Na pravoslavný kostel sv. Petra a Pavla nacházejícího se v ulici Krále Jiřího zase přispěli velkou měrou ruští lázeňští hosté. Pětikopulová stavba byla vystavěna v letech 1893-97 podle vzoru byzantského staroruského kostela v Ostankinu u Moskvy. Architektem byl G. Wiedermann. Kostel dodnes užívá Pravoslavná církev.

Muzeum Jindřichohradecka bylo založeno jako městské již roku 1882. První expozice byly zpřístupněny o dva roky později v prostorách zámeckého archivu. V roce 1928 byla otevřena nová expozice muzea v renesanční budově bývalého jezuitského semináře na Balbínově náměstí, kde se muzejní expozice nacházejí doposud. Nejcenějším exponátem jsou Krýzovy jesličky, ty se staly součástí sbírek roku 1935. V roce 1951 se jindřichohradecké muzeum stalo okresním, kterým bylo s výjimkou let 1963-4 až do roku 2003, kdy se jeho zřizovatelem stal Jihočeská kraj a instituce byla přejmenována na Muzeum Jindřichohradecka. Muzeum také spravuje velký komplex kostela sv. Jana Křtitele a bývalého minoritského kláštera. Jsou zde umístěny pracovny muzea, knihovna s badatelnou, konferenční sál, výstavní prostory a expozice. Muzeum Jindřichohradecka spravuje ve svých sbírkách přes 50 tisíc položek, což představuje více než 100 tisíc sbírkových předmětů mimořádné historické, umělecké a dokumentační hodnoty.   Stálá expozice Krýzovy jesličky: největší lidový mechanický betlém na světě Gotická plastika jindřichohradecka Terče jindřichohradeckých ostrostřelců a terčové zbraně Cechy a řemesůa Expozice o životě nejvýznamnější české pěvkyně Emy Destinnové s instalací interiéru jejího zámku v blízké Stráži nad Nežárkou Knižní kultura, hradečtí tiskaři Landfras a Hildgartner Výtvarné umění Historický nábytek Unikátní lékárna z počátku 19. století Měšťanská a lidová kultura 19. století představující charakteristický život měšťana a venkovana 19. století, doplněna nábytkem, oblečením (kroje), sklem, porcelánem, podmalbami na skle atd.

Zajímavý geomorfologický útvar „Geologické varhany“ se nachází necelé tři kilometry východně od obce Mladeč. Jde o krasový jev vzniklý za specifických klimatických podmínek, korozním rozpouštěním vápence podél puklin do hloubky. Navíc byla tato koroze urychlena působením vodních roztoků nasycených oxidem uhličitým, které tak působily jako slabá kyselina. Ideální podmínky pro vznik tohoto útvaru byly během tropického třetihorního klimatu. Útvar tvoří větší či menší svislé kapsovité prohlubeniny, zpravidla dosahující hloubky až 20 m. Vytvořené prohlubeniny jsou pak vyplněny klesajícím jílem, hlínou, pískem, štěrkem nebo jiným materiálem. To vše se dělo pod povrchem a tak tento jev není viditelný z povrchu. To je možné pouze v umělých odkryvech například na lomových stěnách nebo zářezech. A právě zde v bývalém vápencovém lomu Brodka došlo k obnažení tohoto útvaru.

Hradní zřícenina se nachází nad Hamerským potokem v blízkosti obce Blažejov nedaleko Jindřichova Hradce. Historie hradu Hrad založil někdo z pánů z Hradce, podle nejrozšířenější verze to byl Jindřich z Hradce, syn známého Vítka z Prčice. Jeho syn Vítek z Hradce vstoupil do řádu německých rytířů a tento hrad jim v roce 1257 daroval. Tento řád tu patrně sídlil až do roku 1405. Během první poloviny 15. století pak byl opuštěn a na konci téhož století je už pustý a pobořený. Postupně pak částečně podlehl zubu času, povětrnostním vlivům a hlavně byl rozebírán na okolní obytná stavení. Dispozice hradu Dispozice hradu byla trojúhelníková. Hrad nebyl příliš zkoumán, neoplýval však svojí velikostí. K čelní hradbě patrně přiléhal palác a brána. Hrad byl zřejmě bezvěžový. Do dnešní doby lze na vrcholové plošině nalézt jen zbytky čelní hradby a paláce. Dochovala se zde však jedna významná drobnost. Dochované zdivo nese rysy tzv. klasové vazby. Kameny byly v jednotlivých vrstvách poskládané nakoso, ale v každé vrstvě opačným směrem. Zdivo tak připomíná klas. Zřícenina hradu je volně přístupná. Hledání řádového pokladu Protože vlastníci hradu, řád německých rytířů, patřil k bohatým řádům, pátralo zde mnoho hledačů vábených zdejšími pověstmi o pokladu. Konkrétně občané nedalekého Blažejova zde intenzivně kopali v roce 1882. Oni a ani nikdo jiný žádný poklad neobjevili a to ani tajnou podzemní chodbu, která měla vést do sklepení blažejovského domku „U Petra“. Po návštěvě zříceniny můžete zavítat do nedalekého Strmilova, kde se nachází Umělecká tkalcovna a muzeum českého tkalce. Vynechat nemůžete an i Jindřichův Hradec, kde je k vidění například renesanční zámek, kostel sv. Jana Křtitele s klášterem minoritů nebo Muzeum Jindřichoradecka. V Jindřichově Hradci jistě najdete vhodné ubytování.