Zřejmě již ve 13. století zde stával dřevěný kostelík, který byl v roce 1555 nahrazen evangelickým kostelem sv. Jiří, jenž byl zčásti dřevěný a zčásti kamenný. Dnešní barokní stavba s klasicistními prvky pochází z let 1780-1783. Vlivem poddolování klesl kostel až o 8 m a musel být v základech zpevněn. Na hlavním oltáři se nachází obraz Panny Marie s Jezulátkem z roku 1410.

Území bylo chráněným přírodním výtvorem vyhlášeno v roce 1988. Má rozlohu 0,71 ha rozkládá se na území katastru Zbraslav. Masív prvohorních ordovických vrstev břidlice, drobů a letenských vrstev zde bylo odkryto při budování zářezu pro komunikaci mezi Zbraslaví a Komořany.

Hrad můžeme navštívit ve stejnojmenné jihočeské obci, 2 km po silnici od zastávky vlaku Sudoměřice u Tábora. Historie hradu Původními vlastníky hradu byli páni z Landštejna, kteří se ho roku 1446 zbavili prodejem Janu Malovcovi z Pacova. Od Malovců jej roku 1613 koupil Kryštof Vojkovský z Milhostic. V odplatu za účast jeho tří synů ve stavovském povstání 1618 vypálili císařští vojáci hrad i dvůr. Jako konfiskát koupila panství Polyxena z Lobkovic a připojila sídlo i s okolními vesnicemi k panství jistebnickému. Hrad však nebyl obnoven a rychle pustl. R. 1829 koupil borotínské panství od Ferdinanda Lobkovice Jan Nádherný z Prahy. Kolem r. 1840 byla část hradní zříceniny zbourána a kamene bylo použito ke stavebním účelům. Na jižní straně je dosud rybník, který tvořil jeho přirozenou obranu. Podoba hradu Jádro nejstarší fáze hradu mělo zřejmě polygonální obrys. Nad příkopem se vypínal okrouhlý bergrift, téměř celou svou hmotou předstupující před čelo hradu. Příchozí vstoupil prvou věžovitou branou do parkánu, kterým obešel část obvodu dispozice včetně druhé okrouhlé věže, vedle níž byla druhá brána umožňující vstup na nádvoří. Jádro tvořil na východě minimálně dvouprostorový palác, jehož součástí byla i místnost ve zmíněné věži při druhé bráně, zaklenutá křížovou žebrovou klenbou. Z další zástavby, zvláště na protilehlé, lámáním kamene poškozené straně nádvoří, se dochovaly nad úrovní terénu pouze nepatrné zbytky zdiva. Zásadní změny do podoby hradu přinesla druhá polovina 15. století, kdy byla v důsledku rozvoje dělostřelby zlepšována především jeho obranyschopnost. Téměř celé jádro obklopil nový mohutný okružní příkop. Úprava si vyžádala i změnu vedení vstupní komunikace. Z předhradí neznámé podoby, na místě dnešního barokního dvora, se nyní vcházelo přímo od východu novou protáhlou plochostropou vstupní branou. Ta byla vybavena početnými střílnami a téměř celou svou hmotou vystupovala z obrysu hradu do příkopu. Na přelomu 15. a 16., či spíše na počátku 16. století byl vystavěn nový palác, jehož součástí se stala i zmíněná nová brána, která při této příležitosti získala dvoulodně klenutý suterén. Z bývalého hradu, dnes nazývaného Starý zámek, stojí dosud zbytek válcové věže a přilehlého gotického paláce, který měl klenuté přízemí. Z vnitřního opevnění zůstal jen zbytek vysunuté hranolové věže. Na výlet se můžete vypravit třeba na tvrz Vrchotice, Čertovo Břemeno nebo malebnou obec Jistebnici, kde najdete i ubytování.

Expozice české loutky a cirkusu, která je umístěna do prostor rekonstruovaného renesančního domu na historickém náměstí v Prachaticích, je pod patronací Národního muzea. Návštěvník se zde seznámí s dějinami českého loutkářství. Tomu je věnována první část expozice, která nabízí průřez historií české loutky od nejstarších loutkářů přes rodinná a spolková divadla, divadla cestujících rodinných společností až k profesionálním scénám. Kromě tradičních Čertů a Kašpárků z dílen lidových loutkářů se návštěvníci mohou těšit na díla takových mistrů, jakými byli M. Aleš, V. Sucharda nebo J. Trnka. V jednotlivých sálech je navozena atmosféra dětských pokojíčků, mikulášských trhů i inscenací slavných loutkových her. V rámci druhé expozice je poprvé v ČR prezentována historie cirkusů, varieté a kouzelnictví. Vystaveny jsou nejen plakáty, fotografie, dokumenty, ale návštěvník se ocitne v cirkusové manéži s hrazdami, perskou tyčí, jednokolkami, žonglérským náčiním a s cirkusovými kostýmy. Vystavené historické magické rekvizity a aparáty - nejstarší z 1. poloviny 19. století - ožívají v rukou předních českých kouzelníků ve filmové projekci. Dějiny českého cirkusu dokumentují takové exponáty jako frak Karla Kludského, 80 let staré cirkusové náčiní nebo unikátní model cirkusu Alfa v měřítku 1:43. Vývoj cirkusových disciplin dokumentují např. motocykl, na kterém jezdili medvědi s Cibulkou, jednokolky, akrobatické nářadí, koňské a medvědí postroje a jiné historické relikvie cirkusových dynastií. V žádném jiném českém muzeu není vystavena historická putovní atrakce – panoptikum s voskovými hlavami historických osobností i s pohyblivou mořskou pannou. Stálé expozice Loutkářská část: marionety a dekorace, grafický materiál. Cirkusy a varieté: náčiní, kostýmy, grafický materiál. Na co se můžete těšit Expozice loutkářství, kouzelnictví a cirkusů 18., 19. a 20. století Loutky lidových loutkářů i Mikoláše Alše či Jiřího Trnky Kolekce loutek Arnošty Kopecké, vnučky legendárního Matěje Kopeckého Loutkové divadélko pro každého návštěvníka Expozice cirkusů – první v ČR: artistické náčiní, kostýmy, plakáty a fotografie Historické cestovní panoptikum (cca 1890) – jediné svého druhu v ČR, pohyblivá mořská panna Model cirkusu Alfa, frak Karla Kludského, artistické náčiní, motocykl, na kterém jezdili Medvědi s Cibulkou, jednokolky, hrazdy – vše v ozvučené manéži Kouzelnické servanty – poodhalení kouzelnických tajemství   Muzeum české loutky a cirkusu v Prachaticích je stálou expozicí Národního muzea.