Skála Kokeš, text v přípravě

Délka toku: cca 2,1 km.Povodí: cca 6,5 km2.Lysolajský potok pramení v dolní části rokle Housle. Odtud též jeho druhý název Housle. Protéká Lysolajským údolím a v Podbabě se vlévá zleva do Vltavy.Protéká katastry Lysolaje a Dejvice.

Čertův sloup na Vyšehradě se nachází v jihozápadním cípu Karlachových sadů, poblíž východního vstupu na vyšehradský hřbitov, ke Slavínu. Byl sem umístěn v roce 1888. Sloup je tvořen třemi dříky z biotitu-amfibolového dioritu, které váží cca 2,5 tuny. Původ sloupu není přesně znám a je proto vykládán v několika variantách. Například jako sluneční hodiny, které v pohanských dobách určovaly zimní a letní slunovrat, či jako podpěry románské baziliky, která stávala na místě dnešního kostela sv. Petra a Pavla. Vzhledem k tomu, že v horkých slunečních dnech je cítit sírou, existuje také pověst, že kámen přinesl na Vyšehrad až z Říma ďábel. Měl v úmyslu vzít si duši jednoho zdejšího mnicha, ale nepochodil a tak mrštil obeliskem tak, že se rozlomil na tři části. Bez ohledu na nejasnost v jeho původu je sloup zajímavým doplňkem vyšehradského areálu,  turistickou atrakcí.Za východní stranou kostela v parku můžeme najít tři kamené válce - tzv. „Čertovy sloupy“ a vypráví se o nich, že je na Vyšehrad přinesl čert. Původbně to byl prý sloup, který čert ve vzteku rozbil na tři kusy, když prohrál sázku s jedním knězem. Oč se vsadili? Ten páter prý čerta moc využíval a když měl propadnout peklu, dal se na pokání. Svatý Petr se nad ním slitoval a poradil mu aby s čertem uzavřel sázku. Ať přinese z chrámu Panny Marie v Římě sloup, ale musí to stihnout než kněz skončí kázání. Čert souhlasil a byl by tu sázku vyhrál, kdyby ho sv. Petr třikrát neshodil do benátských lagun. To je však jen pověst. Sloupy jsou zřejmě pravěkou památkou a v dávných dobách sloužily k označování slunovratu a snad i jako sluneční hodiny. Původně byly umístěny v kostele, ale na příkaz Josefa II. byly odstěhovány do parku. Vznikly obráběním velmi tvrdého kamene, pocházejícího odněkud z Dolního Posázaví. Jednotlivé kusy mají délku 160-240 cm a všechny váží dohromady asi 2,5 tuny.

Koloděje nad Lužnicí byly v minulosti většinovou židovskou obcí, staly se střediskem nejen pro tuto obec, ale celé Vltavotýnsko. Kolodějský duchovní správce byl zároveň krajským rabínem. Židé sem přišli po svém vysídlení z Týna nad Vltavou při morové epidemii v letech 1681-82. Zprávy o počtu židů je z roku 1721, tehdy se zde k této víře hlásilo 65 usedlíků s 89 dětmi. Od druhé poloviny 19. století začal počet židů v obci klesat a před druhou světovou válkou zde žilo jen 10 izraelitů. Holocaust z nich přežili jen 3. Židovský hřbitov vznikl patrně vzápětí po migraci do Koloděj nad Lužnicí v letech 1681-82. Synagoga byla založena v roce 1695. Stála nedaleko zámku na místě dnešního památníku obětem války. Byla zbořena v roce 1947 při stavbě nové silnice. Nejstarší dchovaná hřbitovní stéla je z roku 1705, pohřby se zde konaly až do roku 1941. Najdeme zde více než 270 cenných náhrobků barokního a klasicistního typu. Zajímavá je tumba rabína Jakuba Mahlera ve tvaru kaple s chvalozpěvem v hebrejštině. Na hřbitově je také pomník obětem holocaustu z Koloděj nad Lužnicí a Týna nad Vltavou. V současné době spravuje hřbitov Židovská obec v Praze. Návštěvník si může klíče od hřbitova půjčit v kolodějském hostinci.Hřbitov se nachází za obcí při silnici č. 105 směrem na Koloměřice (směr Bernartice).