Pozůstatky přemyslovského hradu jsou dominantou města Týnec nad Sázavou, od železniční stanice k němu vede zelená a modrá turistická značka. Historie hradu Nejstarší částí hradu je do dnešních dnů dochovaná románská rotunda, postavená patrně již v 11. století jako farní svatostánek. V první polovině 13. století zde Přemyslovci nechali vystavět královský hrad a rotunda se stala hradní kaplí. První písemná zmínka o hradě pochází však až z roku 1318, kdy hrad již nebyl v rukou krále, nýbrž Oldřicha, předka Medků z Valdeka. Oldřichovi potomci hrad drželi až do druhé poloviny 15. století. V roce 1498 získal hrad Litvín z Klinštejna, po něm jej zdědila jeho dcera Lidmila z Klinštejna, která jej roku 1544 prodala Bernardovi Barchanci z Baršova. Jeho potomci po ženské linii hrad drželi do roku 1607, kdy jej zakoupil konopišťký pán Hodějovský z Hodějova. Adam Hodějovský z Hodějova však o svůj majetek přišel v důsledku potrestání za účast ve stavovském povstání, týnecký hrad získal Albrecht z Valdštejna a již v roce 1623 jej prodává Pavlovi Michnovi z Vacínova. Na počátku století hrad ztrácí svou rezidenční funkci a další ránu mu uštědřil požár roku 1654. Až ve století následujícím se hradu dostalo alespoň nějaké péče. V roce 1765 dala majitelka Marie Anna z Vrtby upravit jeden z paláců a v roce 1793 byly pro provoz manufaktury na kameninu, založené Františkem hrabětem z Vrtby, adaptovány některé prostory hradního areálu. Podoba hradu Jak již bylo výše zmíněno, nejstarší částí hradu byla románská rotunda. Přemyslovský hrad oválného tvaru kromě ní tvořil k rotundě připojený čtverhranný bergfrit a trojprostorový palác. V průběhu 14. století Oldřichovi potomci hrad rozšířili – především postavili nádvorní část paláce, v níž se dnes nachází malé muzeum. V 15. století byla zdokonalena obrana hradu vystavěním bašt v hradbě. Dnes mohou návštěvníci hradu obdivovat dochovanou rotundu s bergfritem, nádvorní část paláce a základy původního přemyslovského paláce. V otevírací době muzea jsou přístupné všechny dochované interiéry, z podkroví bergfritu je krásný výhled, nejen na nedalekou zříceninu hradu Zbořený Kostelec nebo Muzeum vojenské techniky v Lešanech. Krásné ubytování naleznete poblíž Lešan. M.K.

Založení dolu Michal předcházeli kutací práce, které zde prováděl od roku 1843 c.k. Vysoký montánní erár. Byla založena jáma, která v roce 1845 dosáhla hloubky 81,5 m a otevřela první sloj o mocnosti 2 m. Na tomto základě byla v roce 1849 udělala koncese na dobývání uhlí. Dne 15.12.1856 koupila tehdy již důl Michal stejně jako většinu ostatních ostravských dolů od rakouského státu společnost Privilegovaná severní dráha Ferdinandova. V roce 1871 při rekonstrukci dolu, se vlivem rozšiřování jámy její vrchní část zhroutila. Do vzniklého kráteru se sesunula jámová budova, těžní věž, strojovna a část kotelny. Důl byl záhy obnoven, další modernizace proběhla v letech 1913-1915. Při ní byla realizována celá nová výstavba povrchové části. V roce 1927 byla postavena v areálu nová úpravna uhlí a briketárna. O rok později dosáhl důl své konečné hloubky 670,1 m. Za druhé světové války byl důl poškozen, po jejím skončení proběhlo znárodnění a důl byl přejmenován na Petr Cingr. Po revoluci v roce 1990 se vrátil důl ke svému původnímu jménu, to už však začal pomalu probíhat útlum těžby. Konec provozu přišel 30.6.1993. Vzhledem k originálnímu a kompletnímu historickému zařízení a kvalitní zachované architektuře byl důl prohlášen NKP. V roce 2000 se tu otevřela pro veřejnost důlní expozice.

Ofner Wily, usmrcen německými okupanty. Pamětní deska je umístěna na rodinném hrobě na Novém židovském hřbitově na Olšanech. Izraelská ulice.

Zříceniny mohutného hradu Šelenburka, jinak zvaného též Cvilín nebo Lobenštejn, může zájemce obdivovat 1,5 km jihovýchodně od města Krnova. Z města vede na volně přístupný hrad turistické značení. Při cestě z Krnova je možno navštívit rozhlednu Cvilín z počátku 20. století. Historie hradu Šelenburk byl založen českým králem okolo roku 1240 (na místě hradišť z několika různých období a knížecí pevnosti) a z roku 1253 pochází o něm první písemná zmínka - to jej v léno dostal Beneš z Lobenštejna. Od počátku 14. století se jej pak ujímají opavští vévodové. V roce 1474 hrad dobyl Matyáš Korvín a držel jej až do roku 1490. V letech 1493–1521 byl postupně přestavěn Janem ze Šelmberka a jeho synem Jiřím. Odtud pochází novější název hradu - Šelenburk. Znovu byl hrad přestavěn Jiřím Hohenzollernerem z Ansbachu markrabím braniborským a pánem krnovským, který jej odkoupil roku 1523. Tentýž pán si v Krnově postavil novou rezidenci a hrad přestal sloužit jako stálé sídlo. Definitivně byl opuštěn po třicetileté válce a nezadržitelně chátral.  Dispozice hradu Půdorys hradu je téměř pravidelný čtverhranný. V jižním rohu stávala mohutná válcová věž, vedle níž bývala studna. Palácová křídla se nacházela při severovýchodní hradbě a v západním rohu. Hradní jádro bylo chráněno oválem příkopu a valu, který byl pravděpodobně na severovýchodní straně dvojitý. Přístup do hradu vedl od jihovýchodu před příkop po mostě, stojícím na kamenný pilířích. Jihovýchodně od hradu se též nacházelo předhradí s provozními budovami. Dodnes stojí alespoň částečně zdivo všech objektů jádra hradu včetně dochovaných pilířů po bývalém mostě.   Tipy na výlet Na výlet se můžete vydat na větrný mlýn v Cholticích, zámek Slezské Rudoltice, zámek Linhartovy nebo zámek Velké Heraltice. V Krnově je k vidění kostel sv. Martina, kostel sv. Ducha, městské muzeum, rozhledna Cvilín, klášter Minoritů s kostelem Narození Panny Marie nebo rozhledna Ježník. Ubytovat se můžete v Opavě.