Přírodní památka s názvem Husova kazetelna se nachází jen několik málo kilometrů od obce Petrovice na Sedlčansku. Jde o zhruba 2,5 metru vysoký viklan s hlubokou mísou na temeni. Spočívá na nepatrné základně, takže při troše šikovnosti s ním může zdatný člověk zahýbat. Tato přírodní památka je ukázkou zvětrávání žulových hornin. Vzhledem k tomu, že zde v okolí mistr Jan Hus pobýval, není vyloučeno, že zde nemohl kázat, přímé důkazy o tom však nejsou. Petrovičtí jezuité ve snaze pošpinit Husovo jméno, nazývali kámen posměšně čertovou kazatelnou.

Délka toku: cca 9,35 km.Povodí: cca 15,7 km2.Motolský potok pramení západně od Stodůlek a ústí na Smíchově zleva do Vltavy. Dolní úsek je délce 4,251 m sveden do kanalizace.Protéká katastry Stodůlky, Řepy, Motol, Košíře a Smíchov.

Písecké městské opevnění bylo vybudováno na obranu založeného města ve 13. století. V průběhu 15-17. století bylo ještě zesíleno a hradby zvýšeny do výšky až 10 metrů. Vstup do města umožňovaly tři brány. Všechny tři byly zbrourány a v průběhu 19. století v souvislosti s rozvojem města byla ubourána i většina hradeb. Do dnešní doby se zachovalo krátké úseky hradeb a to při Komenského ulici naproti gymnáziu, v ulici Podskalí a při ulici Hradební II. včetně upraveného přístupného parkánu. Kromě toho se část hradeb dochovala i ve hmotě domů, díky tomu můžeme třeba vidět polokruhovou baštu v Budovcově ulici a nebo kruhouvou na okraji Palackého sadů naproti poště. Oboje jsou dnes součástí domů.

Malebné zříceniny kdysi pevného hradu Kostelec se nacházejí přibližně 3 km severně od města Týnec nad Sázavou, na skále nad soutokem Kamenického potoka se Sázavou. Turisty k němu zavede modrá a posléze červená turistická značka vedoucí přímo od týneckého nádraží. Od Kostelce ke Zbořenému Kostelci Počátky hradu spadají do právě se rodícího 14. století. Založen byl patrně českým králem Václavem II. a královským hradem zůstal po téměř celou dobu své existence. V pramenech se poprvé objevuje roku 1342, kdy jej od krále do zástavy získal Oldřich Medek z Valdeka. V roce 1356 hrad z rukou zástavních držitelů vykoupil Karel IV., ovšem již po roce byl hrad opět zastaven a zástavní majitelé se často střídali. Od roku 1443 držel hrad loupeživý šlechtic Kuneš Rozkoš z Dubé. Kunešovy loupežné výpady do kraje nedaly spát jeho sousedu, Zdeňku Konopišťskému ze Šternberka. Roku 1449 Kostelec oblehl a po roce i dobyl. Stal se novým majitelem hradu a jako takový jej nechal obnovit. V roce 1467 dostal Kostelec druhou, tentokrát smrtelnou ránu. Zdeněk ze Šternberka se spolu se zelenohorskou jednotou postavil proti králi. Královské vojsko Jiřího z Poděbrad proto hrad dobylo a pobořilo. Od té doby je nazýván Zbořeným Kostelcem. Vývoj hradu Zbořený Kostelec prošel několika vývojovými stupni. Původní královský hrad byl, soudě dle dochovaných a druhotně použitých architektonických článků, velmi výstavní. Další dvě stavební fáze reagovaly na vzrůstající potřeby obranyschopnosti hradu. Mj. byla nad řekou vystavěna okrouhlá vysunutá věž, jejíž pozůstatky jsou jednou z dominat hradu. Poslední fází byla přestavba hradu Zdeňkem Konopišťským ze Šternberka na pevný vojenský opěrný bod, rezidenční funkce již byla zcela potlačena. I přes bouřlivý konec hradu se nám do dnešních dnů dochovaly výrazné části zdí – především zbytek okrouhlé předsunuté hlásky a plášťové zdi s opěrnými pilíři, která má již z dálky znatelný otvor. Trosky paláce dosahující výšky 1. patra a zbytky brány. Hrad je volně přístupný. M.K.   V nedalekém okolí můžete navštívit hrad Týnec nad Sázavou nebo třeba Muzeum vojenské techniky v Lešanech. Příjemné ubytování naleznete nedaleko Lešan.