Kostel sv. Barbory, který je zachovanou zříceninou stojí osamoceně v blízkosti obce Všekary 10 km severovýchodně od Horškovského Týna. Kostel postavil v letech 1717-1724 majitel panství hrabě Adam Trautsmandorf. Tehdy zde již v 16. století stávala osada horníků jenž dolovaly olovo a cín. Osada po vytěžení zásob sice zmizela, ale z kostela se stalo poutní místo a to až do jeho zrušení císařem Josefem II. Místní lid však na to moc nebral ohled a kostel tak nějak fungoval dál. Až po roce 1945 se dostal na pokraj zájmu a na cestu zkázy. Bylo vykradeno jeho zařízení včetně nádherného akantového hlavního oltáře. Po roce 1968 se na něm podepsali i sovětští vojáci. Po revoluci v roce 1994 sice dostal novou střechu a byl uzavřen mříží, přesto však chátrá dál. Jednolodní stavba, křížového půdorysu má dvě boční kaple. Vnitřní prostor je zaklenut valenými klenbami s lunetovými výsečemi. Místy, zejména v presbytáři jsou ještě vidět sporé zbytky rokokových maleb.

Rozeklané skály, součást místa zvaného Kyjovský Hrádek, se tyčí nad Kyjovským údolím přibližně půl kilometru západně od obce Kyjov v NP České Švýcarsko. Údolím pod volně přístupným Hrádkem vede z obce turistické značení. Historie hrádku Starší badatelé předpokládali, že zdejší lokalita, nazývaná Kyjovský Hrádek podle nedaleké obce Kyjov, neboť pravé jméno je neznámé, bývala skalním hradem. Počátek hradu, který měl sloužit ke střežení obchodní stezky, byl kladen do počátku 14. století, kdy zdejší území vlastnili páni z Michalovic. Zánik hradu byl kladen do období okolo roku 1440 v souvislosti  s vojenskou výpravou Lužičanů. Novější bádání Františka Gabriela a J. Smetany ukazují, že zdejší lokalita byla víceméně provizorním sídlem prospektorů nebo horníků, pracujících v okolí a sloužila k tomuto účelu přibližně od poloviny 13. století do počátku 14. století. Pozůstatky hrádku dnes Na plošině skalního suku nad údolím archeologové objevili suterény objektů, které byly z větší části dřevěné. Dále zde byly nalezeny stopy po peci (snad vápenka) a další stopy po ukotvení dřevěných částí objektů. Tipy na výlet Navštívit můžete zříceninu hradu Falknštejn. U Jetřichovic najdete přírodní památky jako Mariinu skálu, Vilemíninu vyhlídku, Pavlínino údolí, skalní průchod Úzké schody nebo skalní masiv Rudolfův kámen. Nedaleko od Chřibské si můžete prohlédnout zříceninu hradu Chřibský hrádek nebo akvadukt. Ubytování najdete v Krásné Lípě. M.K.

Židovský hřbitov v Heřmanově Městci je velmi starý. Tradice klade jeho založení dokonce do doby prvního židovského osídlení. Tedy ještě před rok 1430. Podle jiných interpretací se tak stalo až později v 15. století či dokonce ve století 16. Jisté je, že byl několikrát rozšiřován a první rozšíření je doložené v roce 1667. Po něm následovali určitě ještě čtyři další, poslední v roce 1838. Tehdy dosáhl hřbitov své dnešní velikosti, tedy téměř 4 000 m2.  Ne této ploše si můžeme prohlédnout v 21 nestejně dlouhých řadách 1077 náhrobních kamenů, z nichž nejstarší čitelný náhrobek je z roku 1647. Starší náhrobní kameny jsou však již zcela zvětralé a tudíž nečitelné. V mezerách jednotlivých řad se nacházely dnes již zničené náhrobky, jejichž počet lze odhadovat na několik set. Poslední pohřeb se zde konal v květnu 1940. Náhrobky jsou typickou ukázkou židovského pohřebiště. Ty starší jsou z pískovce, mladší z mramoru. Završení stél je špičaté, obloukové, různě zvlněné i asymetrické. Nápisy jsou hebrejské, německé, české a také kombinované. Jsou doplněny bohatou symbolikou. K vidění jsou tak například žehnající ruce, rostlinné ornamenty či symboly znázorňující jména zemřelých. Výjimečná je jistě ornamentálně zdobená tumba z roku 1844 a velká hrobka z poloviny 19. století. Na hřbitově jsou také dvě budovy. Domek správce hřbitova a márnice. postavena byla roku 1838 a je na nepamětní deska obětem nacismu. Židovský hřbitov v Heřmanově Městci je u nás jeden z větších a je také jedním z nejstarších a nejzachovalejších.

Deska je umístěna v botanické zahradě hlavního města Prahy v Troji. Připomíná zasazení sakury při příležitosti obnovení diplomatických styků mezi Českou republikou a Japonskem v srpnu roku 1977. Tyto styky byly přerušeny po II. světové válce na čtyřicet let.