Zlínský kraj Praha Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Vysočina Středočeský kraj Středočeský kraj Liberecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Ústecký kraj Jihočeský kraj Královehradecký kraj Pardubický kraj Jihomoravský kraj
Kalendář akcí
Tip na výlet
Kostel sv. Jiří v obci Hradešín je tvořen shlukem drobných stavebních prvků různého stáří. Původem kostela je románská rotunda z doby před polovinou 12. století, která byla součástí pravděpodobně opevněného panského dvorce. S tím pravděpodobně souvisí, že byl kostel původně opevněn, přesnější podoba tohoto opevnění není však bohužel známa. V 70. letech 14. století probíhá gotická přestavba kostela. Rotunda byla zbavena své apsidy a byl k ní přistavěna gotická obdélná loď. Do dnešní doby se zachovala její loď kruhového půdorysu z kamenných kvádrů v západní části gotické lodi. Na jejím průčelí je dodnes patrný zazděný románský portál a původní románské okénko. Po roce 1421 se stává kostel sv. Jiří utrakvistickou svatyní a je jí po následující dvě století. V roce 1462 získává zdejší panství Čeněk z Klinštejna. Tento majitel nechal postavit kolem kostela nové pozdně gotické opevnění, sestavájící se z mohutné ohradní zdi se střílnami, což je patrné dodnes. Na jižní straně byla vestavěna hranolová vstupní brána, jejíž horní podlaží sloužilo zároveň jako zvonice. Další stavební vývoj souvisí s rodem Smiřických, kteří získali zdejší panství v roce 1532. V roce 1557 byla ke kostelní lodi přistavěna dodnes zachovalá předsíň s renesančním portálem. Za třicetileté války byl kostel postižen vojenskými nájezdy a jeho poválečná obnova měla nuzný charakter. K obnově kostela došlo až teprve v roce 1734 za majitelky panství, kněžny Marie Terezie Savojské. K jižnímu průčelí pesbytáře byla přistavěna barokní sakristie, samostatná barokní zvonice, krytá jehlanem a v severním ohybu hřbitovní zdi kaple sv. Jiří, která se do dnešní doby bohužel nezachovala. K posledním úpravám došlo v průběhu 19. století. Roku 1897 došlo k necitlivé opravě hřbitovní zdi, při které byla zbořena gotická vstupní brána a právě již zmíněna kaple sv. Jiří. Vpravo od vchodu je ve zdi na gotické patce umístěná renesanční kamenná kazatelna z roku 1575, která nese reliéfy vzkříšeného Krista a sv. Petra. Toto dílo sem bylo přeneseno v roce 1910 z kostela sv. Petra a Pavla v Přišimasech - Horce. Unikátní je autentická kamenná kružba ve východním okně boku polygonu kněžiště. Cenná je i kovaná mříž v obou gotických oknech kněžiště. Interiér kostela byl do současné podoby upraven v druhé polovině 19. století. Takřka původní podobu si uchoval interér presbytáře. Kněžiště je opatřeno dvěma poli gotických žebrových kleneb, spočívající na kalichovitých konzolách. V jižní stěně se nachází gotické sedile, výklenkové sedadlo pro kněze ze 70. let 14. století. Pod kostelem bylo v minulosti postupně zřízeno několik šlechtických hrobek, které byly užívány až do druhé poloviny 18. století. Jejich vchody byly v půrběhu 19. století postupně zazděny. Stěny kostela, které jsou dnes fádně bílé měly kdysi středověké a raně novověké nástěnné malby. Mobilář kostela dnes pochází převážně z druhé poloviny 19. století.
Doporučujeme
Sedící dívka
Sedící dívka na ostrově Štvanice je dílem J. Horejce, M. Poličenského a J. Ducháčka z roku 1985. Je zhotovena z bílého mramoru a usazena na kónickém soklu. Je umístěna na travnatém prostranství poblíž zdymadla.
Doporučujeme
Stanice metra Roztyly
Stanice metra Roztyly je situována mezi Michelským lesem a dálnicí Praha – Brno na kraji sídliště Roztyly. Zprovozněna byla na II. úseku trasy C v roce 1980. Její původní název byl Primátora Vacka, v roce 1990 byla přejmenována na Roztyly. Hloubka nástupiště je 6 m pod povrchem. Stanice je hloubená, mělce založená v otevřené svahové jámě. Konstrukce tvoří železobetonový monolit nad nástupištěm zastropený předpjatými prefabrikovanými nosníky. Obklad stanice tvoří keramické glazované tvarovky, plasticky formované. Ze stanice vede jeden výstup pevným schodištěm do povrchového proskleného vestibulu. Ten je situován v blízkosti zastávek MHD a autobusového terminálu Roztyly. Počet provozně-služebních místností: 80 Obestavěný prostor: 56.080 m3. Stavební náklady: 166 mil. korun.
Doporučujeme
Zámek Nasavrky
Renesanční zámek v Nasavrkách stojí v dolní části náměstí vedle kostela sv. Jiljí. Zámek prošel v 90. letech rekonstrukcí, dnes se v přízemí objektu nachází romantická obřadní síň, kancelář Informačního centra a cestovní kanceláře. První patro je určeno pro expozici muzea "Po stopách Keltů", ve druhém patře zámku se konají po celý rok koncerty a výstavy. Nejznámější z nich jsou prázdninové: "Nasavrcká paleta" a "Nasavrcké hudební léto".     Historie zámku Původně v Nasavrkách stávala tvrz postavena v 10. - 11. století, která se poprvé připomíná až roku 1545, kdy byla v držení Magdalény a Mikuláše Běškovce z Běškovic. V roce 1585 koupil panství Jan Kekula ze Stradonic. Po jeho smrti se jeho žena znovu provdala za Václava Zárubu z Hustířan a v této době kolem roku 1600 došlo také k úpravě tvrze na renesanční zámek. Roku 1622 bylo sídlo zkonfiskováno a prodáno císařskému důstojníkovi Františkovi de Couriers. Později získal panství rod Schönfeldů, za kterých bylo panství výrazně rozšířeno. Dcera Josefa Františka ze Schönfeldu se provdala za Jana Adama Auersperka. V té době již zámek nesloužil jako rodinné sídlo, byl poškozen také požárem. Roku 1757 nechal Jan Adam nasavrcký zámek upravit a zřídil zde správu panství. V roce 1849 po zrušení roboty sloužilo sídlo k potřebám nově zřízeného Okresního soudu a Berního úřadu. V roce 1931 se majitelem zámku stal Charitativní spolek sv. Kláry z Prahy. Při stavebních úpravách byl ve druhém patře přistavěn balkónek do zahrady a také bylo upozorněno na části zdiva po staré tvrzi. Roku 1939 koupila zámek Lidová záložna se sídlem v Hodoníně, později byl zámek využíván pro byty i provoz služeb. Od roku 1987 zde sídlila Krajská správa Chráněné krajinné oblasti Železné Hory. K rekonstrukci zámku do jeho dnešní podoby však došlo až po roce 1990. Dnes je zámek v majetku obce Nasavrky.    Podoba zámku Zámek Nasavrky je dvoupatrová stavba nepravidelného půdorysu. Po roce 1610 bylo přistavěno užší východní křídlo se dvěma místnostmi v každém patře. Zámek prošel ve své historii mnohými úpravami. Na omítce se nachází psaníčková sgrafita, do zámku se vchází pěknou vstupní klenutou halou. Tipy na výlet   Vydat se můžete na vodní nádrž Křižanovice nebo na vodní nádrž Seč. Nedaleko Rabštejnské Lhoty najdete přírodní památku Na Skalách. Prohlédnout si můžete také renesanční zámek Slatiňany, v němž se nachází také Hippologické muzeum. V Chrudimi najdete hrad Chrudim nebo Muzeum loutkařských kultur. Zajímavý je také skanzen Veselý kopec. Ubytování najdete v nedaleké Chrudimi.