Vodní nádrž Křímov nacházející se 7,5 km severozápadně od Chomutova byla vybudována na Křímovském potoce v letech 1953-1959. Během výstavby byl projekt hráze přeprojektován jejím snížením. Účelem nádrže je jako většina okolních pro zásobování pitnou vodou oblast Chomutovska, k ochraně před povodněmi a ke zlepšení průtoku pod hrází. Na počátku byl ve hře projekt unikátní ojedinělé klenbové hráze o třech polích s prostřední klenbou, širokou 60 m. Dokonce se objevil projekt pěti klenbové přehrady. Nakonec bylo rozhodnuto o výstavbě klasické tížné betonové hráze o výšce 58,5 m, délce 250 m a objemu 190 tisíc m3 betonu. Během výstavby byl projekt předělán na dnešní stavbu o výšce 41,29 m, délce 201 m s objemem 101 tisíc m3 betonu, čímž se ušetřilo 31% nákladů na výstavbu a 90 tisíc m3 betonu. Hráz je tížná s obloukem na levé straně. Zatopená plocha činí 10,4 ha o objemu 1,48 mil m3 vody. Nedaleko od nádrže vede železniční trať Chomutov-Vejprty, od ní byla vybudována železniční vlečka, kterou byl dopravován stavební materiál na výstavbu nádrže ke kabelovému jeřábu, překlenujícímu celé údolí. Hráz je veřejnosti nepřístupná, stejně jako ochranné pásmo kolem přehrady. Turisticky značená cesta vede pod přehradou a pak na její levé straně mimo ochranné pásmo. Na pravé straně lze pak se podívat na přehradu ze silnice vedoucí k zázemí přehrady.

Na severozápadním okraji Chomutova se přes údolí potoka Chomutovky a zároveň nad ulicí Bezručova klene 142 m dlouhý železobetonový akvadukt, který převádí vodu umělého kanálu Podkrušnohorského přivaděče.

Hřiště se nachází severozápadně od letohrádku Kinských. Vstoupit do něho lze i z této zahrady.

Kostel sv. Jana Křtitele stojí ve Dvoře Králové nad Labem na náměstí Republiky. Byl vystavěn jako gotický na místě ještě starší dřevěné svatyně. V průběhu existence byl dvakrát rozšířen a přestavěn. Svoji dnešní podobu má z pseudogotické přestavby v 90. letech 19. století. Kostelní věž byla přistavěna roku 1644, ale jen po římsu. Její dokončení do dnešní výšky 64 m proběhlo v roce 1894. Kostel tvoří nepravidelné síňové trojlodí se čtvercovým presbytářem. V interiéru se nachází raně barokní hlavní oltář (1674), v zasklené skříni pozdně gotická socha Panny Marie (16. století) a další sochy. Ve věži jsou umístěny tři zvony, z nichž největší sv. Jan pochází z roku 1505. Věž kostela bývá přístupná veřejnosti. V klenuté kopce kostelní věže objevil roku 1817 Václav Hanka rukopis, který je dnes známý pod jménem Královedvorský rukopis. Byť jde o dokonalý falzifikát, není možné mu upřít vliv na kulturní dění v době národního obrození.