Kostel je nepřehlédnutelnou dominantou obce a zároveň jednou z nejvýznamnějších památek Hustopečska. Původně zde kostel stál již kolem roku 1350. Kostelnímu arálu vévodí 45 m vysoká mohutná věž, výjimečná svým odloučením od kaple, s jejímž průčelím bývala kdysi spojena dřevěným mostem. Věž byla vybudována v letech 1511-1517 a v roce 1573 opravena kvůli poškození bleskem. Stejný incident se odehrál na počátku 19. století a tehdy si vynutil její rozsáhlou rekonstrukci. Protože věž hrozila zhroucením byla snížena a architektura její horní části podstatně zjednodušena. Původně byla každá hrana zvonice vybavena jehlanovitou vížkou, kterých bylo celkem 12. Věž je vybavena třemi zvony, nejstarší z roku 1456, nejtěžší z roku 1606 váží asi 6 tun. Původně gotická kostelní loď s presbytářem nabízí řadu pozoruhodných detailů. Krásnou síťovou stropní klenbu, kamennou křtitelnici (1493), kazatelnu (1522), balustrádu zdobenou působivým ornamentem (tzv. plaménkovou kružbou), pozdně gotický portál s tudorským prohnutým obloukem zvaným „oslý hřbet“, sochu Ukřižovaného, po jehož boku se ďábel a anděl rozhodují nad hříšníkem, a majestátní varhany z roku 1885.

Jelení jezírko se nachází na žluté turistické značce zhruba 1,5 km od obce Jelení. V roce 1835 byla pro zlepšení stavu plavební vody ve Schwarzenberském kanále postavena umělá vodní nádrž Jelení jezírko. Je položena ve výšce 945 m.n.m. Objem zadržované vody byl 9.000 m3. Naplňovala se 10 dnů a při plném otevření výpusti dodávala 0,4 m3 vody za vteřinu po dobu 5 hodin. Jelení jezírko je napojeno na kanál tzv. Jelením smykem, dlážděnou stokou o délce 925 m s výškovým rozdílem 85 m.

Při bývalém městském opevnění v ulici Příkopy se nachází menší starší židovský hřbitov, založený roku 1626. Následně byl několikrát rozšiřován (1661, 1739, 1772, 1810). Sloužil až do roku 1875 kdy byl založen na západním okraji města nový hřbitov. Dnes na ploše 430 m2 můžeme vidět zhruba 140 náhrobků z let 1660-1875 (barokní a klasicistní stély). Hřbitov je povětšinou uzavřen a pohled na něj je skrz mříž.   Nový židovský hřbitov se nachází na západním okraji města při ulici Křičkova. Založen roku 1876 a sloužil až do druhé světové války. Dnes tu najdeme na 112 náhrobků od doby založení hřbitova do roku 1946. Původně hřbitovní domek dnes slouží obytným účelům.

Renesanční zámek Lužany stojí na levém břehu řeky Úhlavy ve stejnojmenné obci. Zámek a jeho areál slouží dnes představitelům české vědy a kultury, studentům, vedení fakult a pracovišť vysokých škol. Historie zámku Na místě dnešního lužanského zámku stála v roce 1245 dřevěná tvrz, která byla v roce 1583 přestavěna v jednopatrový renesanční zámek. Na počátku 19. století byl pak zámek přestavěn v barokním stylu.  Lužanské panství měnilo často majitele, až jej v roce 1886 koupil Josef Hlávka pro svou matku Annu, kde později sídlil se svojí ženou. Když byl J. Hlávka během své dlouhé nemoci upoután na invalidní vozík, většinu času se svou Marií trávil právě v lužanském zámku. Dokladem tohoto pobytu jsou akvarely Leopolda Schmidta, které je možno na zámku spatřit. Po svém uzdravení a smrti milované Marie začal známý architekt uvažovat o přestavbě objektu. Zámek Lužany je ze tří stran obklopen parkem, na který navazuje renesanční užitková zahrada. Přestavby zámku za J. Hlávky V letech 1886 - 1887 nechal Hlávka část původní renesančně barokní stavby zbourat. Na jejím místě postavil dvoupodlažní novostavbu s půdorysem ve tvaru písmene Y. Z původní barokní byla vybudována dominantní šestipatrová velká věž s hodinami. Obytná část budovy je typologicky navržena jako severoitalská vila, v jejímž přibližném středu se nachází reprezentační schodiště, kterým se vchází do prvého patra, kde se dodnes nachází Hlávkův původní byt. V přízemí zámku je umístěna expozice věnována dílu a odkazu Josefa Hlávky. Ve všech prostorách zámku se nachází řada vzácných uměleckých děl, zejména portrétů majitele, jeho současníků a přátel. Některé z nich jsou dílem Hlávkových hostů jako např. V. Hynaise, M. Švabinského, J.V. Myslbeka a J. Mařáka. Na hlavním schodišti je umístěn velký portrét knížete Metternicha, dále podobizna v životní velikosti prorektora Nadání a nejvyššího maršálka zemského knížete Lobkovice a menší portrét Antonína rytíře Randy, který se stal nástupcem J. Hlávky, předsedy ČAVU a Nadání. Expozice Expozice představuje zejména Hlávkův byt, který tvoří dnes modernizovaná velká kuchyně, pracovna, sál Českého kvarteta, malý salonek, knihovna, malá jídelna a ložnice s koupelnou. Interiér bytu je jedním z mála zachovaným obytným prostorem v České republice, který má veškerý mobiliář a štukovou výzdobu včetně výmalby provedeny ve slohu novorenesance. Současně s přestavbou přistavěl Hlávka k zámku, jako samostatné křídlo, jednopatrovou kapli, zasvěcenou Panně Marii, sv. Václavovi a sv. Antonínovi. V sedmdesátých letech 19. století započal Hlávka plánovat také přestavbu zámeckého parku. Celý proces trval více než 35 let. Z té doby se v parku zachovala celá řada vzácných dřevin, dubů, olší, lip i bílých topolů. Mezi nejvzácnější stromy zámeckého parku patří liliovník tulipánokvětý, mohutný strom příbuzný známé magnólii. Na základě poslední vůle majitele Lužan je zámek od roku 1908 vlastnictvím Nadání. V současnosti se zde konají zasedání řídících orgánů Nadání, předávány jsou zde ocenění nesoucí Hlávkovo jméno významným českým vědců a umělcům i vynikajícím vysokoškolským studentům. Na zámku se konají vědecké konference a semináře, jednají zde i kolegia rektorů Univerzity Karlovy, Českého vysokého učení technického, Akademie věd České republiky a dalších vysokých škol a vědeckých institucí. Tipy na výlet Navštívit můžete zříceninu hradu Skála, barokní zámek Příchovice nebo gotický vodní hrad Švihov. Zajímavý rozhled po okolí budete mít z rozhledny Kožich u Libákovic. Ubytovat se můžete v třeba ve Švihově.