Kaple byla postavena v roce 1672 hraběnkou Šternberkovou pro klášter theatínů. V roce 1783 byla zrušena a zbořena. Dnes po ní najdeme pouze torzo na hradní rampě na Hradčanském náměstí.

Základní kámen k prvnímu tolerančnímu kostelíku v Čechách byl položen 18.5.1785. V říjnu téhož roku byla stavba dokončena. Toleranční kostelíky nesměly mít tehdy ráz kostela, takže stavba postrádala například typickou věž a okna byla čtyřhranná. Při opravě koncem 40. let 19. století došlo k zaklenutí oken, kolem nichž byly udělány šambrány a proražen nový vchod v průčelní zdi. Po vzniku sboru Církve československé v Humpolci mu byl toleranční kostelík propůjčen. Tento stav trval až do roku 1961 kdy si sbor zakoupil objekt bývalé synagogy. Následně až do roku 1975 sloužil jen pro pohřební shromáždění a pak zůstal nevyužit. Kostelík postupně začal chátrat, až v poslední době se započalo s rozsáhlou rekonstrukcí (5/2009-ještě probíhala). Vnitřek barokního kostela byl velmi prostý, původní oltář byl roku 1814 nahrazen oltářem s postranními brankami, který se dochoval dodnes. Varhany umístěné na kruchtě byly pořízeny v roce 1810 od třešťského varhanáře Pohana.

Karlovy Vary je statutární město v západních Čechách. Je metropolí Karlovarského kraje. Město má kolem 51 tis. obyvatel. Karlovy Vary jsou nejen krásným historickým městem, ale i nejvýznamnějšími a největšími lázněmi u nás, jejichž věhlas vychází z léčivých účinků teplých zřídel říčky Teplé. Karlovy Vary jsou známé i díky každoročnímu filmovému festivalu, potravinářskému a sklářskému průmyslu. Karlovy Vary leží na soutoku řek Ohře a Teplé v zalesněné oblasti nedaleko CHKO Slavkovský les.Byly založeny v polovině 14. století Karlem IV. u dříve již známých horkých zřídel v blízkosti hradu Loket. Brzy je zde založen královský hrad. V roce 1370 získávají Karlovy Vary statut městečka. V letech 1437–1547 byly v držení šlechtického rodu Šliků, poté opět patřily královské koruně. Karlovy Vary si prošly několika etapami stavebního vývoje. Původní gotický a renesanční ráz města byl zničen při požáru roku 1604. Pozůstatky této doby jsou už málo patrné. Další tváří města bylo baroko, které bylo vážně poškozeno při požáru roku 1759. Dnešní ráz lázeňského města je určen výstavbou 19. a 20. století (klasicismus, novohistorismus, secese a moderní konstruktivismus a funkcionalismus). Ze staršího období se zachovala Zámecká věž v samém centru města, která je pozůstatkem původního středověkého hradu. Pod věží se nachází barokní sousoší Nejsvětější Trojice a naproti přes řeku stojí monumentální barokní kostel sv. Maří Magdalény, vrcholné dílo K. I. Dientzenhofera z let 1727–1736. Ze sakrálních staveb zůstaly plameny nedotčeny pozdně gotický kostel sv. Ondřeje, empírově přestavěný, a dvě novogotické svatyně – evangelická a kostel sv. Lukáše na Zámeckém vrchu. Velkou zajímavostí je pravoslavná cerkva sv. Petra a Pavla v duchu tradiční ruské architektury z let 1893–1898. Lidé jezdí do Karlových Varů na léčebné kůry. Zdejší vody mají blahodárný vliv především na žaludek a játra. Při procházce Karlovými Vary narazí návštěvník na množství kolonád, které slouží k popíjení zdravé vody venku na čerstvém vzduchu. Jednou z nejkrásnějších kolonád je Mlýnská kolonáda. Mezi další kolonády patří Sadová, Tržní, Zámecká a Vřídelní, která několikrát změnila svůj vzhled. Kromě léčebných pramenů jsou kolonády zajímavé i po stránce architektonické.Rozhodně stojí za shlédnutí i objekt slavného novobarokního grandhotelu Pupp či sanatorium Imperial nad městem. Další domy, barokní sochy, busty a pomníky slavných návštěvníků jsou v karlových Varech. na každém kroku, i když se vydáme jakýmkoliv směrem nad město do lázeňských lesů s četnými pavilony a vyhlídkovými místy. Mezi nejznámější novostavby musíme počítat Vřídelní kolonádu přímo ve středu města s pramenem tryskajícím až do výše 12 metrů a lázeňský hotel Thermal s venkovním vyhřívaným bazénem. Zajímavostí města jsou zdejší lanové dráhy, přičemž údajně nejstarší podzemní drahou v České republice je lanovka mezi Divadelním náměstím a Imperiálem. Zvláštností města je i vysoký počet rozhleden. Jednou z nejznámějších je rozhledna Diana z roku 1914 na Výšině přátelství. Dostat se k ní není problém pomocí lanové dráhy.V 19. století začíná i rozvoj zdejšího tradičního průmyslu. Pro město je typická výroba „skla králů“ značky Moser a zdobeného porcelánu pro ozdobu i běžné používání, originální specialita v podobě hořkosladkého žaludečního likéru Karlovarská becherovka, která je někdy označována jako „třináctý pramen“ od Josefa Bechera. Další specialitou jsou zdejší lázeňské oplatky.

Na místě dnešního kláštera stávala kaple, poprvé zmiňovaná v roce 1470. Její vznik provází legenda o šlechtici, který byl osdouzen na smrt za spiknutí proti panovníkovi. Jeho  život měl být ukončen na popravišti, která stávalo právě zde. Cestou na šibenici svého činu hodně litoval, vroucně se modlil ke svým patronům a nakonec dosáhl svých proseb. Prý na šibenici visel tři dny a tři noci, ale zůstal na živu. Občané žasli nad tímto zázrakem natolik, že zde nechali vystavět kapli Čtrnáci sv. pomocníků. Kolem roku 1474 začal kapli spravovat františkánský řád a v blízkosti kaple postavili provizorní konventní budovu. Započata byla i výstavba trojlodního kostela, dokončeného v roce 1480. Během 80. let 15. století vyrostl kamenný čtyřkřídlý konvent s nevelikým dvorem. Ten byl později v 16. století výrazně rozšířen. Stavba byla poškozena a velmi znesvěcena za války Rakouska s protihabsburskou koalicí, v říjnu 1742 se tu zabarikádovali francoužští vojáci. Útok císařských jej proměnil v tratoliště krve. Rušení církevní staveb za císaře Josefa II. se tomuto klášteru vyhnulo, ale počet mnichů přesto klesl. Definitivně museli mniši klášter opustit až za druhé světové války, nacisté klášter využili pro potřeby Hitlerjugend. Po válce se sem řeholníci vrátili, ale jen na krátko, v roce 1950 uzavřel komunistický režim všechny mužské kláštery v Československu. Za doby režimu sloužily budovy jako archiv a depozitář. V roce 1991 se do kláštera, který byl ve velmi špatném stavu řeholníci vrátili. Pro nedostatek financí na opravu uzavřeli církevní představitelé nájemní smlouvu s městěm Kadaň. Posléze proběhly velmi žádané rekonstrukční práce. V současné době část objektu (zejména podzemní prostory kláštera) slouží jako městské muzeum, část církevním účelům a také Základní umělecké škole. Kostel Zvěstování Panny Marie tvoří pseudobazilikální trojlodí, polygonálně uzavřené kněžiště, mnišský chór s kruchtou, kaple sv. Antonína Paduánského a kaple sv. Anny. Trojlodí kryje síťová klenba a presbytář tři pole křížové žebrové klenby. Umístěna je zde i tumba zakladatele kláštera Jana Hasištejnského z Lobkovic. Je z roku 1517 a její víko zdobí kostlivec. Klášterní chodby a další prostory kdysi zdobily gotické a renesanční fresky. Velká část místností je doposud sklenuta původní sklípkovou klenbou z konce 15. století.