Barokní zámek Mnichovo Hradiště stojí na okraji stejnojmenného města založeného na protějším břehu řeky Jizery ve 13. stol. mnichy z cisterciáckého kláštera. Město, ležící v okrese Mladá Boleslav v Středočeském kraji, má přibližně 8536 obyvatel a nachází se 70 km od hlavního města Prahy. Historie zámku Zámek Mnichovo Hradiště dal vystavět, jako renesanční sídlo, významný český šlechtic Václav Budovec z Budova, který byl popraven roku 1621 na Staroměstském náměstí v Praze. Bělohorská porážka stála Budovce majetek i život, kdy jeho panství získal Albrecht z Valdštejna. Ten postoupil Hradiště synovci Maxmiliánovi. Významné období pro sídlo je spojeno s osobou hraběte Arnošta Josefa z Valdštejna. Hrabě zde založil klášter kapucínů, který však byl roku 1785 zrušen. Budovy kláštera i zahradu pak vrchnost koupila a připojila k zámeckému areálu. V bývalé kapucínské zahradě a v části zahrady severně od saly terreny byl zřízen volně krajinářský park. V roce 1696 hrabě Arnošt Josef započal velkolepou přestavbu objektu podle plánu architekta Canevalleho ve stylu vrcholného baroka, tato podoba je zachována dodnes. Zámek byl zmodernizován, zvýšen o jedno patro a postavěna další část budovy s novou tzv. hodinovou věží. Byly vybudovány konírny, sala terrena i oranžérie. V prvním patře zámku tak vznikly dva hlavní sály, dnešní přijímací a zámecké divadlo. Po roce 1730 byl na zámku zřízen Zlatý kabinet a také byl vytvořen základ miniaturní zámecké obrazárny, která se postupně rozrostla na 112 obrázků. Pozornost zde zaujmou především díla J. Strobla, Saveryho a Casysse. Ve druhé polovině 18. stol. byla dokončena výzdoba místností západního křídla, kde byl použit unikátní krb s plastickými delfíny, přivezen z chátrajícího zámečku v polesí Valdštejnsko. Nejdůležitější událostí v zámeckých dějinách byla schůzka Svaté aliance za účasti rakouského císaře Františka I., ruského cara Mikuláše I. a pruského prince Fridricha Viléma. Na této schůzce v roce 1833 byla upevněna absolutistická moc Habsburgů, Ruska a Pruska proti revolučním vlivům z Francie. V roce 1872 byla v prvním patře zřízena nová jídelna, kde byl použit renesanční kazetový strop ze zámku v Dobrovici. Valdštejnové drželi Mnichovo Hradiště do roku 1945, kdy se stalo majetkem státu. Dispozice zámku Návštěva Mnichova Hradiště zahrnuje 3 prohlídkové okruhy. Prohlídka zámku nám představuje původní zámecké interiéry Valdštejnů, kabinetní obrazárnu, sbírkové pokoje delftské fajáns, orientální a míšeňský porcelán, duchcovskou knihovnu spravovanou G. Cassanovou v 18. stol. Jeho písemná pozůstalost a rodový archív Valdštejnů patří k nejvýznamnějším archívním fondům pobočky Státního oblastního archívu v Praze, která je dnes umístěna v zámku v Mnichově Hradišti. Ve druhém okruhu prohlídky nás určitě zaujme zámecké empírové divadlo. Původně bylo postaveno za účelem zábavy panstva při setkání Svaté aliance. Kolem roku 1910 se v něm přestalo hrát, v roce 1999 bylo slavnostně znovuotevřeno inscenací oratoria Pietra Paola Benciniho "Il Sacrifitio d'Abramo" v podání barokního souboru Cappella Accademica Praha. Dřevěná jevištní konstrukce se dochovala v původním stavu. Uměleckou hodnotu divadla zvyšuje dochovaný soubor kostýmů, rekvizit i dekorační fundus. Zdejší zámecké divadlo je svou zachovalostí unikátem v našich zemích. Kaple sv. Anny s hrobkou Albrechta z Valdštejna a lapidárium pískovcových barokních soch převážně z dílny sochaře Josefa Jelínka v bývalém kapucínském kostele můžeme vidět ve třetím prohlídkovém okruhu. Krásný barokní zámek Mnichovo Hradiště nám nabízí nejen zajímavou a výjimečnou prohlídku expozic, ale i nádherné podmanivé okolní prostředí. Můžete zde také navštívit zříceninu největšího skalního hradu v Čechách Valečova nebo třeba vrch Mužský. O něco dále najdete i zříceninu hradu Zásadka. Ubytování nabízí samo město.

Úřad městské části Praha 21 v Újezdě nad Lesy.

Zbytky bývalého skalního mlýna Štampach se nacházejí na červené turistické značce v údolí Pšovky asi 1,5 km severozápadním směrem od obce Střemy.Současný skalní mlýn měl svého středověkého předchůdce. Ve druhé polovině 16. století vlastnili obec Střemy a patrně tak i mlýn Štampachové. V pískovcové stěně na ostrohu jsou vytesány dvě vzájemně propojené místnosti s pozůstatky topeniště. Vlastní mlýnice byla přitesána ke skalní stěně. Mlýn byl opuštěn pravděpodobně po vzniku nového zděného barokního mlýna na opačné straně hráze rybníka nejpozději v 18. století.

Žďárské vrchy jsou vrchovinou na rozhraní Čech a Moravy, nacházejí se ve východní části Českomoravské vrchoviny a jejich hranice jsou vymezeny většími městy, které leží na jejích okrajích - Nové Město na Moravě, Žďár nad Sázavou, Hlinsko, Polička a Bystřice nad Pernštejnem. Oblast Žďárských vrchů je jednou z ekologicky nejzachovalejších v České republice a proto je nazývána jejím zeleným srdcem. Více než polovina území je zalesněná a to byl jeden z důvodů, proč na velké části oblasti byla roku 1970 zřízena CHKO. Územím prochází hranice evropského rozvodí Labe – Dunaj. Pramení zde několik českých a moravských řek - Sázava, Svratka, Chrudimka, Doubrava a Oslava.Celá oblast je turisticky velmi atraktivní a nabízí širokou škálu vyžití. Hlavním centrem je město Žďár nad Sázavou, které má velký význam z hlediska cestovního ruchu a je bohaté na historické památky. Krajina je protkána stovkami kilometrů turistických tras vhodných i pro výlety na kole. Devět Skal, Tisůvka, Čtyři Palice a další skalní útvary jsou přitažlivé pro horolezce. Právě Devět skal (836 m n.m.) je nejvyšší vrchol Žďárských vrchů, což je skutečně skupina devíti skal, tvořících malé skalní město. Koupání v osvěžující vodě nabízí rybník Velké Dářko. Žďárské vrchy nabízí ideální podmínky i pro vyznavače zimních sportů, především pro běžecké lyžování. Rájem běžkařů je okolí Nového Města na Moravě, kde se každoročně pořádají i závody Světového poháru. Nalezneme zde také 4 naučné stezky.Součástí krajiny na Žďársku, dotvářející její podobu a půvab, jsou dochované lidové stavby. V horských oblastech lze najít roubené lidové stavby a v okolí Žďáru zděné. V oblasti se nacházejí také četné historické a kulturní památky. Pozoruhodná jsou sakrární díla v duchu barokní gotiky provedená barokním architektem Janem Santinim Aichlem, z nichž kostel na Zelené hoře je zapsán v seznamu památek Unesco, i množství gotických hradů a zřícenin. Mezi nejznámější patří Pernštejn, Zubštejn, Dalečín.