Vodní nádrž Letovice se nachází asi 1,5 km západně od stejnojmenné obce. Nádrž byla vabudována na toku Křetínka v letech 1972-1976. Jejím účelem byl vyrovnávání toku řeky Svitavy kam se Křetínka v nedalekých Letovicích vlévá. Dále pak slouží i rekreaci, ačkoliv je v okolí nádrže zákaz stanování a kempování vyjma v rekreačním zařízení Svitavice. Délka nádrže je 4,7 km, největší šířku 397 m a největší hloubka cca 27 m. Celková zatopená plocha 111 ha s objemem 11,644 mil m3. Hráz nádrže je sypaná, hlinitokamenitá se středním jílovým těsněním a zatravněná. Její dálka je v koruně 126 m a výška nade dnem 28,5 m. Součástí nádrže je elektrárna s dvěma turbínami typu Francis o celkovém výkonu 0,147 MW.Napuštění nádrže zatopilo velkou část obce Lazinov, současná obec je tak nově postavena.

Most ocelové nýtované konstrukce spojuje Moravskou a Slezskou část Ostravy. V roce 1913 byl vybudován místními Vítkovickými železárnami a to na místě kde se původně nacházel řetězový most. Ten se za tragické události zřítil v roce 1851. Délka dnešního mostu činí 92 m a šířka včetně chodníků 16 m. V roce 1979 prošel rekonstrukcí. Svoje jméno nese podle soustružníka Miloše Sýkory, který jako čtyřiadvacetiletý dne 30.04.1945 spolu se svým přítelem znemožnil neacistům vyhození mostu do povětří. Krátce poté co přestřihl dráty vedoucí k náložím byl zabit. Ruský tank jedoucí z centra tak most sice přejel, ale na druhé straně pak byl zastaven třemi zásahy.

Při návštěvě města Vyškova stojí za zastávku zdejší barokní zámek, který stojí přímo v centru města. Zámek tvoří komplex zčásti patrových, zčásti dvoupatrových budov se zámeckou zahradou. Návštěvníci si mohou prohlédnout expozice Muzea Vyškovska, které se zaměřují na historii města a regionu, zaniklý hrad Melice, lidovou keramiku, národopis, zdejší přírodu a pamětní síň orientalisty Aloise Musila. Historie zámku Ve Vyškově stál patrně již kolem roku 1200 zeměpanský hrad, neboť se v roce 1201 uvádí vyškovský župan Jakub. Jako biskupský se hrad uvádí teprve v roce 1318, kdy se připomíná jako součást organizace biskupského lenního práva vyškovské provincie. Hrad stával na okraji vnitřního města a zbytky jeho gotického jádra byly objeveny až v polovině 20. století. Za husitských válek byl pobořen husity, ale již v roku 1449 byl obnoven a nazýval se nový hrad. V jeho stavbě pokračoval biskup Tas Černohorský z Boskovic, který rozšířil hrad o další křídlo. Stalo se tak patrně poté, co bylo vyškovské sídlo poškozeno roku 1468 útokem vojsk Jiřího z Poděbrad kvůli odporu města. Počátkem 16. století jej biskup Stanislav Thurzo přebudoval v renesanční zámek a současně zde zřídil i rozsáhlou zámeckou zahradu. Později sloužil zámek jako kněžské vězení. V březnu 1605 zasedal na vyškovském zámku moravský zemský sněm. V roce 1619 se v zámku usadila silná biskupská posádka, která měla podporovat akce císařské generála Dampierra v Podyjí, ale 17. srpna 1619 si stavovské vojsko za pomoci vyškovských měšťanů vynutilo její kapitulaci. Za švédského náporu v roce 1643 byl Vyškov vypálen a současně značně poškozen i zdejší zámek. Olomoucký biskup Karel XI. z Lichtenštejna však v letech 1664 — 1695 zámek znovu vystavěl a zřídil zde obrazovou galerii. Jako většinu lichtenštejnských staveb projektoval i tuto Giovanni Pietro Tencalla. Na zámku byla umístěna i mincovna, která se pak přemístila do Kroměříže. Významné osobnosti na zámku Vyškovský zámek se stal častým sídlem olomouckých biskupů, hostil také mnohé významné hosty, například v roce 1696 moskevskou delegaci při její návštěvě císařské Vídně, kde jednala o politické alianci. V polovině 18. století zde dočasně sídlil biskup Ferdinand Troyer, pozdější kardinál, který tady pořádal lovy v okolních lesích Drahanské vysočiny, stejně jako předtím biskup Wolfgang Hanibal Schrattenbach, jenž zřídil v zámku divadelní sál, v němž se hrály italské opery. Od požáru v roce 1753 zámek chátral, byl změněn ve vojenskou nemocnici, sídlo biskupských patrimonijních úřadů a obydlí úředníků. V roce 1800 zde přenocoval ruský maršál Suvorov, před bitvou u Slavkova v roce 1805 se zde konala schůzka rakouského císaře Františka I. s ruským carem Alexandrem I. Po požáru v roce 1917 byl vyškovský zámek znovu upraven. Olomouckým arcibiskupům patřilo sídlo až do roku 1928, od té doby jej vlastní ČR a Muzeum Vyškovska. Tipy na výlet Ve Vyškově můžete také navštívit Zoo park Vyškov nebo Muzeum perleťářství a tradičního bydlení. Na výlet se můžete vydat na zámek Habrovany, zámek Drnovice, zámek Křtiny, renesanční zámek Račice, zříceninu hradu Kuchlov nebo poutní kapli P. Marie Sedmibolestné na Lutrštéku. Jistě vás nezklame ani pohled na větrný mlýn Chválkovice. Ubytování najdete ve Vyškově.

V České Lípě se nachází barokní klášter obutých augustiniánů s kostelem Všech svatých. Přesné datum příchodu augustiniánů do České Lípy je nejisté. Je velmi pravděpodobné, že se tak stalo roku 1623, poté co získal zdejší zkonfiskované panství Albrecht z Valdštejna. Ten tak chtěl urychlit rekatolizaci zdejšího kraje. Samotný klášter byl založen roku 1627 a jeho součástí se stala i škola, která byla zamýšlena jako jezuitské gymnázium. Samotná dostavba kláštera, kterou komplikovala třicetiletá válka a také smrt fundátora, byla dokončena roku 1698. Později byla stavba doplněna ještě o loretánskou kapli. Za reforem Josefa II. ušel klášter zrušení a od roku 1787 byl klášterní kostel Všech svatých využíván jako farní. Zrušení se klášter dočkal až roku 1950 a jeho prostory od té doby využívá Vlastivědné muzeum a galerie v České Lípě. Komplex kláštera se skládá z kostela, klášterních budov a loretánské kaple. Konvent je prostá trojkřídlá budova. Na západě ke klášteru přiléhá čtyřkřídlý ambit s nárožními kaplemi. Do osy jižního křídla jsou vkomponovány Svaté schody. Poslední významnější stavbou kláštera je kaple Nejsvětější trojice v západním křídle z roku 1730. Dnešní muzejní expozice nabízejí geologické a mineralogické sbírky, rovněž jsou zde ukázky světové fauny, kovářství a historii a přírodě Českolipska.