnými přestavbami raně gotického vodního hradu. Zámek si přes pseudogotickou historizující podobu zachoval v podstatě středověký půdorys i zdivo. K nejviditelnějším pozůstatkům původní stavby patří stará válcová věž s třímetrovým zdivem. Poslední historickou stavební etapou je romantismus, který dal areálu v podstatě současnou podobu pseudogotického zámku. Tipy na výlet V Boru najdete také krásnou barokní loretu. Za návštěvu jistě stojí zřícenina hradu Přimda. Pokud se vydáte přímo do Tachova, najdete tu zámek, arciděkanský chrám Nanebevzetí Panny Marie nebo Hausmannův mlýn. Ubytovat se můžete přímo v Boru nebo v Tachově.

Zříceniny tvrze Pasovary a zaniklá ves stejného jména se nacházejí 10 km jihozápadně od Českého Krumlova. Nejbližší železniční zastávkou je Mezipotočí, odkud dále na Pasovary vede přibližně 5 km dlouhá turistická značka. Zříceniny tvrze jsou na vlastní nebezpečí přístupné. Historie tvrze Vladykové na Pasovarech sídlili již na přelomu 13. a 14. století, kdy zde ve vsi stávalo starší sídlo. Konkrétně se nám v písemných pramenech připomínají bratři Čeněk z Cipína, Radosta a Domin. Jejich potomci na Pasovarech seděli až do počátku 15. století. Ve druhé polovině 14. století si majitelé vystavěli nové sídlo, jehož zříceniny zde můžeme dnes obdivovat. Počátkem 15. století se Pasovar ujal rod Višnů z Větřní, z nichž poslední, Jan Višně, ztratil majetek konfiskací jako trest za účast ve stavovském povstání v letech 1618–1620. Jako konfiskát pak Pasovary získalo město Český Krumlov. Podoba tvrzi Tvrz z druhé poloviny 14. století tvořila čtvercová třípatrová věž, obklopená hradbou osmiúhelného půdorysu. Do věže se vstupovalo hrotitým portálem ve 2. patře. Později k věži uvnitř hradby přibyl obdélný palác v jihovýchodním nároží. Višňové z Větřní tvrz rozšířili. Na místě bývalého příkopu  při severní straně hradby postavili velký obytný objekt. Původní palác byl rozšířen úzkým křídlem při jeho severní zdi. Za držby Pasovar Českým Krumlovem byla tvrz několikrát účelově rozšiřována, vznikaly nové budovy bez celkového propojení, zastavěna byla polovina nádvoří a stavěny byly též nové budovy za hradbami. Po požáru roku 1907 je tvrz ve zříceninách, které jsou ještě dosti výrazné, někde stojí ještě zdi v původní výši, věž gotické tvrze je taky velmi zachovalá. Tipy na výlet Za návštěvu jistě stojí město Český Krumlov a krumlovský zámek. Nedaleko odsud je i vodní nádrž Lipno, která nabízí široké možnosti pro rekreaci. V Hořicích na Šumavě najdete Muzeum radiopřijímačů. Ubytovat se můžete v Českém Krumlově. M.K.

Původ tohoto divadla je spojen se Světovou výstavu v Bruselu Expo 1958, kde režisér Alfréd Radok a scénograf Josef Svoboda uvedli představení s názvem Laterna magika. V polovině sedmdesátých let se Laterna magika stala součástí Národního divadla v Praze. Laterna magika patří mezi takzvané mezinárodně srozumitelné divadlo beze slov.

Na pravém břehu řeky Bečvy ve městě Hranice se rozprostírá renesanční zámek. Opravený zámek je dnes ukázkou památky, využité pro moderní účely. V prvním patře zámeckého objektu je umístěna galerie. Ostatní místnosti zámku slouží Městskému úřadu, ale ve dvoraně a severním křídle se konají výstavy a jiné kulturní akce.    Historie zámku          Město Hranice bylo založeno roku 1276 opatem Budišem z kláštera Hradisko u Olomouce. Roku 1398 se zde připomíná tvrz. V letech 1427 – 1470 náležely Hranice Tovačovským z Cimburka, kteří si v místě starobylé tvrze postavili městský hrad, poprvé zmiňován roku 1464. Roku 1475 koupil hranické panství Vilém z Pernštejna. Perštejnové se zasloužili o zásadní přestavbu hradu i opevnění města. Po roce 1547 Hranice prodali a majitelé se pak na zdejším panství rychle střídali. K novým úpravám sídla došlo za Jana Kropáče z Nevědomí (1554 – 1562), který hrad přestavěl renesančně. Další úpravy byly provedeny Janem ml. ze Žerotína, Janem Jetřichem z Kunovic a Zdeňkem Žampachem z Potštejna. Potštejni nechali po roce 1581 starý hrad zbourat a nahradili jej roku 1609 zámeckou novostavbou. O pár let později koupil panství Václav Mol z Pohořelic, který nechal nádherně vyzdobit zámecké interiéry. Po stavovském povstání roku 1622 mu byly Hranice zkonfiskovány a císař Ferdinand II. je daroval olomouckému biskupu kardinálu Františku Ditrichštejnovi. Roku 1643 vydrancovali Hranice Švédové. Po smrti Josefa z Ditrichštejna roku 1858 převzala sídlo rodu Gabriela z Ditrichštejna, manželka hraběte Hatzfelda–Weissweilera. Po její smrti roku 1909 zdědili Hranice Althanové, kterým panství náleželo až do roku 1945. Od té doby sloužil hranický zámek potřebám města.       Podoba zámku            Zámek v Hranicích je renesanční dvoupatrový objekt se středním dvorem a zbytky předzámčí u severního výjezdu ze středověkého městského jádra. Stojí na místě gotického hradu, který byl pro výstavbu zámku stržen. Tři dvoupatrová křídla s arkádovými ochozy uzavírají úzký dvůr. Přízemí a patro zámku má arkádu nesenou bosovanými pilíři, ve 2. patře jsou toskánské sloupky. Tipy na výlet V Hranicích najdete také synagogu, židovský hřbitov, výstavní síň Stará radnice a Městské muzeum a galerii. Podívat se můžete také po okolí, kde najdete zříceninu hradu Puchart, zříceninu hradu Svrčov, železniční viadukt Jezernice, zříceninu hradu Helfštýn, pozdně renesanční zvonici v Lipníku nad Bečvou, nebo kaple sv. Josefa a kostel sv. Jakuba Většího také v Lipníku nad Bečvou. Neměli byste minout ani Hranickou propast, která je nejhlubší ve střední Evropě. Ubytovat se můžete v Hranicích nebo v Lipníku nad Bečvou.