Kostel na Václavském náměstí je poprvé připomínán již roku 1363. Za třicetileté války byl však notně zpustošen a následně zbořen. V letech 1714-1716 byl nákladem města vybudován dnešní barokní kostel sv. Václava podle plánů Octavio Broggia. Sochařskou výzdobu provedl Franz Tollinger a štukovou R. Boll. V letech 1993-1994 prošel kostel náročnou opravou. Kostel je centrální dispozice s přiřazeným polygonálním presbytářem. Završen pak válcovou nástavbou s kopulí a lucernou. Kostel je stále v majetku města a již od roku 1945 jej má v pronájmu pravoslavná církev.

Březiněves, původně jména Březnoves (Březina ves nebo-li Břízova ves) vznikla při staré silnici na Mělník již ve 12. století. Jejími majiteli bývali církevní hodnostáři např. komenda křižovníků svatého Jana s bílou hvězdou v Praze nebo Johanité, ale i soukromníci a mezi nimi například Albrecht z Valdštejna. V roce 1974 byla připojena k Praze a dnes je nejsevernější částí osmého pražského obvodu.

Jeden z nejpěknějších viklanů u nás se nachází 1,5 km severně od obce Javorná ze které vede k němu značená turistická značka. Pěkně vyvinutý žulový blok viklanu zvaný Dominik je 3,5 m dlouhý, 1,5 m široký a 2 m vysoký. I když byl kdysi částečně poškozen je omezeně kývavě pohyblivý na nepatrně odkryté skále. Podle historických pramenů byl viklan dříve méně stabilní a vychyloval se již při silnějších poryvech větru. Na horní ploše viklanu je skalní mísa, vytvořená pravděpodobně lidskou rukou. To by mohlo ukazovat na kultovní využití kamene v prehistorii. Viklan tvoří středně zrnitá až hrubozrnná žula. Jeho vývoj je spojován s procesy selektivního zvětrávání a odnosu horniny. Významným faktorem při vzniku je i kvádrová nebo kulovitá odlučnost.

Asi 15 m vysoký vápencový útes, vyčnívající osaměle na východním svahu. Říká se mu také Čertův kámen, prý jej tady kdysi dávno upustil samotný satanáš. U paty kamene byla údajně upálena mladá čarodějnice. Pamětní deska připomíná schromáždění poddaných z Kopřivnice a okolních vsí roku 1695 na protest proti zvůli hejtmana Maxmiliána Harasovského. Povstalci vypálili Maxmiliánovi statek a sešli se u Váňova kamene, aby vedli další jednání – a povedlo se jim snížení roboty.