Jednou z mnoha atrakcí v historickém centru Kutné Hory je Muzeum alchymie. Jedná se o světový unikát věnovaný alchymii ve všech jejích aspektech.  Alchymistická dílna je vytvořena ve stylových historických prostorách ze 13. století, které nám dávají nahlédnout do doby, kdy sláva Kutné Hory dosahovala evropského významu, kdy se stříbro dolovalo ze země ve velké a kdy alchymisté pokoušeli nalézt věčný život či nevyčerpatelné bohatství. Čeká na vás pět naprosto reálných voskových figurín zasazených do historicky přesného prostředí alchymistické dílny s kompletním vybavením od pecí, všemožných baněk, karaf, destilačních nádob až po staré spisy. Můžete obdivovat, jak alchymisté s pomocníky hledají recept na elixír života nebo kámen mudrců. Na vaší objevitelské cestě budete mít možnost odhalit fakta, fikci i fantazii v přehlídce neobvyklých objektů, tajných zašifrovaných textů, překvapivých vizuálních metafor ze světa alchymie a možných stop v hledání kamene mudrců. V expozici je zároveň kladen zvláštní důraz na bohatou historii alchymie v českých zemích a její praktický vztah k hornické a hutnické tradici Kutné Hory. Jedinečný zážitek Vám zprostředkuje kaleidoskop se záběry na historické objekty města Kutná Hora a jistě i Vy budete vtaženi do překvapivě nekonečného obrazu. Vstup a cena do záhadného podzemí je přímo z infocentra, kde je též možné si rovnou zakoupit lístky (dospělí 60 Kč; děti, studenti, důchodci 40 Kč, rodinné -2 dospělí a až 3 děti- 160 Kč; děti do 1 m výšky zdarma). Otvírací doba Muzeum je otevřeno každý den, od dubna do září od 9 do 18 hodin, od října do března ve všední dny od 9 do 17 hodin, o víkendu od 10 do 16 hodin.    

Jen již velmi malé zbytky Spáleného mlýna se nacházejí na zelené značce zhruba asi 1,5 km od Suchého mlýna. Mlýn byl opuštěn již v době třicetileté války a do dnešní doby z něj zbyla jen hluboká tesaná štola s výklenky na upevnění mlýnského zařízení. Další pozůstatek se nachází na protější straně údolí, jde o zasypaný tunel, který byl zřejmě zhruba 18 m dlouhý. Patrně zde na skále stávalo dřevěné stavení. Zhruba 500 m od Spáleného mlýna se na Vísecké straně údolí nachází malá jeskyně. Jde o pseudokrasovou jeskyni, která byla uměle rozšířena. Najdeme zde tesaný letopočet 1627, který připomíná pobyt pronásledovaných nekatolíků. Jeskyni najdeme když v blízkosti stavení odbočíme ze značky po lávce na druhou stranu údolí a vystoupáme po pěšině do svahu, šikmo vzhůru vpravo ke skalám. Jeskyně jako i Spálený mlýn a další památky v okolí figurují v Sellnerových prózách.

Prachatice jsou okresní město v jižních Čechách, mají téměř 12 tis.obyvatel a leží asi 40 km západně od Českých Budějovic. Prachatice leží v Šumavském podhůří pod vrchem Libín ve výšce 561 m nad mořem na Živném potoce a jsou jedním z nejzdobnějších měst v jižních Čechách. Střed města s renesanční výstavbou byl vyhlášen městskou památkovou rezervací. Prachatice mají bohatou historii, která je spjata se "Zlatou stezkou" po níž se dopravovala do Čech sůl. Tato středověká obchodní cesta procházela právě přes Prachatice. První zmínka o obci pochází z 2. poloviny 12. století, kdy ji český kníže Vratislav I. daroval vyšehradské kapitule. Jednalo se o tzv. Staré Prachatice. Nové město, současné Prachatice, bylo založeno na počátku 14. století kolem prostorného náměstí, v jehož rohu byl zároveň s městem stavěn také kostel. Nabylo poměrně rychle velkého významu a získalo řadu výsad potvrzujících jeho výhradní postavení související s dovozem soli, z čehož pramenilo jeho bohatství.  Město mělo výhradní právo na dovoz, uskladňování a další prodej pasovské soli. Také se jednalo o právo vybírat mýtné na Zlaté stezce. Město se těšilo pozornosti panovníků, čehož důkazem je, že Václav IV. vydal dekret, podle kterého muselo veškeré zboží přivážené z Bavorska projít Prachaticemi. Hospodářský růst města, zastavily husitské války. Roku 1420 byly Prachatice vypáleny. Po krátkém úpadku obnovovaly Prachatice své bohatství, v roce 1436 byly přijaty mezi města královská. V letech 1436 až 1848 byly v držení feudálních rodů - Rožmberků, Eggenberků, Schwarzenberků. V 16. století za Rožmberků nastává největší rozvoj města. Je to dáno také tím, že toto období bývá považováno za vrchol Zlaté stezky. V Prachaticích po velkém požáru z roku 1507 vyrostla řada nových renesančních domů (za všechny jmenujme alespoň Sittrův dům, Husův dům, Solnici či Rumpálův dům). Kolem města byla vystavěna druhá linie hradeb a celý fortifikační systém byl upraven tak, že dokázal vzdorovat i dobývání za pomoci střelných zbraní.V roce 1601 prodal poslední Rožmberk Petr Vok Prachatice císaři Rudolfovi II. a město se tak stalo opět královským. Roku 1620 měšťané přísahali věrnost "zimnímu králi" Fridrichu Falckému. Následná porážka stavů tak určila osud a další směřování Prachatic. Po třicetileté válce, kdy byly Prachatice dobyty a zbaveny všech privilegií a majetku, roku 1706 byl zdejší solní sklad přeložen do Krumlova, začal úpadek města, který trval až do poloviny 20. století. Právě po staletí trvající stavební stagnace přispěla k tomu, že vzhled historického jádra města z období pozdní gotiky a renesance se v podstatě dochoval do dnešní doby. Ve městě zůstaly zčásti zachovány hradby ze 14. století, které byly ve století 16. doplněny o druhý hradební pás s dělostřeleckými baštami. Součástí opevnění byla i bašta Helvít a mohutná gotickorenesanční Dolní brána, která se jako jediná ze tří dochovala do současnosti. Jednou z nejstarších staveb města je gotický děkanský kostel svatého Jakuba na náměstí, který byl založen a stavěn současně s městem. Jádrem Prachatic je obdélné náměstí s barokní kašnou. Jeho dominantou je pseudorenesanční budova nové radnice postavená v letech 1902 - 1903. Hodnotná renesanční stará radnice pochází z let 1570 - 1571. V městském jádru zůstala dochována řada pozdně gotických (druhá polovina 15. století) a renesančních (16. století) domů, z nichž mají mnohé průčelí zdobené náročnými sgrafity (Knížecí dům, Literátská škola, dům Žďárských a další). V bývalém domě Žďárských na náměstí je dnes umístěno městské muzeum, které soustřeďuje sbírky orientované na historii města a přírodní zajímavosti. Nedaleko náměstí při silnici k nádraží stojí mramorová plastika - největší sluneční hodiny v ČR. Na jižním okraji města jsou bývalé lázně svaté Markéty.

Boubín je nejvyšším vrcholem Boubínské hornatiny nacházející se jižně od Vimperka. Jde o zalesněný rulový vrch (1362 m.n.m.). Na jeho vrcholu opět stojí dřevěná rozhledna, poskytující výhled i do vzdálenějšího okolí. Kromě toho můžeme najít v okolí vrchu Boubínský prales či Boubínské jezírko. Na vrchol vede několik turistických značených cest z různých stran.