Slavěnské hřiby stejně jako jiné podobné útvary vznikly zvětráváním různě pevných vrstev pískovce. Méně odolné části zvětrávající rychleji vytvořily „nohy“ těchto útvarů. Hřibovité útvary najdeme v Broumovských stěnách v oblasti Božanovského špičáku, na Signálu, ale nejhezčí a asi nejpovedenější útvary se nacházejí u značené cesty vedoucí z Hvězdy do Machova, přibližně 1 kilometr od obce Slavný.

Ruiny kostela sv. Mikuláše se nacházejí na vyvýšeném místě v obci Šitboř zhruba 1,5 km jižně od Poběžovic. První zmínka o kostele je z roku 1359, ale zřejmě je starší a pochází z poloviny 13. století. V roce 1710 byla nad sakristií postavena osmiboká kostelní věž s cibulovou střechou. Brzy po druhé světové válce zpustl a na konci 70. let se propadly stropy a klenby. V současné době (2009) je volně přístupný, ale ruina tohoto kostela stále chátrá.Kostel je jednolodní raně gotickou stavbou s polygonálně zakončeným presbytářem.

Hrad Roštejn je zachovalý goticko-renesanční hrad ležící nedaleko Telče, která je sama o sobě zajímavým výletním cílem. Historie hradu Vystavěli ho ve druhé čtvrtině 14. století páni z Hradce. Jako místo vybrali skalní ostroh uprostřed lesů u vsi Doupě. Vznikl jako jeden z řetězce pomezních hradů na hranici velkého dominia panů z Hradce, boční větve Vítkovců. Právě jeho exponovaná poloha na pomezí Čech a Moravy bylo důvodem, že se postupně vylepšovala jeho obranyschopnost. Kolem roku 1353 byl hrad obehnán gotickým opevněním s kruhovými baštami. V době válek mezi markrabaty Joštem a Prokopem na konci 14. století bylo opevnění hradu rozšířeno. Svou pevnost osvědčil hrad za husitských válek, kdy byl roku 1423 obléhán husity pod vedením hejtmana Jana Hvězdy z Vícemilic. Ten sice zpustošil podhradí, ale samotný hrad zůstal nedotčen. Renesanční přestavba Renesanční přestavby prováděné za Zachariáše z Hradce po roce 1570 pozměnily funkci hradu. Ze strážního hradu se stal pohodlný lovecký zámek. Roštejn byl zvýšen o jedno patro, uvnitř hradu vznikl rytířský sál a hradní kaple. U hradu byl zřízena veliká obora. Po vymření pánů z Hradce v roce 1604 se dostávají právem dědiců na Roštejn Slavatové, po nich Lichtenštejnové a naposledy Podstatští. K výraznějším stavebním úpravám již nedošlo. Jen v 18. století byla kaple přebudována v barokním slohu. Od počátku 19. století přestal být Roštejn šlechtickým sídlem, bydlel tu jen panský myslivec, pro kterého byla postavena budova vedle hradní brány. Ostatní části hradu zpustly. V roce 1915 po úderu bleskem hrad vyhořel. Podoba hradu Po renesanční přestavbě v 16. století se dochovalo zachovalo gotické klenutí a základy věží a také dominanta Roštejna hranolová osmiboká věž, vysoká 28 m. Dochoval se také renesanční portál, kterým se do hradu vchází. V hradních interiérech jsou cenné renesanční nástěnné malby, dobový mobiliář a sbírky. V největší místnosti, tzv. maškarním sále, je umístěna obrazárna s více než čtyřmi desítkami obrazů z období od renesance po rokoko. Stěny v erbovním sále zdobí přes sedm set erbů z doby, kdy hrad náležel rodu Slavatů. Bývalá obora je botanickou přírodní rezervací. Tipy na výlet Nedaleko odsud se nachází zámek Třešť, synagoga Třešť a židovský hřbitov. Navštívit můžete také Muzeum Vysočiny, resp. jeho pobočku v Třešti. Za výlet stojí i zřícenina hradu Janštejn. V Horních Dubenkách najdete mlynářské muzeum Chadimův mlýn. O něco jižněji se nachází zřícenina hradu Štamberk. Ubytovat se můžete v Horní Cerekvi.

Židovský hřbitov se nachází téměř v centru obce Přistoupim v sousedství sportovního hřiště. Založen částečně ve svahu byl údajně roku 1713. Postupně byl rozšiřován až do dnešní plochy, která činí 3.999 m2 a dochovalo se zde na 600 náhrobků z doby od založení hřbitova až do počátku druhé světové války. Hřbitov byl nedávno opraven a je v dobrém stavu, je také uzamčen a nahlédnout je tak možno přes zeď (není příliš vysoká). Jen pár metrů od hřbitova směrem do centra obce se nachází bývalá synagoga, postavená v roce 1842 s novorománskými prvky. Bohoslužby se v ní konaly až do počátku druhé světové války. V roce 1949 byla prodána obci a adaptována pro potřeby obecního úřadu. Ten zde sídlí dodnes (2010).