Arbesovo náměstí se nachází v místě, kde už v době románské stával kostel sv. Filipa a Jakuba, který byl odstraněn v roce 1892. Současný název náměstí nese na počest českého literáta Jakuba Arbese, jehož socha je zde také umístěna. V letech 1860 – 1895 se nazývalo Jakubské náměstí. V současnosti je značná část náměstí upravena jako městský park. Zde na Arbesově náměstí bývalo původně jakési centrum Smíchova. Vypráví se, že lidé žijící na levém břehu Vltavy mezi Petřínem a Zlíchovem byli stále veselí, a proto se těmto místům začalo říkat Smíchov. Podle jiné pověsti se tu smál hlasitě Horymír, když se Šemíkem přeskočil vyšehradské hradby a přeplaval řeku. Upřímně řečeno obě tyto pověsti jsou k smíchu, protože název nevznikl od slova „smích“, ale „smíchání“ obyvatel několika osad, které tu kdysi dávno byly. Arbesův rodinný dům už dnes neexistuje. Celý Smíchov se od té doby změnil a stále mění. Když se Jakub Arbes narodil byla to vesnice s několika továrnami, zelinářskými zahradami, bělidly na kartouny a asi dvěma stovkami domků, krytých vesměs šindelem nebo došky. Tu a tam byl nějaký dům jednopatrový, dvě nebo tři budovy dvoupatrové. Tam kde dnes stojí socha Arbese, stával kdysi malý románský kostelík sv. Filipa a Jakuba. 

Železniční přejezd přes ulici Na betonce v Praze Radotíně. Na trati Praha - Beroun.

Schody z Karlova mostu na Kampu mají novogotický sloh a byly postaveny v roce 1844 podle návrhu J. Krannera. Původní schody pocházely z roku 1785.

Zříceniny kláštera Rosa coeli premonstrátek v Dolních Kounicích se nacházejí nedaleko centra města, z něhož ke klášteru vede turistické značení. Zřícenina kláštera je přístupná v otevíracích hodinách. Klášter premonstrátek Rosa coeli (Nebeská růže) v Dolních Kounicích založil kajícník Vilém z Kounic roku 1181. Nápomocen mu v tom byl opat Gotšalk z premonstrátského kláštera v Želivi. V roce 1183 se v provizorních budovách usídlili sestry z louňovického kláštera a jejich představeným se po Petrovi z téhož kláštera stal Vilémův příbuzný Eberhard. Někdy krátce před rokem 1276 nechal klášter vyhotovit falešnou zakládací listinu kláštera s mylným datem 1173. V létě roku 1185 musely sestry z kláštera prchnout na Bítov před plenícím českým vojskem. Klášter byl spolu s kostelem jediným nepostiženým stavením. Ve 20. letech 13. století klášterem otřásla aféra, olomoucký biskup Robert byl obviněn ze dvou vražd a smilnění se dvěmi dolnokounickými jeptiškami. Biskup Robert však dokázal obvinění vyvrátit. Od roku 1284 klášter spadal pod krále. V první polovině 14. století byl klášter natolik silný, že pro svou obranu nechal na kopci nad klášterními budovami zbudovat pevný hrad. Ve 14. století byl klášter též goticky přestavěn. V literatuře se traduje, že byl klášter roku 1423 vypálen husity, což dnes není zcela jisté. Konec klášterního života zapříčinil skandál, probošt kláštera Martin Göschl přestoupil po roce 1522 na luteránství a oženil se s jednou z jeptišek. Morálka ostatních členek konventu upadala a nakonec se všechny rozutekly. Panství kláštera se roku 1527 ujal český král Ferdinand I. a roku 1537 jej prodal Jiřímu Žabkovi z Limberka. Od té doby klášterní budovy sloužily hospodářským účelům. O znovuvzkříšení kláštera se pokusili strahovští premonstráti za podpory majitele panství Ferdinanda Dietrichsteina, kteří v letech 1699–1703 opravili klášterní budovy včetně kostela a vystavěli nově barokní budovu konventu. V roce dokončení oprav však Dolní Kounice zasáhl rozsáhlý požár, který zničil i opravený klášter. Poté byla opravena již jen barokní budova konventu, kde sídlil administrátor dosazovaný strahovským klášterem, a ostatní objekty včetně klášterního kostela chátraly. V roce 1808 klášterní areál strahovský opat postoupil Janu Křtiteli z Dietrichsteina. Za 1. republiky v areálu kláštera probíhaly restaurátorské a konzervační práce. V současné době je majitelem kláštera římskokatolické biskupství v Brně. Historické budovy užívá město Dolní Kounice, které objekt zpřístupnilo veřejnosti. Původní klášterní budovy z 12. století byly s největší pravděpodobností dřevěné, pouze kostel Panny Marie byl postaven z kamene v románském slohu. Ve 14. století došlo ke gotické přestavbě areálu. O přestavbě na přelomu 17. a 18. století již bylo psáno výše. Dnes zde návštěvník může shlédnout zříceniny klášterního kostela a kvadratury. Klášter je ještě dnes zčásti ohrazen kamennou zdí s bránou. M.K.