Kousek jihozápadním směrem od Třeboně, ukrývá menší nenápadný vrchol poutní místo zasazené do krásného přírodního prostředí. Najdeme zde poutní kapli z počátku 19. století. Její vznik je spojován s legendou, že ji nechal na vlastní náklady postavit jeden dunajovický sedlák jako pokání za svůj hřích. Během napoleonských válek totiž zabil důstojníka francouzské armády a jeho sluhu, kteří se ho ptali na cestu a to protože jim chtěl ukrást jejich truhlu, kde se jak domníval mohla být jejich kořist. K tomuto činu se pak měl doznat na smrtelné posteli. Další legenda pak praví, že kaple vznikla jako poděkování za uzdravení slepce ze zdejšího pramene. V roce 1885 poskytla Eufrasie Steinerová, matka představená sv. Karla Boromejského v Třeboni, dar na vybudování zdejší křížové cesty. K tomu se přidali i občané z okolí a tak kromě křížové cesty byla i přestavěna poutní kaple sv. Kříže. Slavnostní pouť s požehnáním novým stavbám se ukustečnila 27.9.1885. Obrazy křížové cesty zhotovil děkan Bedřich Kamarýt z Deštné. Na zdejším místě se pak konaly poutě, které byly slavnostní, dokonce v nedalekém objektu, který je od konce 80. let 20. století v soukromých rukou, vyhrávala dechová hudba a točilo se pivo. Tento objekt také posloužil jako kulisa ve filmu Svatby pana Voka. Během komunistického režimu byly až na jednu tříletou přestávku na konci 60. let poutě zrušeny. Obnoveny pak byly po roce 1989. Poutní místo prošlo v roce 2007 a 2009 rekonstrukcí a je tak dnes pěkně obnovené. Místo je volně přístupné, částečně jim prochází i turisticky značená cesta, parkování je možno na vyhrazeném místě kousek od poutního místa. Areál doplňují rekreační chaty a menší zatopený lom.

Rozhledna se jménem Babylon stojí nejen na Zeleném kopci u Náměště nad Oslavou, ale i na vrchu Babylon (656 m) u obce Kozárov, v jihomoravském kraji. Vrchol kopce je pro daleké výhledy jako stvořený. Proto nynější, kovová rozhledna, měla svou dřevěnou předchůdkyni. Jednoduchá konstrukce zde stávala v 50. letech 20. století. O půl století později napadlo místní, že by bylo pěkné na tuto tradici navázat. Ve stejné době prováděla společnost Český mobil na Babylonu průzkum na zjištění možnosti stavby vysílače. Obec Kozárov se dohodla se společností Český mobil, že součástí projektovaného vysílače bude i veřejnosti přístupná vyhlídková plošina. Obec dodala pozemky, energii a stavební povolení a firma Český mobil stavbu financovala. 42 metrů vysoká věž byla návštěvníkům oficiálně otevřena v červnu 2001. Když zdoláte 140 schodů, dostanete se do výšky 24 metrů nad zemí, odkud lze spatřit, přilehlou část Českomoravské vrchoviny či pás pohoří Jeseníky. Výhledu na jihovýchod brání vysoké stromy. Otevřeno je od května do října o víkendech.

Zříceniny hradu Hartenštejna korunují výrazné osamělé návrší u Bochova na Karlovarsku.    Historie hradu Hrad vznikl někdy kolem poloviny 15. století, první zmínka o hradu je z roku z roku 1473. Z této listiny vyplývá, že majiteli (a tedy velmi pravděpodobně i zakladateli) byli páni z Plavna. Jeho stavba nebyla od počátku koncipována jako rezidenční objekt, ale jen a pouze jako mocenský opěrný bod rodu. Tomu také odpovídá jeho vzhled a místo, které bylo vybráno pro jeho stavbu. Výrazný homolovitý kopec totiž umožnil ideální přístupové cesty k hradu, která spirálovitě ovíjela návrší, takže z hradu mohla být v celé své délce účinně kontrolována. Při jeho stavbě byly využity všechny tehdejší vojenské novinky. Polookrouhlé dělové bašty a klíčové střílny poskytovaly při tehdejší úrovni vojenství dobré podmínky k obraně. Praxe však tuto skutečnost neověřila, protože hrad nebyl nikdy dobýván. Po roce 1554 přestal být obýván a v roce 1573 je označován již jako pustý. Po tomto roce byl ještě úsporně upraven dalším majitelem Adamem Štensdorfem ze Štensdorfu, avšak i on sídlil na blízkém Bochově. V roce 1609 byl připojen k Andělské Hoře a tím zcela nadobro zpustl. V prvé polovině 20. století byl hrad částečně vykopán a jeho jedna z věží byla nepříliš šťastně dostavěna. Dnes již tyto dřevěné části neexistují.    Dispozice hradu Vlastní jednodílný hrad nedosahoval velkých rozměrů. Měl čtyřúhelný, v podstatě téměř čtvercový obrys. Severní, jižní a východní stranu zajišťovaly protáhlé polookrouhlé bateriové věže umístěné uprostřed hradby. Zbývající západní stranu zaujala rozsáhlá víceboká část dispozice poblíž brány, která byla zajišťovaná drobnou polookrouhlou baštou. V nároží v sousedství jižní bateriové věže stála nepříliš rozsáhlá podsklepená budova. Vodu pro hrad zajišťovala dosud zachovaná studna při vstupu do východní věže. Hartenštejn je mimořádně kvalitní a doposud nedoceněnou ukázkou vyspělé dělostřelecké fortifikace z druhé poloviny 15. století. Svým řešením připomíná např. Bílou věž Pražského hradu, vystavěnou později Benediktem Rejtem. Z hradu zbyly zbytky věží, příkopy s valem, sklepy a zbytky dalších staveb. Tipy na výlet Nedaleko odsud najdete zámek Stružná nebo kostel Nejsvětější Trojice. U Karlových Varů najdete zámek Dalovice. Podívat se také můžete na viklan u Javorné. Ubytování najdete v Karlových Varech.

Na značené cestě vedoucí z rozcestí pod restaurací Na Tokáni směrem do obce Doubice narazíme na úzkou skalní průrvu. V 19. století zde nechal majitel zdejšího panství Ferdinand kníže Kinský instalovat schody. Místu se rovněž říkalo Trpasličí rokle, či Andělské nebo Úzké schody. Zdejší trochu náročnější úsek lze po značené trase obejít. Doporučujeme ale absolvovat tuto část, nad úzkými schody se totiž nacházejí skalní plošinky ze kterých jsou krásné výhledy na okolní skalní útvary zdejšího údolí.