Zdymadlo Štvanice slouží ke splavnění Vltavy v tomto úseku jejího toku. Současnou podobu nabylo v letech 1907 – 1912 a rekonstrukcemi ve čtyřicátých a osmdesátých letech 20. století. Tvoří ho plavební komory Štvanice, Helmovský jez a pohyblivý jez nad komorami a plavební kanály.

Prastará stavba z 12. století je původem románská. Z této doby se dochovala loď se dvěma kruhovými věžemi. V roce 1360 byla přistavěna gotická loď se sakristií. Na počátku 15. století kostel velmi chátral. Až do roku 1735 si kostel udržel svůj původní sloh. V té době byla opravena střecha, probourán čelní vchod, zvětšena okna a zhotovena barokní kruchta. Později byla vybudována dřevěná věž pro velký zvon mezi zděnými věžemi. V roce 1918 do této věže uhodil blesk a kostel vyhořel. Přitom spadl velký zvon až na barokní klenbu románské tribuny v přízemí. Stopy tohoto požáru jsou patrny dodnes. Při opravě nebyla již střední věž obnovena. Oltář a kazatelna kostela pocházejí z kostela ze zatopených Dolních Kralovic. Na tribuně i stěnách lodi jsou zbytky románské nástěnné malby z legendy o neznámém světci. V sakristii se nachází jednoduchá osmiboká křtitelnice tesaná z kamene. V presbytáři pak křtitelnice cínová ze 16. století.

První farní kostel je zde zmiňován ve 14. století. Současná stavba byla vybudována podle projektu J. J. Halířka v letech 1740 – 1743. Současně s kostelem zde byla postavena i márnice, později kaple Božího hrobu. Soubor těchto staveb tvoří reprezentativní ukázku vrcholně a pozdně barokního umění. Kostel má čtvercový presbytář. Jeho hranolová věž s hodinami je umístěna v podélné ose stavby. Kazatelna a oltář je dílem F. Ublackera z roku 1752. Nástropní freska je dílem J. P. Molitora staršího. Boční oltář pochází z roku 1745 a je vyzdoben sochami R. Prachnera a obrazy J. P. Molitora a J. V. Spitzera. Vchod do kostela a jeho jižní strana jsou vyzdobeny sochami světců, které jsou převážně z dílny Jana Jiřího Šlanzovského. Zhotoveny byly okolo roku 1720.Pozdně barokní sálová svatyně se čtvercovým presbytářem z let 1740-43. Ve svých zdech uchovává zbytky starší, gotické, renesančně přestavěné svatyně, z níž pochází i spodek masivní hranolové věže v průčelí. Honosně vyzdobený interiér má nástropní fresku Nejsvětější trojice. Kostel se vymyká průměru výzdoby venkovských svatyní a to i sochami na vnější ohradní zdi, přenesenými sem ze zrušeného mariánského sloupu v Kostelci nad Černými lesy. 

Stálá expozice Život Karla Hynka Máchy v Litoměřicích (expozice je umístěná v domě Na Vikárce ve světničce, kde K. H. Mácha bydlel a také 6. 11. 1836 zemřel; ukázky básníkovy tvorby) Máchova světnička je součástí Oblastního muzea v Litoměřicích. Prohlídka: Prohlídku Máchovy světničky je nutné si vyžádat u pokladny v hlavní budově litoměřického muzea.