Římskokatolický kostel sv. Josefa se nachází v městké části Lány v ulici U Stadionu. Základní kámen kostela sv. Josefa byl položen v roce 1894. Kostel zde byl založen zároveň s klášterem redemptoristů. Stalo se tak na popud P. Josefa Karleggera, který zatoužil rozšířit aktivity konclířovských redemptoristů do Svitav. Karlegger ovšem v jednání se Svitavami neuspěl, zato Lánští projevili o klášter redemptoristů zájem a poskytli pozemek k výstavbě. Kostel byl po dvou letech prací (8. září 1896) slavnostně vysvěcen. Redemptoristé tu pak působili nerušeně až do roku 1945. V roce 1946 byli německy mluvící příslušníci vyhnáni. Čeští redemptoristé zde působili jen do 14. dubna 1950, kdy je zatkla a uvěznila komunistická tajná policie. Klášterní budovy získala nemocnice a správa kostela připadla svitavské farnosti. Stavba kostela má podobu trojlodní baziliky se dvěma věžemi v průčelí. Je postavena v novorománském slohu z červených cihel, díky čemuž bývá kostel také nazýván „červený“. Hlavní vchod v průčelí je zdoben ústupkovým portálem, v jehož tympanonu se nachází reliéf Ježíše Krista jako Dobrého pastýře. Interiér je taktéž zařízen v novorománském slohu. Na stěnách hlavní lodi se nachází devět výjevů ze života sv. Josefa od J. Pešáka z roku 1910. Po straně obětního stolu je dnes umístěn velký misijní kříž z roku 1919. V současné prochází kostel postupnou rekonstrukcí.

Hradčanské náměstí se rozkládá před hlavním průčelím Pražského hradu. Tvořilo centrum Hradčan jako města poddaného i královského. V dávných dobách se tu rozkládal les, táhnoucí se od Petřína a Bílé hory, jímž vedla cesta dnešní Loretánskou ulicí ke Strahovskému klášteru. Historický ráz náměstí je vzáceně neporušený. Kontrastuje s ním jen lesk a barevnost aut a autobusů a ruch turistů.  Hradčanské náměstí tvoří řada historických domů a paláců a je vstupem na I. nádvoří Pražského hradu. Část jeho jižní části tvoří ochoz - hradní rampa, která návštěvníkům poskytuje jedinečný výhled na Prahu. Název náměstí je doložen už od 14. století a je odvozen od slova Hradčani, jež označuje obyvatele patřící k Hradu. Hradčanské náměstí patří pro svou jedinečnou krásu a historii k nejvyhledávanějším místům Prahy a to jak jejími domácími, tak zahraničními návštěvníky. Hradčanské náměstí má několik vstupů, z nichž každý má svou bohatou histori. Asi nejpoužívanější je ulice Ke Hradu od Nerudovy ulice. Ta vznikla až vybudováním hradní rampy, která lemuje část hradčanského náměstí na jeho jižní straně a poskytuje návštěvníkům jedinečný výhled na Prahu. Dále jsou to Zámecké schody, Pražský hrad, Kanovnická ulice a Loretánská ulice s Radnickými schody.Východní část náměstí uzavírá průčelí I. nádvoří Pražského hradu s hlavní vstupní branou zdobenou soubojem titánů. Jižní stranu pak paláce Salmovský, Schwarzenberský s Národní galerií, je zde klášter řádu Bosých karmelitek, kostel svatého Benedikta. Většinu západního průčelí pak zabírá Toskánský palác. Rovněž severní strana Hradčanského náměstí je zastavěna historickými domy a paláci. Lze jmenovat, Martinský palác, Šternberský palác s Národní galerií, Arcibiskupský palác. Na hradčanském náměstí najdeme i řadu cenných památek.  Sloup Panny Marie uprostřed náměstí, sloup Panny Marie Einsiedenské na hradní rampě, sochy sv. Václava, sv. Filipa Nerejského, sochu prvního prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka, kandeláb a další hodnotné památky.Hradčanské náměstí se spolu s takovými skvosty, jako je Staroměstské náměstí, Václavské náměstí, náměstí Republiky, Pohořelec, Loretánské náměstí, apod., řadí ke skvostům pražských veřejných prostor.Ne náhodou patří Hradčanské námšstí mezi nejvydávanější turistická místa.

Stručná charakteristika -  TIC Karlštejn nabízí informace o turistických zajímavostech, kulturním a sportovním dění v regionu. Otevírací doba 1.3. - 31.12. Po - Ne 8:00 - 20:00

Vodní dílo Přísečnice se nachází na stejnojmenném toku v blízkosti obce Kryštofovy Hamry. Vodní dílo vzniklo v letech 1969-1976 na místě kde stála obec Horní Přísečnice, zmiňovaná v písemných pramenech již v roce 1335. Ještě před druhou světovou válkou zde žilo na 5.500 osob. Po válce pak obec stále více chátrala, zejména protože ležela v blízkosti hranic. Jelikož se severočeská oblast se stále více se rozvíjecím průmyslem a těžbou uhlí potýkala se zvyšujícím se nedostatkem vody, bylo rozhodnuto o výstavbě zdejší nádrže. Jejím hlavním účelem je akumulace vody jako zdroj pitné vody pro severočeskou hnědouhelnou pánev. Dále pak ke zlepšení průtoku v Přísečnici a ochraně před povodněmi. V poslední řadě slouží také jako zdroj vody pro pohon elektrárny Hradiště a malé vodní elektrárny Přísečnice.Hráz vodní nádrže je přímá, sypaná, kamenitá se středním zemním těsněním. Délka hráze v koruně je 469,7 m, šířka 10 m a maximální výška hráze nad terénem 47,2 m. Celková zatopená plocha činí 361,96 ha s celkovým objemem 54,690 m3. V nejhlubším místě dosahuje nádrž hloubky až 50 m.K vodní nádrži Přísečnice patří malá vodní elektrárna s turbínou Pelton o výkonu 18 kW. Dále pak z nádrže vede tlaková štola do elektrárny Hradiště. Zde se nachází v původní části Francisova turbína o výkonu 2,1 MW, v nové pak turbína Hydrohrom-Pelton o výkonu 834 kW.