Šternberský palác na Hradčanech je jedním z nejvelkolepějších děl světské architektury nastupujícího vrcholného baroka u nás. Nechal si jej vystavět po r. 1698 Václav Vojtěch ze Šternberka. V poválečných letech se palác stal majetkem Národní galerie. Ta jej adaptovala na expoziční prostory a umístila sem své sbírky. V současnosti zde sídlí stálá expozice evropského malířství Národní galerie - Evropské umění od antiky po baroko. Popis expozice Období antického Řecka a Říma Antickým památkám patří úvod expozice v prvním patře. K dalším cenným exponátům  prvního patra patří slavná estenská kolekce italského umění 14. - 16. století. Ta v sobě zahrnuje jak díla starších toskánskýchmistrů (B. Daddi, Lorenzo Monaco), tak práce benátské školy (dílna Vivariniů) a mistrovské ukázky florentského manýrismu (A. Bronzino, A. Allori). Pozoruhodnému souboru staršího nizozemského malířství vévodí monumentální oltářní archa Jana Gossaerta zv. Mabusse. Vystavená sbírka ikon nabízí příklady z tvorby většiny významných center Středomoří a východní Evropy. Italští, španělští, francouzští a nizozemští mistři 16. – 18. století Krásu a teatrálnost barokních umělců můžeme obdivovat ve druhém patře Šternberského paláce. Návštěvníci se mohou těšit na ta nejslavnější jména evropského malířství, mezi nimi Tintoretto, Ribera, Tiepolo, El Greco, Goya, Rubens či van Dyck. Mimořádnou kvalitou vyniká zvláště kolekce holandských mistrů, které vévodí díla Rembrandtova, Halsova, Terborchova, Ruysdaelova a van Goyenova. Významnému sběrateli a mecenáši Národní galerie Josefu Hoserovi je věnován samostatný kabinet instalovaný ve stylu první poloviny 19. Století. Německé a rakouské umění 16. – 18. století Přízemí paláce je věnováno autorům jako jsou např. Lucas Cranach či Hans Baldung zv. Grien. Zde mohou návštěvníci spatřit také jeden z nejslavnějších obrazů evropského malířství, Růžencovou slavnost od Albrechta Dürera. Malba vznikla v Benátkách roku 1506 a do Prahy se dostala zásluhou císaře Rudolfa II. Expozici doplňují komorní soubory dobového uměleckého řemesla a drobné plastiky. S kreslířským a grafickým uměním minulých staletí se návštěvník setká v grafickém kabinetu v přízemí paláce. Výstavní sály opět zdobí původní barokní nástěnné a nástropní malby.

Dům čp. 17 na Masarykově náměstí byl postaven v 16. století nákladem Janem Broumem z Chomutovic a posléze pak ještě Janem Kržem z Plotišť. Na konci 20. let 20. století byla obnovena jeho sgrafitová fasáda. V domě v minulosti sídlil i královský purkrabí. V průjezdu domu jsou vidět erby obou stavebníků a jejich manželek. Nachází se zde galerie a expozice muzea strašidel.

Kozel je klasicistní zámek, který leží kousek od Plzně v blízkosti obce Šťáhlavy. Byl vystavěn teprve na konci 18. století pro Jana Vojtěcha Černína, nejvyššího lovčího království českého. Lovecký zámeček Vznikl jako reprezentativní lovecké sídlo na svazích řeky Úslavy a na hony pořádané jeho majitelem se sem sjížděla šlechta z celých Čech. Jeho stavitelem byl Václav Haberditz. Ten postavil jednoduchou čtyřkřídlou přízemní budovu kolem obdélníkového vnitřního nádvoří. V polovině 90. let 18. století byla ještě přistavěna kaple, jízdárna, lokajna a konírna. Jan Vojtěch Černín zemřel v roce 1816. Jeho dvě manželství zůstala bezdětná a Kozel i se štáhlavským panstvím zanechal svému prasynovci hraběti Kristianu Vincencovi Valdštejn-Vartenberkovi. K žádným stavebním úpravám již nedošlo. Jedinečný klasicismus a bohaté interiéry Zámek Kozel překvapí jednoduchostí klasicistní architektury. Má bohaté interiéry, které lze vidět během prohlídkového okruhu, který vede všemi místnostmi po obvodu stavby. V pokojích se nachází původní zařízení, převážně rokokové a klasicistní. V hale je malba navozující iluzi zimní zahrady. Dále je k vidění kuřácký salón se sbírkou dýmek, toaletní pokojík, ložnice pro hosty s rokokovým lůžkem, kulečníkový sál, lovecký salónek s renesančními zbraněmi a další salóny a pokoje, které navodí časy přelomu 18. a 19. století. V bývalé stáji se dnes vystavuje rodinné empírové divadlo s původní konstrukcí a kulisami. Je zde také možno pořádat svatební obřady. Zámek je zasazen do rozlehlého 40hektarového anglického parku, kde roste přes 6 000 stromů. Za jeho projekcí stojí S. X. Franc. Zámek Kozel je nejnavštěvovanějším památkovým objektem v západních Čechách a za svůj nezvyklý název vděčí starému pohanskému zvyku Slovanů. Právě v těchto místech naši prapředkové obětovali v době rovnodennosti na usmíření bohů a v naději na dobrou úrodu kozla. Tipy na výlet Nedaleko odsud se nachází zřícenina hradu Lopata. Kromě samotného města Plzeň můžete v okolí navštívit také kostel sv. Prokopa ve Štěnovicích, kamenný most Dobřany, rotundu sv. Petra ve Starém Plzenci nebo vystoupit na rozhlednu Sylvánský vrch. Za návštěvu stojí i zřícenina hradu Radyně nebo zřícenina hradu Litice. Ubytovat se můžete v Plzni.

Na přelomu roku 2004 a 2005 byla postavena severozápadně od obce Jakubčovice dřevěná rozhledna. Vlastní dřevěná konstrukce rozhledny stojí na čtyřech batonových pilotech, které jsou obloženy kamenem (slezská droba) pocházející z nedalekého lomu. Na rozhlednu pak bylo spotřebováno celkem 30 kubíků modřínového dřeva a náklady se vyšplhaly na 1 milion korun. Celková výška stavby činí 15,5 metru, vyhlídková plošina se nachází ve výšce 13 metrů a vede na ní 61 schodů. Rozhledna poskytuje kruhový výhled na Opavsko, Jeseníky a Beskydy.