Jan Hus na stejnojmenném náměstí v Berouně.

Rozhledna se nachází na Hraničním vrchu (536 m.n.m.) severovýchodně od Města Albrechtice. Jde vcelku o unikátní stavbu, která vznikla úpravami z bývalých příhradových věží sloužících k přenosu telegrafního signálu, postavených v roce 1980. Věže od roku 1999 nesloužily svému účelu a po několika jednáních je odkoupilo město za symbolickou částku. Úpravy znamenaly vybudování dobrého přístupového schodiště na jedné z věží, prostorné a kryté vyhlídkové plošiny na obou věžích a mezi nimi byla vestavěna ocelová lávka, která spojila obě věže. Otevření rozhledny proběhlo v roce 2011. Výhled rozhledna poskytuje na Jeseníky, Krnovsko, Opavsko a také na polskou stranu. Přístup je volný, parkování je při silnici v místě kde z ní odbočuje polní cesta vedoucí k rozhledně (odtud je to k rozhledně cca 500 m).

Jedno z nelépe dochovaný středověkých městských fortifikacích v českých zemích. Opevnění bylo budováno od poloviny 13. století až do začátku 16. století. Opevnění bylo až do třicetileté války opravováno, potom ponecháno svému osudu. Po posledním požáru na začátku 19. století bylo v souvilosti s rozšiřováním města vynuceno místní bourání hradeb a také zánik tří ze čtyř městských bran. Opevnění v podstatě tvořily dva hradební pásy z lomového kamene a místy kvádrů, vzdálené od sebe přibližně 14 m, mezi nimi se nacházel parkán, po kterém se pak pohybovali obránci města. Vnitřní hradba vysoká 6-7 m měla zkosené cimbuří, střílny a dřevěný ochoz. Bylo zpevněno pravoúhlými dovnitř otevřenými baštami. Vnější hradba pocházející z období pozdní gotiky byla zpevněna 18 půlválcovými věžemi vzdálených od sebe v rozmezí 50-100 m. Tyto věže vyčnívaly před hradbu aby umožnily boční palbu. Před vnější hradbou se pak nacházel příkop a val. Do města byl umožněn vstup pomocí čtyř bran, později doplněných předbraním. Do dnešní doby se dochovalo velká část městského opevnění na různých místech po celém svém bývalém okruhu. Dochovalo se také v různém stavebním stádiu 6 bašt, 16 z 18 půlválcových věží a jedna ze čtyř městských bran (Pražská). Mezi Ptačím rynkem a ulicí Růžová bylo dochované městské opevnění parkově upraveno.

První farní kostel je zde zmiňován ve 14. století. Současná stavba byla vybudována podle projektu J. J. Halířka v letech 1740 – 1743. Současně s kostelem zde byla postavena i márnice, později kaple Božího hrobu. Soubor těchto staveb tvoří reprezentativní ukázku vrcholně a pozdně barokního umění. Kostel má čtvercový presbytář. Jeho hranolová věž s hodinami je umístěna v podélné ose stavby. Kazatelna a oltář je dílem F. Ublackera z roku 1752. Nástropní freska je dílem J. P. Molitora staršího. Boční oltář pochází z roku 1745 a je vyzdoben sochami R. Prachnera a obrazy J. P. Molitora a J. V. Spitzera. Vchod do kostela a jeho jižní strana jsou vyzdobeny sochami světců, které jsou převážně z dílny Jana Jiřího Šlanzovského. Zhotoveny byly okolo roku 1720.Pozdně barokní sálová svatyně se čtvercovým presbytářem z let 1740-43. Ve svých zdech uchovává zbytky starší, gotické, renesančně přestavěné svatyně, z níž pochází i spodek masivní hranolové věže v průčelí. Honosně vyzdobený interiér má nástropní fresku Nejsvětější trojice. Kostel se vymyká průměru výzdoby venkovských svatyní a to i sochami na vnější ohradní zdi, přenesenými sem ze zrušeného mariánského sloupu v Kostelci nad Černými lesy.