Raně gotický hrad Pecka je situován do stejnojmenné obce, ležící asi 6 km na východ od Nové Paky. Byl postaven na strmém vrchu v kopcovité krajině západního Podkrkonoší. Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic První písemné záznamy pocházejí z roku 1322, kdy se jako majitel uvádí Budivoj z Pecky. Výhodnost strategické polohy na špatně přístupném místě a kvalitu hradeb osvědčil hrad Pecka za držení Jarka z Železnice, který byl nepřítelem husitů. Proto roku 1432 po 7 měsíců obléhali Pecku sirotci. Z dalších majitelů stojí za zmínku Mikuláš a Vilém Hořický z Hořic, v jejichž držení je Pecka od osmdesátých let 15. století až do roku 1518. Hrad rozšířili a nechali vystavět pozdně gotické opevnění. Za dalších majitelů Škopků z Bílých Otradovic začala být Pecka postupně přebudována na pohodlné zámecké sídlo v renesančním slohu. Tehdy vzniklo tzv. Škopkovské křídlo s arkádami. Přestavbu dokončil další majitel, známý šlechtic Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic. Vynikající spisovatel, cestovatel a hudebník postavil na počátku 17. století dvoupatrový, tzv. Harantovský palác a vznikl tak čtyřkřídlý zámek. Když byl Kryštof Harant 21. června 1621 za účast na stavovském povstání popraven na Staroměstském námestí, prodala jeho manželka Pecku Albrechtovi z Valdštejna. Ten ji už za 3 roky upsal kartuziánům ve Valdicích. Když byl řád roku 1782 zrušen připadla Pecka náboženskému fondu a v roce 1824 jej vykoupili Trautmannsdorfové. Hrad už byl v té době neudržovaný a jeho chátrání urychlil požár roku 1830. Prohlídka interiérů hradu Pecka s černou kuchyní a sklepením Do hradu se vstupuje po barokním mostě ze 17. století, který vede k hradní bráně. Lichoběžníkové nádvoří dnes obklopují jen zbytky staveb paláců, které nádvoří obklopovaly. Rekonstruoval se jediný západní Harantovský palác, v jehož prostorách byla zřízena expozice. Tu tvoří celkem sedm místností, mučírna a sklepení a také 60 m hluboká studna. Tématicky je zaměřena na dějiny hradu, život a dílo cestovatele, spisovatele a hudebního skladatele Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic. Hrad nabízí z několika vyhlídek nádherné pohledy na okolí. Vidět jsou třeba Krkonoše a hrady Kumburk nebo zřícenina hradu Bradlec. Tipy na výlet V Lázních Bělohrad najdete Anenské slatinné lázně, zámek Lázně Bělohrad, Fričovo muzeum nebo přírodní památku Hřídelecká hůra. V Nové Pace můžete navštívit expozici v Klenotnici drahých kamenů, Městské muzeum nebo Suchardův dům. V Nové Pace se můžete i ubytovat.

Věž Lorety je jednou z nejznámějších pražských věží díky zvonkohře, kterou zde v roce 1694 zhotovil hodinář P. Neumann. Je osazena hodinami. Zdobí ji kartuše a další prvky.

Počátky děčínského muzea klademe sice do 19. století nicméně novodobá historie se datuje od roku 1945. Tehdy byly sloučeny sbírky Městského muzea v Děčíně a Městského muzea v Podmoklech. Muzejní fond byl obohacen o řadu konfiskátů ze soukromých sbírek a průběžně doplňován sběry, dary a nákupy. Prvotní problémy s nedostatkem prostor byly vyřešeny roku 1953, kdy muzuem dostalo bývalý lovecký zámeček Thun-Hohensteinů.Velkým výstavním počinem se stává expozice Vývoj lodní dopravy na Labi otevřená v roce 1969 - v roce, kdy je muzeu jako jedinému na našem území udělena specializace právě v oblasti historie lodní dopravy po celém toku Labe. Proto také muzeum disponuje jednou z největších knihoven o plavbě vůbec a vlastní i rozsáhlý fotoarchiv plavidel, sbírku starých vodních map Labe a Vltavy, obsáhlý soubor konstrukčních nákresů a mnohé další reálie dokumentující tento specifický způsob dopravy a přepravy. Koncem sedmdesátých let dostalo muzeum do své správy také dvě pobočky - muzea v Rumburku a Varnsdorfu, a je tomu tak dodnes.Sametová revoluce přinesla i pro zdejší muzeum velký zlom. Svou činnost mohli odborníci na jeho půdě konečně zaměřit na skutečnou vědeckou práci, zejména na hlubší zkoumání a mapování regionální historie (brzy po revoluci muzeum otvírá například stálou expozici Gotická plastika na Děčínsku), svůj prostor pravidelně dostávají také regionální umělci či výtvarné skupiny, a daleko větší pozornost je věnována údržbě sbírek, zejména pak restaurování děl jsoucích  často na pokraji zkázy.Muzeum také rozšířilo své výstavní prostory - na Děčínském zámku byla zřízena nejprve expozice loutek zapůjčených ze sbírek Milana Knížáka (1998 - 2002) a později byly otevřeny stálé expozice z našich sbírek - Zámecká zbrojnice, Umění baroka, Veduty Děčínska, v roce 2005 přibyl také Děčínský zámek v proměnách doby. Stálá expozice Vývoj lodní dopravy na Labi. Město na louce (výsledky archeologického výzkumu středověkého Děčína). Gotická plastika na Děčínsku - Obrazová galerie (od baroka po 20. století). Procházka starým Děčínem. Zámecká zbrojnice Veduty Děčínska Děčínský zámek v proměnách doby

Choceňská věž je pozůstatkem dvouvěžové brány. Čtvrté obranné patro bylo v barokní době nahrazeno cibulovitou bání. Opevněné předbraní, hlavní brána a menší věž zmizely v 19. století. Na rozdíl od Pražské a Litomyšlské věže unikla tato puristické obnově a zachovala si tak původní podobu. Kromě pozůstatků chrliče v nároží je možno vidět na straně do ulice starý vstup na ochoz nad branou chráněný kdysi padacím mostkem. Po vytažení mostek zapadl do prostoru vzniklého ustoupením portálu do zdiva a průchod se tak uzavřel.