Pozdně renesanční zámek Tatenice můžeme vidět přímo ve stejnojmenné obci nedaleko kostela sv. Jana Křtitele na Pardubicku.      Historie zámku                     V minulosti důležitá ves Tatenice, ležící na významné obchodní stezce vedoucí z Moravy do Čech, byla ve 2. polovině 13. století rozdělena mezi zboží kláštera Koruna Mariina u Krasíkova a panství hradu Hoštejn. Právě v této části vsi byla postavena tvrz, doložená od roku 1287, kdy Tatenice drželi Šternberkové. Rodu náležela tvrz až do roku 1418. Z původní tvrze zřejmě pochází sklepy pod dnešním východním křídlem tatenického zámku a část obvodových zdí. V následujících letech se na panství vystřídala řada majitelů, až jej v roce 1600 koupil majitel moravskotřebovského panství Ladislav Velen ze Žerotína. Ten nechal roku 1606 přestavět tvrz na jednopatrový pozdně renesanční lovecký zámek. Na přestavbě se zřejmě podílela stavební huť vlašského stavitele Jana Mottaly de Bonnamone působící v té době i na moravskotřebovském zámku. Podoba zámku Tatenický zámek byl pojat jako čtyřkřídlá stavba uzavírající nevelké nádvoří, přičemž část původní tvrze byla zahrnuta do novostavby. Vstupní severní křídlo bylo ozdobeno renesančním portálem. Zdejší štuková výzdoba představuje jeden z vrcholů moravského renesančního štukatérského umění. Nejimpozantnější je výzdoba hlavního sálu, jehož nádheru předčí pouze císařský sál Bučovického zámku. Italská renesance měla na Ladislava zřejmě velký vliv, což se projevilo na mnoha jeho stavbách na Moravě. Pro účast na protihabsburském povstání musel Ladislav Velen uprchnout ze země a jeho majetky byly zkonfiskovány a prodány Lichtenštejnům. Úpadek zámku Zámek a statek Tatenice byl poté připojen k zábřežskému panství Lichtenštejnů. Ti však neměli zájem o pobyt na renesančním venkovském sídle, a tak se zámek změnil jen v sídlo správy dvora, byty úředníků a část byla využívána k hospodářským účelům. V roce 1787 za Aloise Josefa Lichtenštejna byl tatenický statek rozparcelován a prodán. Vedlejší budovy byly strženy a zámek přeměněn na venkovské obydlí statkáře. Rekonstrukce a dnešní využití Úpadek objektu pokračoval dále, v roce 1945 už byla celá budova ve velmi špatném stavu a sloužila hospodářským účelům, část také jako hostinec. Po válce byl objekt využíván účelově, nadále chátral a uvažovalo se i o jeho demolici. V roce 1972 se začalo s rekonstrukcí celého objektu a práce byly dokončeny roku 1985. Dnes slouží prostory zámku obci Tatenice (kanceláře, obřadní síň, knihovna). Ke kulturním a společenským akcím je využíván společenský sál a salonek. V části východního křídla je umístněna restaurace. Tipy na výlet Podívat se můžete na rozhlednu Lázek u Lanškrouna, renesančně barokní zámek Lanškroun nebo městské muzeum v  Lanškrouně. U Rudoltic najdete Nový zámek, kostel sv. Jana Křtitele pak v Damníkově. Ubytovat se můžete v Lanškrouně.

Barokní kaple stojící při silnici spojující Štěnovický Borek a Chválenice pochází z roku 1665. Objekt je v dobrém stavu. Nachází se současně při turisticky značené cestě.

Nad Vršovickým náměstím stojí honosný dům čp. 67, jehož stavbu iniciovala a v letech 1911-12 realizovala Občanská záložna ve Vršovicích. Tato stavba je vynikající ukázkou pražské secese. Nová budova měla jedno podlaží podzemní a pět nadzemních, část podkroví a půdu ve dvou úrovních. Ústřední prostor tvořila velká dvorana situovaná do dvorní části pozemku a prostupující dvě podlaží. Zcela mimořádné pozornosti stavebníka se těšila výtvarná výzdoba interiérů a exteriéru budovy. Dekorativní figurální plastiky při štítu hlavního průčelí jsou dílem sochaře Ladislava Šalouna. Štít zakončuje znak města Vršovic. Před vstupem do budovy stojí dva vysoké sloupy se sochami sokolů. Čas znárodnění se nevyhnul ani občanské záložně. Po jejím zániku se stala majitelem budovy Česká spořitelna. Ta naštěstí zachovala nejen dispozici celého domu, ale i veškerá výtvarná díla a zařízení interiérů.

Na seznamu památek, kterým se dostalo prestižní ocenění v podobě zápisu na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO, nemůže chybět Kutná Hora. Historie Kutné Hory Historie středočeského městečka Kutné Hory je nerozlučně spjata s těžbou a zpracováním stříbra. Původně hornická osada ležící nad říčkou Vrchlicí se ve 2. polovině 13. století rychle přeměnila na královské horní město, kde se začaly razit pražské groše. Svou pozici druhého nejvýznamnějšího města po Praze si podrželo do konce 16. století. Kouzlo, a půvab hornického městečka spočívá zejména v tom, že díky svému bohatství, které přetrvávalo několik století je zde k vidění řada historických budov různých stavebních slohů, které tvoří vysoce působivý kompaktní celek s mimořádnou panoramatickou působivostí. Ze všech ulic, domů i kostelů tu na návštěvníky doslova dýchá dlouhá historie města, plná významných dějinných událostí. Historické jádro Kutné Hory a chrám svaté Barbory Na seznamu UNESCO je zapsáno historické jádro Kutné Hory s pozdně gotickým chrámem svaté Barbory a kostelem Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci. Centrum Kutné Hory nabízí jedinečně dochovanou středověkou urbanistickou strukturu s řadou gotických, renesančních a barokních domů. K dalším významným památkám patří také Vlašský dvůr, který býval mincovnou, pozdně gotický měšťanský Kamenný dům, gotický kostel sv. Jakuba, Jezuitská kolej nebo klášter řádu sv. Voršily. Dominantou města je pozdně gotický katedrální chrám sv. Barbory. Byl založen již roku 1388 a prvním stavitelem chrámu byl Jan Parléř, syn stavitele chrámu sv. Víta v Praze Petra Parléře. Za husitských válek byla stavba přerušena, a to až do roku 1482, kdy se stavby ujal další slavný stavitel Matěj Rejsek. Když poklesla těžba stříbra byl v roce 1558 chrám uzavřen provizorní zdí. Roku 1626 byl chrám předán do správy jezuitům a částečně přestavěn v barokním slohu. Poté zůstal více než 300 let nedokončen. Až v období let 1884 – 1905 byl chrám dostavěn do podoby, ve které ho můžou návštěvníci vidět dnes. Chrám byl zasvěcen patronce horníků, sv. Barboře, a jeho interiér byl vyzdoben několika pozoruhodnými freskami s báňskou tematikou. Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci Ten byl založen kolem roku 995 a je nejstarším cisterciáckým klášterem v Čechách. Bohatství Kutné Hory umožnilo, aby byl v letech 1280 až 1320 na místě klášterního kostela postaven monumentální pětilodní chrám Nanebevzetí Panny Marie. Poté měl kostel podobnou historii jako chrám sv. Barbory a také v 17. století prošel barokní přestavbou. V rekonstrukci dále pokračoval významný barokní umělec Jan Blažej Santini. Kostel má převážně barokní výzdobu, za zmínku stojí zejména obrazy od Petra Brandla nebo M. L. Willmanna. Pro návštěvníky Kutné Hory, která je vzdálena od Prahy jen 60 km směrem na východ, je také připravena Stříbrná naučná stezka, navštívit lze také České muzeum stříbra.