Kaple sv. Matouše byla postavena v letech 1727 – 1732 podle projektu F. M. Kaňky na místě dnešního parkoviště před Černínským palácem. Kaple měla oválný tvar a její průčelí bylo ozdobeno sochami sv. Matouše a Krista od M. Brauna. Ten také vypracoval návrh na Pietu a Kalvárii, kterou podle něj zhotovili F. I. Weiss a J. B. Kohl. Kaple sv. Matouše byla z Loretánského náměstí odstraněna v roce 1797.Vedle kaple bylo sousoší Pádu kněžny Drahomíry, dílo M. Brauna z roku 1728, které bylo odstraněno již v roce 1788.

Hrádek spolu s městečkem založil ve 2. polovině 14. století Karel IV. Panovník, jenž dal novému hradu své jméno, se všemožně snažil o rozkvět zdejšího panství při řece Vltavě. Avšak namísto velkého města a slavného hradu zůstal Karlhaus bezvýznamným městečkem, odloučeným od okolního světa. Ani hrad se nestal střediskem panství, které bylo i nadále spravováno z Hluboké. Jeho zkázu a úpadek završila doba husitských válek. Z hradu zpustlého v průběhu 15. století, se zachovaly části zdiva budov při obvodu hradu a zbytky kaple a vjezdové brány. Dispozice hradu Dispozice byla dvojdílná. Za rozsáhlejší, valem opevněnou přední částí, u níž nelze vyloučit, že v ní mělo vzniknout městečko, se nachází vlastní hrad polygonálního, zhruba trojúhelného obrysu. Na všech stranách ho obíhal mohutný příkop, před nímž byl vyhozen val dosahující na vstupní straně úctyhodných rozměrů. Na čelní straně se též zřejmě ještě nacházel parkán. Obvod hradu byl tvořen souvislou zástavbou, jejíž součástí byla i rozměrná kaple s polygonálním závěrem v jednom z nároží hradu. Ve skladbě místností palácových křídel se setkáváme i s roubenými komorami. Všechny prostory s výjimkou tribunové kaple byly plochostropé. V hradním organismu nenalézáme žadné pozůstatky věže. Pokud se rozhodnete navštívit také nedalké město Hluboká nad Vltavou, za návštěvu stojí zámek nebo Zoo Ohrada. Ve městě se můžete také ubytovat.

Zříceniny hradu na vysokém kopci u obce Kdyně v okrese Domažlice. Historie hradu Hrad vznikl ve 2. pol. 13. století. V písemných pramenech se poprvé připomíná k roku 1279 jako majetek Děpolta, zakladetele významného rodu Švihovských z Rýzmberka. Hrad byl přestavován v 1. pol. 15. stol., kdy již byl majetkem pánů z Janovic, a především po roce 1508, kdy ho koupil Břetislav Švihovský z Rýzmberka. Za třicetileté války byl bez poškození dobyt v roce 1620 Marradasem. Zánik mu přineslo až nařízení císaře Ferdinanda III. z roku 1655 o boření hradů, které by se mohly díky svým vojenským kvalitám stát oporou případných povstalců. Dispozice hradu V jihozápadním nároží stával okrouhlý bergfrit, na protilehlé straně pak stával původní palác. V první polovině 14. století získalo předhradí kamennou hradbu. V této době vznikl zřejmě i druhý palác. V prvé polovině 15. století byla k hradu přihrazena další část se čtvrhrannou věží. Další velká přestavba proběhla na počátku 16. století a týkala se hlavně obrany. Byla při ní vybudována kuriózní úzká dlouhá bašta s polookrouhlým čelem. Dále pak byly na parkáně vybudovány dvě dělostřelecké polookrouhlé bašty. Hrad dnes Do dnešní doby se z hradu dochovaly převážně právě zbytky hradeb a bašt. Na místě původního paláce vyrostla v letech 1846-47 novodobá kamenná věž, která slouží jako rozhledna. Hradní areál je volně přístupný, vež je pak otevřena v letní sezoně. Tipy na výlet Na výlet se můžete vydat třeba na zříceninu hradu Pušperk, zříceninu hradu Ruchomperk, zříceninu hradu Nový Herštejn nebo vystoupit na rozhlednu Koráb u Kdyně. V Domažlicích je k vidění Chodský hrad nebo Muzeum Chodska. Za návštěvu stojí i starobylý kostelík sv. Václava - Brůdek. Ubytování najdete v Domažlicích.

Klasicistní zámek Dačice leží v stejnojmenném městě s přibližně 7950 obyvateli, okres Jindřichův Hradec, Jihočeský kraj. V Dačicích byly postaveny zámky hned dva – Starý a Nový. Historie zámku Dějiny šlechtických sídel v Dačicích jsou spojeny se šlechtickým rodem Krajířů z Krajku, z Korutan, jenž se stal majitelem Dačic v 16. století. Ti zde nechali nejdřív postavit Starý zámek, renesanční stavbu s cimbuřím, která byla dokončena v roce 1579. Předmětem našeho zájmu bude ovšem zámek Nový. Původně byl vystavěn také v renesančním slohu. Pro lepší pohodlí Oldřicha Krajíře ho postavil italský stavitel Francesco Garof de Bissone. K přestavbě dačického zámku přikročil až Heinrich Karl hrabě z Osteinu, který v roce 1728 koupil panství a zámek nechal barokně přestavět a nově zařídit. Architekt Francesco Camelli navrhl úpravu zámecké věže, do které byly vsazeny hodiny, datované rokem 1713. K zámku byla přistavěna kuchyně, v interiérech prvního patra se dochovaly bohatě intarzované parkety. Dědictvím pak přešel zámek v roce 1809 na šlechtický rod Dalbergů. Karl Anton Maximilian z Dalbergu započal empírovou úpravu průčelí zámku, kterou byl pověřen vídeňský architekt Riedl. Dominantou průčelí se stal středový rizalit se dvěma pilastry a trojúhelníkovým štítem. Ve 30. letech 19. stol. byly v empírovém duchu upraveny architektem Karlem Schlepsem také interiéry v prvním poschodí reprezentačního křídla a zejména schodiště, které je dokonalou ukázkou empírové architektury u nás. Při výměně oken na chodbách byla odkryta původní renesanční arkáda, arkádové oblouky byly zaskleny a naproti nad průjezdem byla vybudována novobarokní kaple podle projektu vídeňského architekta Hanse Prutschera. Stejný architekt navrhl také interiér pozdně secesní knihovny. Po rodě Dalbergů se stal zámek nakrátko majetkem rodu Salm-Salm, v roce 1945 byly však Dačice zestátněny a zpřístupněny veřejnosti. Zámek je dnes ve správě Národního památkového úřadu. Podoba zámku Dnešní vzhled zámku učinila klasicistní přestavba z počátku 19. stol. Za jednoduchým průčelím je skryto čtvercové nádvoří s původními renesančními arkádami. Prostota vnějšího vzhledu budovy kontrastuje s bohatým vnitřním vybavením obou pater prohlídkové trasy. Přízemní reprezentační sály zahrnují portréty bývalých majitelů pánů z Dalbergu. Místnosti prvního patra jsou vybaveny vynikajícími ukázkami empírového zařízení v ucelenosti a míře velice ojedinělé. Jejich atmosféru dotváří rozsáhlá sbírka hodin, udržovaných v chodu. Hala se schodištěm patří k nejhodnotnějším ukázkám empírové vnitřní architektury ve střední Evropě. Dětský pokoj, malá jídelna, zrcadlový sál, napoleonský a francouzský salon jsou zařízeny nábytkem s typickými empírovými výzdobnými motivy šípy a kopími, zlacenými zvířecími hlavami a tlapami. Empírová je také menší ze dvou zámeckých knihoven, se stropem zdobeným iluzivní malbou s rodovými erby a empírovými knihovními skříněmi, kde nalezneme sedm tisíc svazků. Velká zámecká knihovna je již secesní. Je zde uloženo na 17 000 knih různých vědních oborů, beletrie a časopisů. Prohlídka zámku končí na horní arkádě, rovněž empírově upravené. Zámek tak návštěvníkům poskytuje možnost kulturního zážitku prohlídkou jeho interiérů, expozice a výstav Městského muzea, které sídlí v jižním křídle, nebo možnost odpočinku na nádvoří či procházky v zámeckém parku. Dnešní vzhled přírodně - krajinářského parku vznikl v roce 1818, kdy byl rozšířen a přetvořen do podoby anglického přírodního parku. Původní romantické gloriety a fontány dnes již neexistují. Původní koncepce parku je však zachována. Uprostřed parku stojí dosud kaplička. Od kapličky se otevírá pohled na dolní polovinu parku s rybníkem. Za letních večerů ožívá nádvoří také koncerty a divadelními představeními. Pokud se vydáte na výlet, můžete navštívit starobylý kostel sv. Jakuba v Jemnicích, malebné a starobylé městečko Slavonice. Ubytování naleznete přímo v Dačicích.