Chráněná krajinná oblast Český ráj se rozkládá na území okresů Semily, Mladá Boleslav a Jičín. Je nejstarší CHKO u nás a to již od roku 1955. Jádro Českého ráje tvoří oblast pískovcových skalních měst v okolí Jičína, Turnova a Mnichova Hradiště. Jak už samotná název napovídá, krajina je to výjimečně malebná s unikátní estetickou hodnotou. Ta je umocněna tím, že tvoří velmi harmonický dojem, který vytváří nespočet skalních měst, vyhaslých sopek, malebných zákoutí, jejichž ráz není narušen monumenty, které do kraje vtiskla ruka člověka. Hrady, zámky, rybníky malebné vesničky a městečka tvoří společně s krásnou přírodou jeden dokonalý celek. To všechno tvoří jedinečnou turistickou oblast. Charakter území Českého ráje je mírně zvlněný a terasovitě vystupuje nad okolní terén. Více než polovinu území pokrývají většinou borové lesy. V nižších polohách najdeme ovocné sady a zajímavá je i specifická květena rybníků, mokřadů a rašelinišť. Neopakovatelné kouzlo Českého ráje ale spočívá ve skalních městech a ve vrších vulkanického původu. K typickým prvkům skalních měst patří jeskyně, závrty, skalní brány a okna, a viklany která v kombinaci s hrady, jejich zříceninami a zámky umocňují romantiku celého kraje.  Český ráj nabízí výborné možnosti pro pěší turistiku ve všech ročních obdobích. Obsahuje množství turistických atraktivit jako jsou pískovcové skály, vyhlídky z rozhleden a z vyhlídkových míst, hrady a jejich zříceniny, jeskyně, ale i lidové roubené chalupy s pavlačemi a různě zaměřená muzea. Značení turistických tras je  velmi dobré a ubytování lze najít ve všech turisticky významných místech. Dominanty a nejzajímavější místa této turistické oblasti, jsou například Drábské světničky, hrad Kost, zřícenina hradu Trosky, zámek Hrubá Skála, vrch Kozákov a další. Všechny spojuje  tzv. Zlatá stezka Českého ráje. Měří celkem 123 km. Na své si zde, ale přijdou i vyznavači jízdních kol, kteří mohou projet Český ráj po výborně upravených cestách převážně s písčitým podkladem. Celá oblast je naprostým rájem pro horolezce. A to věše jen necelých 100 km severovýchodně od Prahy.

Romantický zámek Klášterec nad Ohří, ležící na levém břehu řeky, najdeme ve stejnojmenném městě s asi 16 000 obyvateli. Město se nachází mezi Krušnými a Doupovskými horami v severozápadních Čechách v okrese Chomutov, Ústecký kraj.     Historie zámku   Počátky historie zámku se kladou mezi léta 1514 a 1538, kdy zde Volf Dětřich Fictum nechal postavit panský dům na břehu Ohře. Vlastní výstavba šlechtického sídla se datuje do roku 1560. Tehdy vzniklo dnešní průčelní křídlo. Na konci 16. století byl zámek rozšířen o východní trakt a schodišťovou věž. Na počátku 17. století uzavřela další výstavba obdélníkové nádvoří. Zámek za Thunů Po bitvě na Bílé hoře se majiteli zkonfiskovaného Klášterce stali Thunové, kteří jej nechali opravit. Na architektonické úpravě se podílel italský stavitel Rossi de Luca. Projekt přilehlého zámeckého kostela Nejsvětější Trojice vypracoval jeho učitel C. Lurago. Současně s kostelem byla vybudována také Thunská hrobka. Zámek zůstal nezměněn do požáru roku 1784, kdy mu dal architekt A. Grueber klasicistní podobu. Další výraznější zásah do vzhledu kláštereckého panství způsobil požár roku 1856 a poslední úpravy zámku z roku 1858, od Václava Hagenauera v pseudogotické podobě. Tehdy navrhl V. Hagenauer nové fasády, zvýšení střech a věže, vše s dekorativní výzdobou odpovídající tehdejší módní gotizující vlně. Po roce 1945 přešel Klášterec do vlastnictví státu, a po restauraci v roce 1953 zde bylo slavnostně otevřeno muzeum českého porcelánu. Další rekonstrukce byla provedena v letech 1992 – 1994. Zámek je dnes veřejnosti přístupný a je součástí památkové zóny ve středu města. Podoba zámku Zámek Klášterec nad Ohří je čtyřkřídlá novogotická budova s vnitřním nádvořím a schodišťovou věží v jeho jihovýchodním rohu. Zámek má jednoduchou fasádu s plastickými rámy oken a reliéfem hlavní římsy. Zámecká věž je zakončená stylizovaným cimbuřím. Hlavní průčelí má 2 portály s aliančními znaky Thunů. K zámku náleží i anglický park se vzácnými dřevinami, na který navazuje lázeňský areál Kyselka s minerálními prameny. V parku nalezneme vzácné dřeviny a 220 druhů stromů z celého světa, i Thunskou hrobku, salu terrenu a plastiky Jana Brokoffa. Zámecké expozice Expozice zámku dnes představuje historické interiéry se štukovou výzdobou a výstavu porcelánu ve dvou návštěvních trasách. Původní vybavení se bohužel nedochovalo. V 1. prohlídkové trase nalezneme muzeum českého porcelánu, starý čínský, japonský a středoevropský porcelán ze sbírek UPM v Praze. 2. trasa zahrnuje zámecký areál, kostel Nejsvětější Trojice s Thunskou hrobkou, kde zaujme především rodokmen Thun-Hohensteinů, vytvořený jako plastický reliéf z porcelánu, historii města i zámeckou vyhlídkovou věž. Na zámku jsou pořádané časté výstavy minerálů a drahých kamenů z naleziště Ciboušov - Domašín, vzdáleného 2 km S od města v Krušných horách. Drahokamy z tohoto naleziště byly použity na výzdobu kaple sv. Václava ve Svatovítské katedrále a v kaplích sv. Kříže a sv. Kateřiny na Karlštejně. Tipy na výlet V místě najdete třeba zříceninu hradu Šumburk, zříceninu hradu Perštejn nebo zříceninu hradu Egerberk. Rozhlednu Svatý Kopeček, bývalý evangelický kostel, Katovu uličku nebo hrad Kadaň, to všechno najdete v Kadani. Ubytovat se můžete v Klášterci nad Ohří.

Vyšehrad svou polohou tvořil výhodné vojenské opevnění. Východní strana a další místa jsou chráněny příkrými skalnatými srázy. Obranyschopnost mu pak dodávalo hradební opevnění. Současné pochází z počátku druhé poloviny 17. století. Bylo vybudováno staviteli F. Galduzzim, F. Pieronim, S. Bossim a C. Luragem podle projektu I. Contiho. Hradby jsou členěny do šesti nárožních bastionů. Vstup do opevnění byl umožněn třemi branami. Dnes část opevnění slouží jako vyhlídkové terasy na Prahu.

Název Rohanský ostrov je dnes používán pro část území Karlína, které již ostrovem není. Původní ostrov zbudoval v roce 1550 za využití říčního nánosu pražský mlynář Jan Šašek. Na přelomu 19. a 20. století byl na západní straně, proti proudu Vltavy, spojen s Jeruzalémským ostrovem. Rozprostíral se tak mezi dnešní ulicí Těšnov na západě a Šaldovou ulicí na východě. Ve dvacátých letech 20. století byl spojen l Libeňským ostrovem a s karlínským břehem Vltavy. Ztratil tak charakter ostrova a změnil se v nábřeží. Dnešní název ostrova je odvozen od jména pražského radního a tesařského mistra Josefa Rohana, který byl jedním z majitelů ostrova. Původně se nazýval po svém tvůrci Šaškovský. V 17. a 18. století byl využíván staroměstskou radnicí a proto se nazýval Staroměstský nebo také Primátorský. Po spojení s Jeruzalémským ostrovem se západní část nazývala Jeruzalémský a východní část Rohanský ostrov. V letech 1777 – 1870 ho vlastnila manželka nejvyššího pražského purkrabího hraběte Jindřicha Gabriela Rottenhana a ostrov se nazýval Rottenhanský. V letech 1850 – 1875 se nazýval po svém dalším majiteli, pražském měšťanovi, Janu Jiřím Köpplovi Köpplův ostrov.