Muzeum za dobu své existence využívalo hned několik míst pro uložení a vystavení sbírek. Na místě současné budovy muzea stávala původně střelnice. Muzeum zde sídlí or roku 1919. Původní střelnici dnes připomíná domovní znak v průčelí - foto a také nově vytvořené střelecké terče za budovou muzea, dnešní letní zahrádka restaurace. Stálá expozice Litovelská řemesla první poloviny 20. století.

Nepříliš výrazný vrch se nachází nedaleko obce Zbraslav, několik kilometrů severozápadně od Manětína.Částečně zalesněný vrchol poskytuje výhledy převážně východním směrem do oblasti toku Střely a jižním směrem například na Doubravický vrch. Vrchol je přístupný po turisticky značené cestě, která však byla v době návštěvy (červen 2012) docela zarostlá.

Muzeum v Semilech můžete navštívit v barokním měšťanském nárožním domě, který patří k nejstarším ve městě (1760). Jedná se o rodný dům Ivana Olbrachta. Zaměření muzea Muzeum se zaměřuje na dějiny a život v regionu horního Pojizeří a soustředí se zejména na etnografii, oblast společenskovědní a uměleckou. Muzeum nabízí zajímavě uspořádanou etnografickou expozici, umístěnou v podkroví. Je tvořena malovaným nábytkem, předměty z podkrkonošských domácností jako jsou lidové kroje, městské a venkovské oblečení z přelomu 19. a 20.století, lidové betlémy, Maiznerovy a Dolenského loutky, památky na krkonošské i jiné řemeslníky a další zajímavosti. Sbírky se neustále rozrůstají.  Další stálou expozicí je památník osobnosti Semilska, který představuje pětačtyřicet osobností spjatých s městem a jeho okolím. Jedná se o skutečné velikány. Posuďte sami:  politici dr. František Ladislav Rieger, dr. Karel Kramář, spisovatelé Antal Stašek a Ivan Olbracht, publicista Pavel Tigrid, vědci a vynálezci František A. Petřina a Bohumil Kučera, hudební skladatel Jindřich Hybler,malíři František Janoušek, František Jiroudek, Miloslav Janků, Vladimír Komárek, Jaroslav Klápště, Miloslav Jágr, Jiří Salaba, skláři Adolf Matura a Pavel Hlava, režisérka Věra Šimková-Plívová a další. Stálá expozice: Osobnosti Semilska - literárně-historický památník, obsahově vymezen na spisovatele, politiky, publicisty, vědce, kněze a buditele.  Etnografická expozice zaměřená na tradiční řemeslnou výrobu a lidovou kulturu kraje horního Pojizeří. Jsou zde také prezentovány historické marionety proslulé semilské loutkářské rodiny Maisnerů. V roce 2002 byla expozice doplněna o výtvarné umělce Semil a staré typografie Semil (Vladimír Komárek, J. Klápště, J. Jiroudek, V. Pokorný, M. Janků a další). Pojizerská galerie Jak je z názvu muzea patrné k němui Pojizerská galerie využívaná především pro pořádání uměleckých výstav. Díky architektonicky zajímavému řešení jsou kromě prostor na obvodních zdech využívatelné i čtyři sloupy v prostoru. Uprostřed galerie můžete vidět atypické střešní okno.  

Starý tachovský židovský hřbitov se nachází při ulici Chodská nedaleko jejího vyústění do ulice Plzeňská. Založen byl v roce 1615. V průběhu jeho existence byl několikrát rozšiřován, naposledy v roce 1869. Za války byl zdevastován nacisty a ani po válce to s ním nebylo lepší. Po roce 1977 byla část náhrobků zlikvidována a mezi nimi také náhrobek Nachuma Sofera jehož hrob byl poutním místem. Na zlikvidované části hřbitova vyrostl objekt Pozemních staveb. V letech 1991-1992 byla zbylá část hřbitova rekonstruována. Z původní velikosti 2.536 m2 se jeho rozloha zmenšila na dnešních 1.343 m2. Do dnešní doby se dochovalo přibližně 190 náhrobků, nejstarší z počátku 18. století. Hřbitov je v současné době v udržovaném stavu a volně přístupný. Asi 900 m jihovýchodně od tohoto hřbitova v sousedství městského hřbitova se nachází nový židovský hřbitov, založený roku 1933. Zachovalo se obvodové zdivo a pár náhrobků z let 1933-1938. Nachází se zde i hromadný hrob obětí z transportu smrti (z vlaku z Buchenwaldu). Většina plochy slouží jako urnový háj.