V místech kde se dnes setkává třída Legií a Nádražní ulice nechal vystavět pelhřimovský purkmistr Jan Eusebius v roce 1658 boží muka. Po několika zázračných uzdravení, dávajících se do souvislosti s obrazem na těchto božích mukách byla v letech 1710-1714 vystavěna kaple Panny Marie Sedmibolestné. V letech 1787-1906 se kolem kaple rozkládal hřbitov. Jako jediná z církevních staveb si téměř zachovala svoji původní podobu. Osmibokou kapli zastřešenou kupolí svírají dvě hranolové věže. Za kaplí se nachází zbytky ambitů vystavěných později v roce 1759. Po stranách oltáře jsou umístěny oratoře, přístupné z věží s bohatě vyřezávanými balkony. Do hlavního oltáře jsou zabudovány původně zde stojící boží muka. Poškozené malby na klenbě kupole zobrazují zemské patrony. Ve zdejší kryptě byli pohřbíváni příslušníci zdejších měšťanů. V areálu zbývajících ambitů se nachází menší lapidárium smírčích křížů a náhrobních kamenů z oblasti pelhřimovska.

Jako místo posledního odpočinku Franze Kafky je uctíván rodinný hrob na Novém židovském hřbitově na Olšanech.

První velký železniční most z betonu u nás, významné dílo meziválečného československého mostního stavitelství přemosťuje třemi oblouky údolní Střelnice. Při otevření trati v roce 1865 zde byl původně most s příhradovou železnou nosnou konstrukcí Schiffkornovy soustavy, která byla v roce 1884 nahrazena přímopásovou příhradovou konstrukcí ze svářkového železa. Most měl dva zděné pilíře a tři otvory o světlosti 37,4 + 37,6 + 37,3 m. Horní plocha pražců ležela asi 30 m nad nejnižším bodem území pod mostem. Již před první světovou válkou most nevyhovoval zvýšené dopravě a jednalo se o výměně konstrukce. Jelikož byly ale pilíře po 60 letech provozu dost zvětralé bylo rozhodnuto o nové výstavbě mostu. Zvítězil návrh arkádového železobetonového mostu firmy Ing. Hlava a dr. Kratochvíl, jehož autorem byl ing. Stanislav Bechyně. Mezi původní pilíře a opěry měly být vybetonovány tři elegantní klenby o rozpětí 28 m a vzepětí 12 m. Prostor mezi oblouky a mostovkou vyplňovaly železobetonové obloukové rámy – arkády, nesoucí 5 m širokou mostovku s průběžným štěrkovým ložem. Celková délka výstavby činila necelého pět a půl měsíce, práce skončily 18.9.1924 z toho na mostě byla výluka o pouhých 40 dní. Na části z vystuženého betonu se spotřebovalo 90 t železných prutů; při objemu 4.097 m3 byla spotřeba výztuže tedy jen 22,5 kg/m3, takže šlo o beton slabě vyztužený jemuž se připisuje nosnost jen o něco málo větší než betonu prostému.

Pamětní deska českého literáta Jaroslava Vrchlického je zhotovena z bronzu. V roce 1929 ji vytvořil L. Šaloun.