Na Křížové hoře v blízkosti obce Červená Voda byla na podzim roku 2006 zahájena stavba nové rozhledny. Na tomto místě byl v roce 1833 postaven malý kostelík. Ten později vyhořel a následně byl postaven nový i s věží. V roce 1863 zde byla vybudována křížová cesta. V roce 1923 zde pak byla postavena turistická chata. Po roce 1945 začalo zdejší území upadat a po roce 1969 se stalo i cvičištěm sovětské armády. Tak byl kostelík, chata i křížová cesta zničeny. Zastavení křížové cesty byly vytrhány, zlámány a pohozeny v lese. Zůstaly jen zbytky základů kostela a chaty. Vše se začalo pomalu měnit po skončení režimu. Na přelomu roku 2006 a 2007 zde vyrostla věž která nabízí výhled z výšky 25 metrů. Jádro stavby tvoří železobetonový monolitický tubus s prefabrikovanými schodišťovými stupni. Vnějšek pak tvoří sbíjené vazníky s palubkami. Celkové náklady na výstavbu dosáhly 7,2 milionů korun.

Františkovy Lázně je město v Karlovarském kraji v okresu Cheb. Má přes 5 000 obyvatel. Františkovy Lázně jsou nejmenším z tzv. "Západočeského lázeňského trojúhelníku". Jejich poloha blízko hranice se SRN a nedaleko historického Chebu z nich dělá velmi přitažlivou turistickou destinaci. Do dnešní doby si zachovaly ráz lázeňského města z přelomu 19. a 20. století, kdy bylo evropské lázeňství na svém vrcholu.Léčivé účinky tamějších pramenů jsou známy od 15. století. Dříve než byly založeny vlastní lázně, byla historie místa spojena s dějinami nejstaršího Františkova pramene, dříve známého jako Slatinná kyselka. Jeho věhlas se začal šířit světem. Kyselka byla rozvážena v keramických lahvích do celé Evropy, takže její popularita stále rostla. Po Třicetileté válce vyvstal problém s rostoucím počtem lázeňských hostů. Ti byly ubytováni v Chebu, zatímco pramen leží 6 km od města. Byl proto vystavěn malý lázeňský komplex přímo u pramene. Samotné Františkovy lázně byly založeny 27. dubna 1793 jako Ves císaře Františka a v roce 1807 jim byl úředně přiznán název Františkovy Lázně. Pojmenovány jsou podle císaře Františka I., který je považován za jejich zakladatele. O třináct let později získávají statut města. Z počátečních venkovských lázní s jedním - Františkovým pramenem, dřevěnou kolonádou, několika lázeňskými domy a Společenským domem se velice rychle staly jedny z nejvyhledávanějších evropských lázní. Na konci století jsou již Františkovy Lázně rozlehlým zahradním městem s výstavními lázeňskými domy a v této podobě se dochovaly do dnešních dnů.V roce 1992 jsou Františkovy Lázně vyhlášeny díky své slohové čistotě městskou památkovou rezervací a začíná zcela nová kapitola v dějinách města. Symbolem Františkových Lázní je socha malého chlapce s rybou. Lázeňská promenáda, která je empírová a klasicistní, je obklopena anglickými parky a sady. Dominantou města je Společenský dům - INGO Casino, divadlo Boženy Němcové, Městské muzeum, tzv. Podivná rozhledna, pseudogotická stavba je napodobeninou středověkého hradu a sakrální stavby, barokní kostel sv. Jakuba, kostel povýšení sv.Kříže a pravoslavný kostel sv. Olgy. Pro lázeňské hosty je k dispozic devět pramenů – Františkův, Luisin, Studený, Solný, Luční, Glauber III, IV., Kostelní a pramen Natálie.

Národní přírodní památka Venušiny misky se rozkládá na vrcholu kopce Smolný (404 m.n.m.) na značené cestě mezi Žulovou a Vidnavou, cca 6 km od Žulové. Smolný vrch tvoří biotitický granodiorit v této oblasti známý jako světlá slezská žula. Jedná se o tzv. ostrovní horu, která vznikla v teplém tropickém období třetihor. V období čtvrtohor, během pevninského zalednění žulovské pahorkatiny, čněl vrchol Smolného nad ledovcem jako nunatak. Na skalách jsou vyvinuty četné tvary zvětrávání a odnosu žuly. Jejich vznik je podmíněn erozním účinkem srážkové vody a typickými vlastnostmi žuly. Jedná se zejména o skalní mísy, skalní sedadla a křesla, výklenky, žlábkové škrapy a skalní dutiny tafoni. Největší ze skalních mís má v průměru 1,5 m, je hluboká přes 1 m a pojme 65 litrů vody. Venušiny misky byly vyhlášeny národní přírodní památkou v roce 1971, z hlavní cesty sem na vrchol vede odbočka a památka je volně přístupná.

Již neexistující kaple byla součástí Černínského paláce na Loretánském náměstí, vystavěného v letech 1668 – 1677. Byla umístěna v severovýchodním nároží paláce, její prostory zahrnovaly propojené přízemí s prvním patrem. Vcházelo se do ní  severním schodištěm. Oltář kaple byl umístěný v nice.